Kid

Ross Duritz (Bruce Willis) dokonale cynický poradce mediálně aktivních hvězd se jednoho dne setkává s malým klukem, který se mu nějakým způsobem dostal do bytu. I když se jej snaží ze svého apartmá vystrnadit, kluk se stále vrací - až jednoho dne Ross zjišťuje, že tím malým klukem je on sám v dětských letech, a že nějakým způsobem došlo k prolnutí světů. Aby se vše vrátilo do původních kolejí, musí velký Ross naučit malého Rosse, jak se bránit šikaně - a naopak malý Ross naučit velkého Rosse, že by měl začít ŽÍT, a nejen přežívat... I na Bruce Willise sem tam padne černý petr, a musí si odskočit ze svých, na tělo psaných, rolí akčních hrdinů do vod komedií (v ideálním případě i romantických). Ale vzhledem k tomu, že v komediích Willis začínal (Měsíční svit), tak mu to vůbec nevadí, a i v takovémto filmu ukazuje, kdo je tady Pan Herec. Bohužel, Bruce Willis je taky jediné, proč by se kdo měl (nebo chtěl) na tento film podívat - příběh sice slibuje nějakou tu zápletku, ale všechna očekávání zůstávají nenaplněna.. (11.01.2010)

Ze začátku to vypadalo na slušně zbarvený dětský opruz, takže nic pro mě. Jenže s toho se film pomalu dostával a konečné scény už mě dokázali dojmout. Rukopis Jona Turteltauba se žádným stylem nezapře, jeho filmy mají veselí a velice hravý nádech, tento je jednou z ukázek. Bruce Willis pěkně tahá film, i když občas se mi zdálo, že malinko přehrává. Ke konci jsem si začal říkat, jaké by to bylo potkat své mladší já, po sléze i to starší, jak domluvit tomu mladšímu, aby se choval a jak se toho staršího optat jak na tom budu. Námět filmu je tedy velice zajímavý, zejména vztah hlavní postavy k sobě kdysi je krásný, tedy až ke konci, když projde tou typicky filmovou přeměnou. - 7/10 - (27.04.2015)

Minulost je stín, nedá se překročit, jen se plouží za námi. Můžeme se tvářit , že ho nevidíme a neznáme, ale jediný východisko, jak se ho zbavit je, odstranit toho, kdo stín vrhá.., nebo se s tím vyrovnat. Není to vždycky konfrontace dětství-naděje, sny X dospělost- frustrace, nenaplnění, . Zajímavý námět. Doufám, že až pudu nakoupit, tak nepotkám 10. letého nadějného fotbalistu co s otevřenou pusou kouká na plešatýho tlustocha a říká "Ty vole to jsme dopadli!". (12.08.2015)

Tohle dítě dělá ve filmografii Bruce Willise pěknou paseku. Jeho filmy se dělí celou jeho kariéru do dvou skupin. Na ty dobré a méně dobré. A tohle je případ, kdy mám potíž film zařadit do jedné z nich. Není totiž nijak hrozný nebo nedívatelný, ale je tak nějak divný a nebaví. A přitom by tam potenciál byl. Když totiž bohatý poradce objeví ve svém domě malého tlustého chlapečka a následně si s ním porovnává jizvy, aby se opravdu ujistill, že ho nešálí zrak a má před sebou sebe sama ve věku osmi let, je film poměrně dobrým. Lépe by se hodilo příjemnou blbinkou neobtěžující se příliš divákovi něco logicky vysvětlovat. Pak už film nabere jiný směr. Začne být divný a nudný. Willis s Breslinem jsou dobře hrající dvojka, ale scénář se jim nepřizpůsobil a chtěl si přes jednoho ošklivého chlapečka asi vyřídit nějaký komplex. Vtipných situací pomálu a počáteční zajímavý nápad zcela zabit, a to mně ani nevadilo, že s logikou si film starosti zrovna nedělal. Klidně bych tuto skutečnost přehlédl, ale to by nesměl film být tak zdlouhavý a nenápaditý. Shovívavý nebudu už z toho důvodu, když uvážím případné opakované zhlédnutí. Muselo by to být s velkým časovým odstupem, ale ani to nepomůže. Film vyzněl jinak, než jsem si představoval. Bacha na obézní chlapečky. 20% (07.08.2012)

9 / 10 Pod navonok tuctovým a obnoseným hávom, do ktorého je Kid odetý a ktorý je tak typický pre všetky súčasné rodinné komédie z modernej továrne na sny, sa skrýva dojemný a dobrácky príbeh s veľkým srdcom - srdcom bijúcim na poplach pred ľahkovážnou stratou našich detských snov a ideálov, ktorým sme kedysi prisahali vernosť a ktoré dnes odhadzujeme ako zbytočný náklad. Áno, tento film možno nie je dokonalý po formálnej stránke, ale má dušu a myšlienku, akokoľvek silno páchnucu po snahe držať sa osvedčených postupov, ktorá ma rozplakala i rozosmiala a čo je hlavné - prinútila ma zamyslieť sa a poohliadnúť sa späť do minulosti. A tak keď budem takto o dvadsať rokov tápať v tme a premýšľať, kde sa len stala chyba, dúfam, že aj ja nájdem pred dverami červené lietadielko s mojim menom načarbaným na krídle. (10.06.2006)