Já, robot

Je parné léto a k tomu neodmyslitelně patří pořádný popcornový nářez. A protože rudoch Hellboy se zatím pozdržel kdesi za oceánem, pozornost si zatím jednoznačně zaslouží testosteronový bijec Will Smith, o němž producenti i režiséři moc dobře ví, že zpomalený a naštvaný chutná úplně nejlépe. Jeho drsná frackovitá image se zúročila i zde - těžko si na pozici rozporuplného vyšetřovatele záhadné (sebe)vraždy v přetechnizovaném roce 2035 představit někoho stylovějšího. Hláška střídá hlášku, pátrání se příjemně rozvíjí a iluze fungujícího světa se neustále prohlubuje. Scénář po delší době přichází s poměrně originálním námětem, i když to občas malinko zaskřípe a zavane moderním popem pro celou rodinu - zlí roboti jsou červení, hodný robot všechny zachrání atd. V globálu je však atmosféra příjemně temná a lehce odkazuje na Blade Runnera, i když jeho kultovního statutu snímek určitě nedosáhne. Triky mají naprosto oslnivou kvalitu (roste tu velká konkurence ostatním trikovým gigantům), roboti působí zcela přirozeným dojmem a když přijde na akci, dostávají všechny vaše smysly pořádně zabrat - rotace kolem osy, bullet-time a ostatní trademarky současného „postmatrixovského standardu“ přicházejí v jednom úhledném balíčku. Alex Proyas pobral to nejlepší z Vrány, Bad Boys a Minority Report, celek mírně přisladil Asimovem (prostě si od něj vzal roboty ;) a pod nálepkou akční sci-fi prodal na velice líbivém podnose. Co na tom, že má jeho film mnohem blíže k čiré komerci, než k artfilmu, který by stál za delší přemýšlení - je přece to léto. Vyrážejte do kin! (02.08.2004)

Na tento film jsem slyšel vcelku chválu - hodně akce, hodně triků. Od začátku je jasné, že ve sci-fi filmu je možné mnohé. Ale myslím, že i v tomto případě by si film měl udržet jakýsi ráz reality. Vše jsem překousl, ale závěrečný souboj s počítačem a roboty, kdy Smith přeskakuje z lávky na lávku, aniž by spadl a ještě u toho zvládá bojovat... To na mě byla příliš silná káva. (21.05.2008)

Tenhle film se zřejmě nestane sci-fi klasikou, na to je moc myšlenkově vykastrovaný a nemá přesah literární předlohy (o zákonech robotiky se zde hovoří vlastně jen okrajově), ale i tak se jedná o nadprůměrné, chytré sci-fi, sice na můj vkus s přemírou product placementu (třeba firmu Audi doslova nelze přehlédnout...) a hollywoodské podprahové vlezlosti, nicméně v ranku vědeckofantastických filmů patří k tomu nadprůměrnému, co v místních ateliérech a 3D počítačích za poslední léta vzniklo.. Bál jsem se i Willa Smitha v hlavní roli, ale nakonec mě docela mile překvapil, jeho retropostava byla věrohodná a korespondovala s obdobnými tendencemi v dnešní společnosti (a že takových staromilců i dnes je...). No a tomu podtextovému varovnému ukazováčku jsem také bez problémů uvěřil... (03.05.2007)

"Vašemu otci roboti vzali práci. Vy byste zakázal i internet, aby byly otevřený knihovny." Nemám doma chytrou ledničku, chytrý křeslo ani chytrý struhadlo a roboti se musí hodně snažit, aby si získali mou důvěru. Zatím se to žádnýmu nepovedlo, protože já na tři zákony robotiky nevěřím, takže detektiv Spooner je mi svým robotickým ateismem sympatickej. Jeho souboj s divokými NS5 mě bavil, suchý hlášky robotů ("zažíváte dopravní nehodu") byly rovněž zábavný a zároveň mě jeho pátrání přivedlo na stopu robotickýho vysavače, kterej zneužíval svobody svýho pohybu. Od této chvíle tě mám na mušce, šmejde, a jestli vysaješ jedinej drobek proti mý vůli, tak z tebe udělám frisbee. (19.12.2016)

Je to jasný, Asimov dělá v hrobě vrtuli. Povídám, teta, slyšela, že maj toho jejich robota v záruce? Jdou s sebou se podívat - ehmmm, ale to je přeci úplně jiný příběh. Co to žvaním za nesmysle, já, vykutálený? Tenhle Já, robot je z daleké budoucnosti (pakliže budete tento komentář číst v roce 2035, považujte předchozí sdělení za bezpředmětné) a šikovně si zahrává s dnes již klasickou otázkou, zdalipak se ten nahněvaný robot někdy rozhodne chytit člověka za flígr a vyprášit mu kožich? Kdo si představuje nějakého servilního robota, jak poctivě čistí kožich svého pána, ať dál nečte. Takový robot se nikterak neprovinil proti třem základním zákonům robotiky. Děj by tak byl dost fádní a film by stál za velké koulové. Pro film je nejlepší robot, který neposlouchá. A to se právě tady děje, ale protože stále vznikají dohady, a tento film k jejich ukončení nikterak nepřispěl, ba spíše naopak, pokusím se takovým dohadům učinit přítrž tím, že ty tři základní kameny robotí ústavy trochu poupravím. Asimove, odpusť a Bože chraň. 1. zákon robotiky , podle Segrestora, toho pošetilého blázna: Žádný robot nesmí svým jednáním ublížit živé bytosti, pokud si to sama nepřeje. 2. zákon robotiky: Každý robot musí jakýmkoliv způsobem pomáhat živé bytosti, pokud to není v rozporu se zákonem jedna nebo si to jiná živá bytost nepřeje a není to v rozporu se zákonem jedna anebo, je-li u toho svědek anebo nikdo z přítomných pomoc nepotřebuje, či je sám v rozporu se zákonem jedna, nebo si to sám nepřeje. A nyní už jen pro notorické čtenáře, kteří nemají kousek pudu sebezáchovy. Segrestorův 3. zákon robotiky: Každý robot musí splnit jakékoliv přání živé bytosti, pokud to není v rozporu se zákonem jedna a dva nebo to sama chce a pokud si to nikdo z přítomných živých bytostí jinak nepřeje a není to v rozporu se zákonem dva a je možné, že vzniknou následky porušením zákona jedna a nikdo si to sám nepřeje a není u toho svědek, že k porušení zákona jedna dojde, bez ohledu na porušení zákona dvě anebo si to sám nikdo nepřeje, robot se musí sám zničit, s ohledem na zákon jedna a dvě a dbát, aby u toho nebyl svědek nebo jiná živá bytost, pokud si to sama nepřeje s ohledem na zákon tři. Doufám, že při natáčení filmu Já, robot 2 (v roce 2015) k výše uvedenému přihlédnou. (08.07.2012)