Kouzelný den

Výborné vedení dětských (ne)herců, které by se mohlo srovnat např. s rodinnými filmy režiséra Vošmika. Jediné plus v tomto snímku, kterému se jinak nevyhýbá lehká naivita, slabá hudba ani zarudlá ideologie o šťastných dnech v socialismu poskvrněném předchozím desetiletím. (24.09.2014)

Určitá ideologičnost se samozřejmě dá vystopovat, na druhou stranu neuvěřitelná hravost a poetičnost jakoby z raného Vláčila. (27.09.2014)

Filmeček plný roztomilosti, poetismu a hravosti, který se v závěru zvrhne v oslavu jednotného masového pohybu pod vedením jednotné masové strany. Takové ideologické zneužívání nevinných, politická pedofilie. To ovšem není hřích jen komunistického režimu, ba ani jen totalitních ideologií, neb na roztomilosti dětské si svou polívčičku rádi ohřejí i demokraté: http://www.youtube.com/watch?v=0MYtF-FI1nU&list=UU5_J1Tl3ocXgJrs2bZwgYyw (15.10.2014)

Tak já jak blbec čekám socialistickou road movie plnou milých nápomocných dělníků a místo toho se dočkám socialistického realismu pro děti (snad se všemi typickými prvky), který v sobě sice skrývá milé zobrazení života malých dětí na vesnici, ale zabije to spartakiádou a tím, že vše zajímavé (dědeček, nový Honza ve vesnici) nakonec souvisí jen s ní, byť se zpočátku zdá, že bude druhořadá. Takže jsem vlastně očekával něco, co jsem pak vůbec nedostal, abych pak v jiné náladě dostal přesně to, co jsem chtěl, ale trpce si to uvědomoval, jelikož už jsem si zvykl na jinou formu, která se mi zamlouvala víc - a hlavně se mi zamlouvala neironicky. Při naplnění druhé věty zdejšího obsahu (na který jsem btw čekal hodinu - a nemá to ani hodinu dvacet) jsem si sice párkrát zasmál, třeba když Honzíka chudáka berou jako "navíc" do spartakiády a i když s ním počítají, on se rozbrečí, ale jinak je to pak typický budovatelský film, kde se na konci ještě zpívá, jak se spartakiádou utužuje spokojený kolektiv... Já teda nevím, ale už jako děcko jsem neměl rád nucené všeobecné veselí, ale jestli by mi přišlo ještě něco horšího, tak nucené politické všeobecné veselí. Oslava spartakiády je tu jasná už od začátku, ale doufal jsem v guilty pleasure zábavu, která sice přišla, ale v mnohem menší míře, jelikož agitka zabila jinak pěkný poetický dětský film. Výpravu to má hezkou, záběry taky a ani dětští herci nejsou, byť titulní Honzík má chvíle, kdy by se spíš hodil do (ne)slavné Perníkové chaloupky a scénář občas děcka nechává pronášet divné dialogy, ale pořád to není tak moc přehnané a na sílu, aby se to nedalo, v takovém poetickém podání, odpustit. Jen kdyby tam nebyla ta prokletá spartakiáda a ji bezmezně milující děcka... Lepší 2* (12.05.2024)

Kouzelný den (16.02.2023)

Roztomilý dětský film s romantickými a poetickými prvky. I když je prostoupen ideologií a na konci má už vysloveně propagandistické dokumentární rysy, rozhodl jsem se pro vysoké hodnocení. Jirka Lukeš a ostatní děti jsou totiž okouzlující. Panu Valáškovi se podařilo výborně vybrat dětské herce, kteří si vystačí sami. Dospělí jsou zde sice jen do počtu, ale třeba takový Eman Fiala nezklame nikdy. Zajímavé je přiblížení života na vesnici před více než 50 lety. (25.09.2014)

V roce 1960 proběhla v Československu II. celostátní spartakiáda, což bylo hromadné veřejné tělocvičné vystoupení, celkově pojaté také jako slavnost. A protože se skutečně jednalo o ohromnou událost, bylo nemyslitelné, aby o tom nebyl natočen, samozřejmě v rámci agitace, hraný film. A vznikly dokonce rovnou dva. Svazácký, hudební a zamilovaný ´Valčík pro milion´ (1960) a tento, který je dětský a to s pětiletými dětmi. Příběh si všímá především Honzíka, který si přeje být na spartakiádě cvičencem, ale  jednoduché to zrovna nemá. Příběh značně jednoduchý, tudíž pro dětské diváky, pro které je snímek určen, srozumitelný. O to víc zamrzí samotný závěr, kde jsou použity přímé záběry průvodu cvičenců jdoucí Václavským náměstím v Praze. Tady již z toho vyvěrá hořká pachuť propagandy. Nutno podotknout, že je totéž i u druhého již svazáckého filmu, výše zmíněného. Děti vydávají herecký výkon takřka jako profesionálové. Tady rozhodně klobouk dolů. Zásluha je to jistě především Štěpánky Haničincové, která byla v této době manželkou režiséra tohoto snímku Jana Valáška st. Zahrála si tu učitelku s dětmi nacvičující spartakiádní číslo. Jak víme, Pohádková Štěpánka, jak se jí říkávalo, to s dětmi uměla. Agitka v tomto filmovém počin tedy jasná, ale z dnešního pohledu už ne tak závratná. Prostě je to film své doby o své době a nic jiného v tom není potřeba hledat. (10.11.2021)

Hezké záběry z letní vesnice. Ještě nikde žádný asfalt, pěkné prašné silnice a kamenné cesty. Výborný Vykypěl v roli vesnického kováře. Jak kdyby to dělal vždycky.  Nostalgická vzpomínka na dávno zaniklý svět. Sympatická Haničincová. Kouzlení naštěstí pomálu. Hezké písně. Závěrečný průvod nadšených cvičících. Ještě nadšenější diváci bouřlivě aplaudují. 1:10:36 – podvodníci a herci na tribuně kynou a mávají. To jsou komici. To jsem se zasmál. Komunisté propagují „nejkrásnější křesťanské svátky“: „Nedostal jsem k Vánocum elektrický vlak!“ (24.06.2022)

Chápu, že je to film pro děti, ale toto... Možná to děti bavilo, ale nevím, nevím. Já jako kluk potřeboval vzrůšo, dobrorůžo. A tím určitě nebylo kolektivní nacvičování spartakiády a tím méně koukání na tento film. Přesto dávám nějaké ty plusové bodíky za scénky, které mi něco hodně připomněly. (07.08.2019)

Dojemné, ač dnes už asi málokdo ocení. Hodnocení: 60 % (25.03.2021)