Muž bez stínu

„Je úžasný, co dokážeš, když už se na sebe nemusíš dívat do zrcadla!“ I po letech mocně přitažlivý, trikově vymazlený, myšlenkově lákavý a verhoevenovsky zvrácený kousek, který využívá ďábelského potenciálu nejprve neviditelného a pak šíleného Kevina Bacona, který moc dobře ví, jak má pro diváka odkrýt peřinu s polonahou Elizabeth Shue. Drsnější variace na téma „neviditelný muž“ naplno využívá trikových možností své doby, i když není ústřední hrdina vidět, divák pomocí solidních nápadů vidí, co právě dělá. Nějaké mudrcování jde stranou, tvůrci se soustředili na triky a tempo, aby se diváci ani trochu nenudili. A nenudí. Občas to samozřejmě zaskřípe (producenti si zřejmě nejednou dupli) a nepomůžou ani slušně dávkované vtípky, přesto to do sebe všechno umně zapadá. Verhoevenovy postupy mně jsou dlouhodobě sympatické – lehká nejednoznačnost, herecká přitažlivost, trocha kontroverze, žádné vyšší ambice, řemeslná dokonalost. (24.10.2012)

Mám rád Verhoevena a jeho jistou míru zvrhlosti a absenci zábran, ale tenhle snímek se jeho předchozím dílům rozhodně rovnat nemůže. Přitom potenciál tu byl. Skvělé triky, slibný rozjezd a vlastně celá první půle je zajímavá. Ale poté to začne dějově drhnout a ke konci nastupuje scenáristická křeč, kdy to Verhoeven na diváka zkouší až alienovskou vyvražďovačkou. Ještě bych dokázal překousnout, že se Bacon, politý krevní konzervou od hlavy až k patě a s vlasy uleptanými od krve dokáže vypulírovat během minuty "dočista do čista", ale co následně všechno přežije, to nesnese srovnání ani se Supermanem, i kdyby ho přejížděli parním válcem či sekali na kousky v kafilérce. Logika žádná a k tomu kupící se klišé a X-krát nastavovaný a do extrémů vygradovaný konec - tedy vše, co na filmech nemám rád. U béčkové produkce se to dá přehlédnout, ale u tvůrce Verhoevenova formátu nikoliv. (23.05.2004)

Kdysi mě tenhle film pobavil, nyní zůstalo jen u trikové stránky, která je stále velmi působivá. Nejraději bych hvězdu ubral, ale nechám je napůl pro K.Bacona a vizuální zpracování. Verhoven ze svých čuňáren poněkud ubral, a tak připomínkou kontroverzního režiséra je milý úvod s myškou a válení se v kaluži krve. I ten sex je poněkud odbytý... Goldsmithova hudba zní nejlépe při úvodních titulcích, pak zůstává sice standardně dobrá, ale nijak originální. Kdo má rád Kmen Andromeda (1971), toho vědecký výzkum nudit nebude. Závěr filmu se však zlomil do neuvěřitelné parodické sci-fi. Škoda, že režisér nakonec nenechal odkráglovat všechny... (07.10.2011)

Jedině žena, blondýna, zvládne udržet vzpínající se nervy na uzdě a s chladnou hlavou a s neohrožeností sobě vlastní dokáže bojovat s neviditelným testosteronem! Je dobrá ... chci být jako ona. Já rozumím, že se aplikace séra neviditelnosti může setkat s hromadou vedlejších účinků, na které nestihli vynalézt protisérum, ale že by se dotyčný stal i nesmrtelným? Skoro? Něco jako šváb, kterého nemáte šanci zašlápnout. Akční i napínavé to samozřejmě bylo. Kevin zahrál vyšinutého psychopata báječně, ale sám za sebe nemůže pozvednout jinak slabý scénář. Jako by to bylo nedopracované, něco tam rozhodně chybělo. Cítila jsem z toho takové halabala lepení všemožných nápadů potřebných k udržení divákovy pozornosti a k vygradování závěru. (16.07.2016)

Muž bez stínu si na nic nehraje a to se mi líbí. Ačkoli k látce Verhoeven nepřistupuje s nijak zvláštní inovací, dokáže i z tohoto tisíckrát omletého tématu vytřískat dobrý biják. Nejde o to, že recykluje už zajeté schémata a klišé, ty mimochodem používá velmi dobře a umí je používat a dávkovat je, ale spíš o to, že výsledné dílo si nijak neodporuje a dokáže odsejpat. A na tom to stojí. Film má neustále spád, někam utíká a to je jen dobře, protože zde o nic jiného neběží. Opět skvělá Verhoevenova práce s gradováním scén a mimo jiné také pěkné počítačové efekty. Paul to koncipoval jako akční film, nikoli jako psychologické drama s prokreslenými charaktery - a tak to musíme brát. A užít si to tak. (25.02.2008)