Prolomit vlny

Pořádná emocionální nálož ve snímku o milujícím muži, který je po nehodě upoután na lůžko a nutí svou stejně milující ženu spát s jinými muži. Tyto zážitky si pak nechá vyprávět. Opravdu hodně sugestivní filmový zážitek a velice krutá výpověď o ženě, která jen činí vše co po ni její muž žádá. Lars von Trier patří mezi jedny z nejlepších evropských režisérů posledních dvou desetiletí a tímto snímkem to jen a jen potvrzuje. Emily Watson tu předvádí herecký koncert a na to, že se jedná o její první snímek vysloveně exceluje (nominace na Oscara budiž tomu důkazem). Stellan Skarsgård si tímto snímkem otevřel dveře do světa a začal točit s takovými herci jako De Niro, Williams či Damon. Za pochvalu stojí kamera, která místy působí hodně amatérsky, což je samozřejmě záměr. Ačkoliv nemám snímku prakticky co vytknout, tak mi něco brání dát pět hvězdiček. Nejspíš to bude tím, že jsem čekal něco trochu jiného (neříkám, že tohle bylo málo, ale dopředu jsem se navnadil až moc)...... (07.04.2008)

V pořadí třetí film z tvorby Larse von Triera, který jsem zhlédl a znovu mi přišel něčím jiný. Je o podivném vztahu dvou lidí, který se ze strany ženy dostává až do patologického stádia. Film stojí především na herectví Emily Watson, které bylo velmi silné, uvěřitelné a zároveň zvláštní (její prapodivné výrazy v obličeji). Z počátku i místy úsměvný film nabírá postupně dramatických obrátek a konec je jen důsledkem jedné velké tragédie-setkání těchto dvou lidí. Snímek Prolomit vlny ve mně vyvolal spoustu těžko popsatelných emocí a jsem si téměř jist, že se mi jen tak nevymaže z paměti. Ze záporů bych jmenoval snad jen prology mezi jednotlivými kapitoly, především jejich do filmu nepasující hudbu. Hodnotím silnými 4* a jsem zvědavý na další režisérův počin. (24.07.2011)

Je on to Trier ale liška podšitá! Natočit své běsy namířené proti křesťanství (a vlastně i víře) čistě náboženskými prostředky čistě náboženských filmových agitek (včetně zneužití jurodivých), to musím uznat, to je majstrštyk. Úplně vidím, jak se lišácky usmívá: "Vždyť je to přece o oběti a Maří Madgaleně, tak co, že?" A věřím, že mnozí mu skočí na lep. Problém je, že o skutečné víře a oběti ví Trier pěkné houbeles a že jeho názory jsou takové ty kavárenské pohledy na těch pár zavilých podivínů schopných odsoudit kohokoli za cokoli do pekla. Že o tom všem ví houbeles, o tom svědčí jedna scéna, kde Trier nechá svou postavu vyslovit toto obvinění: "Jak můžete milovat slovo, které nevidíte, a ne člověka, kterého vidíte?" Samotná ta věta je na delší rozbor, protože právě ten Ježíš, který odpustil Maří Magdaleně, je Slovo, a protože Trier chápe slovo milovat jen jako šu.kat. Tady je vidět vykonstruovanost celého příběhu nejlépe - jak se mohl statný dělník z ropné plošiny s Bess vůbec seznámit a čím ho tak okouzlila, že si ji vzal hned za manželku? Už úvodní premisa kulhá na obě nohy, ale Trier ji vysvětluje fyzickou přitažlivostí. Aby mu to však fungovalo a já těm dvěma vztah věřil a její oběť mne na konci dojala, potřebuju něco víc vědět o těch dvou, než jen povrchní onálepkování. Psychologie vůbec tomuhle filmu chybí velmi. Jenže kdo chce psa bíti, tak ani psychologii k vlastní agitce (a potažmo citovému vydírání) nepotřebuje. Mno, má to dobrý soundtrack, skvělé záběry krajiny, paní Watsonová hraje naprosto dokonale, že jí člověk její roli věří, ale málo platné, pro mne je to prostě sice sofistikovaně natočená, ale stále jen povrchní kritika církve a víry. Jako jo, Bůh má rád hříšníky, protože všichni lidé jsme hříšníky a nikdo není spravedlivý, ale přece jen některé věci neschvaluje, to by nedával lidem do ruky Desatero. Láskou myslí i tu vnitřní a věřte mi, že větší oběť je, když jsou manželé sice zdraví, ale po dvaceti letech soužití si lezou totálně na nervy, a přesto to chtějí nějak doklepat až do konce spolu. Jinak se mi v průběhu sledování vybavilo často srovnání s Bergmanem, který také měl s vírou a církví problémy, ale dokázal to natočit neurážlivě a nejednostranně, s pochopením pro obyčejné lidi, jejichž hlubokou psychologii dovedl také dokonale ztvárnit. A to Trier žel neumí. ... Jo, a je to zbytečně dlouhé. (23.03.2023)

Keď muž miluje ženu a žena miluje muža, ďalším "reálnym" krokom je svadba. Tam kde nebola láska sa zrazu objaví a jej objavovanie patrí k tomu najkrajšiemu čo môže človek zažiť. Hrdinovia tohto Trierovho opusu začínajú rovnako. V prvom rade si treba uvedomiť, že obidvaja hrdinovia nech sú akokoľvek rozdielny a spoločnosťou v ktorej žijú, nie úplne akceptovateľný, sa ľúbia. Vášnivo a oddane. Práve tento prvok čistej lásky je v prvej polovici filmu neskutočným ťahúňom. Hlavne preto, lebo Bess je psychicky labilná. V hĺbke srdca neskutočne dobrá, ale vďaka svojej citlivosti, nedokáže skrývať svoje obavy, bolesť a strach ako ostatný. Len tak mimochodom asi najlepší výkon Emily Watson aký som mal možnosť vidieť. Svojím hereckým prejavom mi v niektorých scénach doslova vyrazila dych a jej rozpravy s Bohom boli presne tým druhom mystiky, ktorý tomuto filmu prospieval. V polovičke filmu sa to zvrtne, keď sa Janovi - manželovi Bess - stane na ropnej plošine nehoda, vďaka ktorej zostane paralyzovaný. Od tohto momentu nám film ponúka v určitom smere zvrátený súboj ženy s vierou o záchranu muža, ktorého miluje a ktorému ani doktori nedávajú veľké šance. Sledovať tento súboj, sledovať obyvateľov mestečka, ktorý sú až tak fanatický vo svojej viere, že viacej škodia ako pomáhajú a v nemalom rade sledovať Bess ako zúfalo bojuje a nielen s vplyvmi vonku, ale aj so svojím vnútrom, považujem po dlhom čase za jeden z najsilnejších zážitkov vôbec. Prelomiť vlny je pekný film, ktorý definuje lásku a ktorý nesie v sebe niečo smutne tragické. Jeden z najsilnejších Trierových filmov, významom a silou pripomínajúci Dogville. (07.10.2011)

Milého z ciziny mi vrať - aneb život můj náhle zkrať... není vždy dobré žádat Boha o zázrak, a to ani když si s vámi povídá. Teď už vím, proč se bojíme být naplno šťastni, je to právě pro takový případ náhlé ztráty, která postihla Bess - i když ona se toho paradoxně nebála. A podívejme, všechno se dá obelstít nebo uplatit, i smrt, záleží, co nabídneme... I když mně ledacos přišlo dost přes čáru, stejně mohu hovořit o nevšedním zážitku s nepříjemně vlezlou ruční kamerou, do atmosféry totálně nezapadajícími, nicméně okouzlujícími hudebními intermezzy a naprosto vynikající Emily Watson. (18.12.2014)