Tanec v temnotách

Tak takhle rozporuplný film jsem dlouho neviděl. Tak především, žánr muzikál se k tomuto dramatickému tématu silně nehodil. Björk jsem před tímto filmem vůbec neznal a popravdě řečeno už ani nemám chuť víc poznat. Její písničky se mi nelíbily, jednoduše mi přišly nemelodické, ostatní herci měli očividně problémy je zazpívat a jediné co by se na nich dalo ocenit byl taneční doprovod, jeho choreografie byla zdařilá. Když se na film podívám z pohledu dramatu, tak jsem byl relativně dlouhou dobu spokojen. Na začátku mi byla sice hlavní hrdinka nesympatická, ale postupně si získávala moji přízeň, přestože její (absolutně empatická) snaha pomoct synovi byla vůči ostatním lidem v jejím okolí čím dál víc sobecká. Vrchol filmu přišel zhruba v polovině. V tu chvíli bych ho hodnotil nejspíš 4*, moje lítost, sympatie směrem k hlavní hrdince spolu s beznadějí a vztekem byly na maximu. Jenže následující písnička ty pocity dost shodila a od této chvíle šel film (alespoň v mých očích) do kytek. U soudu tvůrci udělali ze Salmy zbytečně ještě větší mučednici než bylo potřeba, to její přiznání byla blbost sama o sobě (ještě bych snad nějak dokázal pochopit tu přehnaně nesobeckou pomoc příteli, ale lhaní ohledně účelu použití peněz už fakt ne). A samozřejmě pak musela následovat písnička, která se tam taky nehodila. Co se týče dění ve věznici potažmo v cele, to pomatení smyslů (nebo co to bylo) hlavní hrdinky bych nějak vzal, ale to kamarádíčkování se s dozorkyní? To bylo ale opravdu mimo! (David Morse měl režisérovi radši poradit, jak se to správně dělalo v Zelené míli). A když se objevila poslední možnost k zastavení tohoto vykolejeného vlaku ve formě nanejvýš empatického rozhodnutí ohledně využití peněz (spojené s morálním zamyšlením o ponechání si dítěte), přišel onen výkon trestu, jehož průběh bych označil za směšný. To už jsem si říkal, ať ten proces konečně "ukončí, ale nemohla chybět poslední písnička a závěrečný pohled na dorozkyni, že... Jo a Trierovi neodpustím ty trapnosti ohledně Československa, myslím tím především narážky na Oldřicha Nového (co třeba zjistit si o této velké osobnosti československého filmu trochu více?). Nevím co tím pan tvůrce myslel, ale znovu přestřelil. Celkově je film někde spíš pod průměrem, ale když si znovu vybavím ten skoro neustále přítomný přiblblý úsměv Björk a její hraní slepoty a neslepoty, budu tentokrát přísnější a dávám pouze 2*. (05.12.2011)

Nezažil jsem žádný pocit smutku, bylo mi vcelku jedno, co se stane hlavní postavě. Rovněž nesnáším, když se někdo chová iracionálně, podle mě, čili tak, jak bych se já nikdy v životě nezachoval. Jinak ale bylo napětí stupňováno s přesností švýcarských hodinek, hudba Björk, zvláště hlavní téma, byla výborná a konec....příjemný :-) Ke čtyřem to mělo hodně blízko... (06.02.2006)

Rozporuplné hodnocení filmu vlastně naprosto vystihuje jeho záměr : pobouřit. Ať už z hlediska laciných triků jak lidi donutit, aby sáhli po kapesníku, tak po stránce žánru - Trier a muzikál :-)), tak po stránce herecké - Bjork a herečka :-)) a vůbec proč řešit zda to dobré je či není... Je a zatraceně, ale jen pro někoho. (27.09.2004)

Je to dosť dobrá dráma od Larsa von Triera. Má veľmi dobrý príbeh o mladej žene, ktorá dávnejšie emigrovala do Ameriky, aby tu mohla zaistiť operáciu očí pre svojho syna, lenže najprv musí zarobiť dostatočné množstvo peňazí a tak ťažko pracuje v továrni. Navyše sama má veľké problémy s očami a tak jej v tomto ťažkom živote okrem dobrých priateľov pomáha hlavne lásku k hudbe a nácvik muzikálu, lenže jedna nečakaná veľmi nepríjemná udalosť jej plány naruší. So spracovaním som dosť spokojný, celý film prakticky stojí na hlavnej hrdinke, ku ktorej je nevyhnutné si vytvoriť vzťah, čo sa mi našťastie podarilo už po chvíli. Ten jej náročný život je výborne podaný, ťažká práca v továrni, blížiaca sa slepota, ale aj tak myslí hlavne na ostatných a až potom na seba, preto sa jej nedá nefandiť, k tomu sa mi páčila aj tá láska k hudbe, ktorá má v jej živote dôležité miesto a získalo si ma to aj celé jej okolie, najlepšia priateľka, dlhodobý nápadník, príjemní susedia, toto ma skutočne bavilo. A v poslednej tretine sa už dej pohne pomerne nečakaným smerom, pričom ma trochu mrzí, že to nepôsobí práve najprirodzenejšie, kvôli čomu to nemá až tak silný náboj, ako by mohlo, ale aj toto je stále dobre zvládnuté a tá záverečná fáza je teda skutočne nezabudnuteľná. Okrem toho poteší aj pár hudobných čísel, ktoré mi prišli celkom dobré nielen sami o sebe, ale hlavne ma dosť zaujalo ich vloženie do priebehu filmu, obzvlášť hneď prvé v továrni, ktoré mi prišlo až také milé. Ale inak sa ani zďaleka nejedná o plnohodnotný muzikál, týchto čísel nie je až tak moc a film na nich vôbec nie je postavený, slúžia len na také menšie oživenie. Herecké obsadenie je výborné, speváčka Björk si za toto zaslúži veľkú pochvalu, túto zaujímavú úlohu zvládla skvelo, ale veľmi ma potešili aj výrazné vedľajšie postavy, hlavne Catherine Deneuve, ktorá mi prišla veľmi príjemná, ale aj Peter Stormare, David Morse a ešte pár ďalších. Réžia a technická stránka sú tradične v Trierovom štýle, takže na prvý pohľad to vyzerá prakticky až tak amatérsky, ale pritom už po chvíli vidno, že to má skutočne silný náboj a je to vysoká kvalita. Takže Trier má aj nejaké lepšie filmy, ale aj Tanec v temnotách sa vydaril a rád si ho ešte pozriem. 79% (13.10.2013)

Tanec v temnotách je emocionálne násilie - divák buď podľahne alebo sa statočne ubráni...Sama sa však neviem zaradiť...Čím viac nad filmom rozmýšlam, tým viac ma presviedča o tom, že heroickosť hrdinky, trpiteľská sebaobeta a neoblomný charakter tvoria len krehkú ilúziu súcitných emócií za ktorými je vlastne cynizmus a vydieranie. Celým filmom sa tiahne ponurá melanchólia, kt. "ruší" precítené kvílenie Björk, kt. fest nemusím a tento film ma v tom utvrdil! Pre pozitívne sympatie musí platiť: aby sa páčil film ako celok, musí sa páčiť Björk. Film je to nápaditý a originálny, mám však prevahu výčitiek (výzor Björk ako emigrantky z Československa, kt. hovorí zjavne znejúcou ruštinou; postava Oldřycha Nového; dlhé a nudné muzikálové vsuvky; umelo vyznievajúci charakter hrdinky; Björk, Björk a Björk; koniec koncov kvílenie Björk som už spomenula...) (17.08.2009)