Dogville

Larse von Trier mě po Tanci v temnotách znovu dostal. Když jsem četl o filmu natočeného v jednom "velkém" interiéru, kde jsou domy (resp. jejich zdi) nakresleny na zemi křídou, myslel jsem si, že to bude pouze experiment bez smyslu. Pustil jsem film a hned první pohled kamery z ptačí perspektivy mě přesvědčil o něčem magickém okolo tohoto "průhledného světa". Rozdělení na kapitoly, epilog a hlas vypravěče mi připomínají divadlo. Okolo celého "městečka" je zeď, v noci černá ve dne svítivě modrobílá. Při mlze je všude mlha, když sněží sněží sníh. Je to neuvěřitelné jak to dokáže vtáhnout a za pár minut to budete považovat za něco opravdu výjimečného. Nevím proč, ale neexistence zdí a minimalizace např dolu a hory je opravdu zvláštní, ale přesto krásná. V člověku to může vyvolat pocit naprosté harmonie a sjednocení se s pohledem na takový svět a nebo naprostý opak a zavrhnutí tohoto filmu. Kamera je opět Larsem von Trierem používána naprosto odlišným způsobem než u jiných autorů. Přiblížení na osobu prožívající emocionální zkoušku je stejné jako v Tanci v temnotách. Film vyprávějící o městě kam přijde žena, která dostane šanci tu zůstat, pokud si jí lidé oblíbí. Nikdo nic nepotřebuje, ale postupně začne přibývat hodně práce a lidé začnou "pomocnice" čím dál více využívat. Vede to až ke znásilnění Nicol Kidmanové a postupnému "kdo chce at si zajezdí :". Film velmi silně ukazuje jak lidé začnou využívat lidi, když oni nemají na vybranou. Vydírání, lenost, krutost.... To vše se najde v tomto městečku. Lidé mohou být opravdové ... sviňe... Velmi jsem litoval Nicol Kidman a Toma, který jí stále říkal o nových a nových plánech jak ji osvobodit. Tom je snílek, který se nakonec nechal zmanipulovat a skončil jak skončil(jen řeknu, že skončil jak měl. Závěr jsem osobně velmi očekával a předem odhadl a myslím, že to není problém(a pokud ano asi jsem fakt sadista :)). Úžasné závěrečné nasvícení toho krásného a následně i špatného(" a pak jsem uviděla to trní okolo...."). Perfektní práce se světly a s mikrosvětem na pár metrech čtverečných. Herecké výkony hvězd různé zářivosti jsou skvělé, lidské a věrohodné. Skvělý film o tom jací lidé byli, jsou a budou .... PS: logika a myšlenky hlavní hrdinky byly chvílemi na hranici ignorance.... (06.02.2005)

Nádherně brutální kladivo na emoce (hlavně při prvním zhlédnutí) & genialitka, která o lidech vypovídá tolik pravdivě znepokojivého. Herci jsou skvostně autentičtí (v čele s výbornou Nicol a ještě o kus lepším /a samozřejmě hezčím/ Paulem) - a aby taky ne, Mistr Lars jim jistě dával co proto a já před ním a jeho úžasně specifickým "přístupem k věci" jako obvykle smekám. Ať už v kině, a nebo třeba na kapesním počítači, Dogville je neskutečně silný film, který bych doporučila opravdu KAŽDÉMU! Jen ať se oddělí zrno od plev... (04.01.2008)

Napřed to byl ANTIKRIST potom KRÁLOVSTVÍ a nebylo o čem přemýšlet, Lars von Trier mi přirostl k srdci. Z jedné stránky je to krásné setkání s jeho temnými filmy, na druhou stranu to až tak krásné není, jeho filmy obsahují démonickou formu, které dokáží diváka psychicky zdrtit, a jeho díla těžko rozdýchávám, ale jsem fascinován jeho obrazy, obsahem a to mám rád (tuhle cestu mi už ukázal Michael Haneke - oba mají lidi přečtený). DOGVILLE má geniální kulisy, myšlenku (kresby), divadelní ateliér (perfektní opony), charakteristika postav (ta nejlepší od Nicole Kidman) a perfektní režii. Během sledování DOGVILLE se mi těžko dýchalo a na scénku v autě mezi jablky nikdy nezapomenu. DOGVILLE je originální, deprimující a vnitřně zdrcující dílo. (21.07.2013)

-kapitola první- správně pojmenovat atmosféru filmu se mi nějak nedaří. ze začátku jsem to považoval za jeden z největších kulturních omylů svého života. vše co vidím je divný, zvláštní.... . nejpodivnější město s podivnými lidmi. a když píšu nejpodivnější, tak to je doslova. prostě Dogville a Lars von Trier. hledám, co mohlo všechny na tomto snímku ,,uchvátit". přemýšlím, kolik dám hvězdiček. jestli 5 za nápad, originální ztvárnění, herecké výkony, dialogy, nebo 2, protože je to v podstatě nuda, stojící na hlasu vypravěče. to byly první dojmy, které mě přepadali při první a počátku druhé kapitoly. jenže! -kapitola druhá- pomali se začíná rozehrávat hra (jak je nám předkládáno) za záchranu života Grace. začínám zjišťovat, že tady vlastně vůbec nejde o prostředí! nemuselo by tu být ani to málo co má simulovat atmosféru města. jde tu o nás. o lidi! -kapitola osmá- ,,TADY UŽ NIKDO SPÁT NEBUDE". vyřčení této věty je jen vygradování toho, co se vlastně může stát nejen v Dogville, ale kdekoli a účastnit se toho může kdokoli, třeba i my (JÁ). kde je hranice, za kterou nemůžeme zajít? a vše spěje ke kapitole devět, kde řešíme otázku, jestli by měl někdo, kdo má tu moc, toto město napravit. a bude svět bez takovéhoto města lepší? a co my? jak se chováme? máme strach? ublížil nám někdo? ublížili jsme někomu? zamysleme se! fantasticky jednoduché, působivé, pravdivé. co napsat závěrem. podařilo se vám dnes něco velkého? máte pocit, že jste nejšťastnější na celém světě? vidíte kolem sebe samé milé lidi? JE ČAS PUSTIT SI DOGVILLE!! (24.03.2006)

Je to perfektná umelecká dráma od Larsa von Triera. Má výborný príbeh o žene, ktorá je na úteku pred gangstermi a práve narazí na menšie mestečko v Colorade, ktoré si žije svojim vlastným životom. Miestny mladík jej ponúkne možnosť tu zostať a podarí sa mu presvedčiť aj ostatných obyvateľov, pričom za risk, ktorý kvôli tomu podstupujú od nej žiadajú len menšiu výpomoc, čo jej ale vôbec neprekáža a konečne je skutočne šťastná. Lenže obyvatelia od nej začnú požadovať stále viac a ju to začne postupne ničiť. Spracovanie je ale skutočne vynikajúce, ešte spočiatku som si k tomu nevedel urobiť jasný postoj a skôr som sa prikláňal k tej horšej možnosti, keďže dej na prvý pohľad ani nepôsobí až tak atraktívne, ale hlavne tá forma v takom až divadelnom štýle, kedy musia herci mnoho vecí len predstierať ma zaujala len ako taká jednoduchá atrakcia a filmu som veľké šance nedával. Ale po tej úvodnej dvadsaťminútovke som si na túto nezvyklú formu prakticky úplne zvykol, dej začne byť zaujímavejší a po chvíli ma to už úplne pohltilo, všetky postavy sú dostatočne odlišné, zaujímavé a majú svoj priestor, skvelo podaná je tá ich postupná premena a vzťah medzi nimi a samotnou hlavnou hrdinkou, po celý čas to tak príjemne pomaly graduje a skutočne som nečakal, že tá zmena správania sa voči hlavnej hrdinke sa dostane až na takúto úroveň, čo tomu dodá omnoho silnejší náboj. Neskoršie som už naplno dokázal oceniť aj tú formu, ktorú Trier výrazne využíva vo svoj prospech a nie len ako tú spomínanú atrakciu, ako som pôvodne očakával, pretože takto to získa úplne inú atmosféru, ktorá je hlavne v druhej polovici už dosť hustá a všetko to ukončí poriadne nekompromisný záver, ktorý už ani nemohol byť lepší. Takže aj napriek tomu, že film trvá takmer tri hodiny a odohráva sa len na minimálnej ploche ma ani na okamih nezačal nudiť, práve naopak, veľmi ma to bavilo a kľudne to mohlo trvať aj dlhšie. Herecké obsadenie je výborné, skvelá Nicole Kidman v jednej zo svojich najlepších úloh, ideálna zostava obyvateľov mestečka, z ktorej najviac vyniká Paul Bettany a v malej úlohe poteší aj James Caan. Réžia a technická stránka sú perfektné, za toto má Lars von Trier môj veľký rešpekt, ten jeho originálny prístup a prekračovanie bežných hraníc si ma tentoraz veľmi získali. A celkový dojem podporuje aj dobre zvolená hudba. Tak toto ma teda mimoriadne príjemne prekvapilo, vôbec som nevedel, čo môžem očakávať, ale dopadlo to najlepšie, ako len mohlo, vynikajúci film. 88% (30.09.2013)