Dogville

Filmové prostředky jsou zredukovány až na samou dřeň, přesto film nepůsobí divadelně. Vyžaduje divákovu spoluúčast a fantazii (takhle krásný západ slunce už jsem ve filmu dlouho neviděl). Jen mám občas pocit (možná i díky té zbytečně ruční kameře), že režisér dává najevo až jakési intelektuální opovržení filmem, které tentokrát nevyznívá jako koncept, ale spíš jako póza. A k tomu příšerné moralizování. Přesto výjimečný filmový zážitek. (13.09.2005)

„Ukázalo se, že rozdíl mezi lidmi, co znala doma a lidmi, co potkala v Dogville, je menší, než čekala.“ Doprovodný komentář dodává celé podívané takřka literární zážitek. Ve spojení s opravdovým herectvím a originálním prostředím mimořádný zážitek. Jakoby člověk viděl do lidské mysli stejně snadno, jako do oněch domů, které nemají stěny. Svět, který je mnohem čitelnější, přesto stále stejně zrádný a překvapivý. 90% (18.09.2012)

Je to perfektná umelecká dráma od Larsa von Triera. Má výborný príbeh o žene, ktorá je na úteku pred gangstermi a práve narazí na menšie mestečko v Colorade, ktoré si žije svojim vlastným životom. Miestny mladík jej ponúkne možnosť tu zostať a podarí sa mu presvedčiť aj ostatných obyvateľov, pričom za risk, ktorý kvôli tomu podstupujú od nej žiadajú len menšiu výpomoc, čo jej ale vôbec neprekáža a konečne je skutočne šťastná. Lenže obyvatelia od nej začnú požadovať stále viac a ju to začne postupne ničiť. Spracovanie je ale skutočne vynikajúce, ešte spočiatku som si k tomu nevedel urobiť jasný postoj a skôr som sa prikláňal k tej horšej možnosti, keďže dej na prvý pohľad ani nepôsobí až tak atraktívne, ale hlavne tá forma v takom až divadelnom štýle, kedy musia herci mnoho vecí len predstierať ma zaujala len ako taká jednoduchá atrakcia a filmu som veľké šance nedával. Ale po tej úvodnej dvadsaťminútovke som si na túto nezvyklú formu prakticky úplne zvykol, dej začne byť zaujímavejší a po chvíli ma to už úplne pohltilo, všetky postavy sú dostatočne odlišné, zaujímavé a majú svoj priestor, skvelo podaná je tá ich postupná premena a vzťah medzi nimi a samotnou hlavnou hrdinkou, po celý čas to tak príjemne pomaly graduje a skutočne som nečakal, že tá zmena správania sa voči hlavnej hrdinke sa dostane až na takúto úroveň, čo tomu dodá omnoho silnejší náboj. Neskoršie som už naplno dokázal oceniť aj tú formu, ktorú Trier výrazne využíva vo svoj prospech a nie len ako tú spomínanú atrakciu, ako som pôvodne očakával, pretože takto to získa úplne inú atmosféru, ktorá je hlavne v druhej polovici už dosť hustá a všetko to ukončí poriadne nekompromisný záver, ktorý už ani nemohol byť lepší. Takže aj napriek tomu, že film trvá takmer tri hodiny a odohráva sa len na minimálnej ploche ma ani na okamih nezačal nudiť, práve naopak, veľmi ma to bavilo a kľudne to mohlo trvať aj dlhšie. Herecké obsadenie je výborné, skvelá Nicole Kidman v jednej zo svojich najlepších úloh, ideálna zostava obyvateľov mestečka, z ktorej najviac vyniká Paul Bettany a v malej úlohe poteší aj James Caan. Réžia a technická stránka sú perfektné, za toto má Lars von Trier môj veľký rešpekt, ten jeho originálny prístup a prekračovanie bežných hraníc si ma tentoraz veľmi získali. A celkový dojem podporuje aj dobre zvolená hudba. Tak toto ma teda mimoriadne príjemne prekvapilo, vôbec som nevedel, čo môžem očakávať, ale dopadlo to najlepšie, ako len mohlo, vynikajúci film. 88% (30.09.2013)

Jelikož první film Larse von Triera, který jsem viděla, byl Antikrist, tak asi chápete, s jakými obavami přistupuji k jeho filmům. Dogville je však zcela něco jiného. Přiznávám, že prvních pár minut jsem s danou formou měla trochu problém, byl to spíše takový nezvyk. Tohle ale vážně trvalo jen pár minut, pak mě film dokonale vtáhl a vše mi přišlo už naprosto normální a celé to jakoby divadelní provedení se mi nesmírně líbilo. To, co film v sobě ukrývá je neuvěřitelné a hlavně krutě pravdivé. Dokonalý obraz každého člověka, to, jak se svět staví k náznaku slabosti, Trier tady vytáhl to nejčernější z lidského nitra (a každý z nás to tam má) na povrch a to naprosto úžasným způsobem. Tento film není pro každého, hlavně ta forma nemusí být všem příjemná a někteří si řeknou, že je celý ten příběh přehnaný, ale toto můžou říct jen ti, kteří nepochopí to, co se skrývá pod povrchem. Film má tři hodiny, takže bylo tady pár momentů, kdy jsem se trochu začínala nudit a v půlce filmu by mě ani nenapadlo, že filmu dám plné hodnocení. Jenže po dvou hodinách od skončení filmu ho nemůžu dostat z hlavy, celé to teprve zpracovávám a zjistila jsem, že ten film je vlastně geniální a myslím, že mě čeká bezesná noc, protože tohle z vás jen tak nevyprchá. Tohle není klasických 5*, které dávám některým filmům, je to jiných 5* jinému a zcela vybočujícímu filmu. Vím, že se v nejbližší době na film znovu nepodívám, ale pamatovat si ho budu navždy. (29.06.2011)

Klasická stavba odkazující k antickému dramatu se širokým záběrem expozicí počínaje a katastrofou konče, je vyprávěna v tomhle experimentálním filmu dánského režiséra Larse von Triera v rozvolněných intencích filmařského manifestu Dogma 95. Z manifestu vycházející Lars von Trier, který tak očesal svou filmovou produkci o vše přebujelé a přebytečné, v tomto případě to znamenalo, že zavrhl natáčení v nákladných exteriérech i interiérech a celý film natočil v jakési obrovské ztemnělé hale, jejíž černé pozadí evokuje divadelní scénu a kde nejsou ani žádné kulisy, ty byly nahrazeny bílými čarami na podlaze, které symbolizují domy, ulici, zahradu a dokonce i psa, jehož štěkot se ve filmu sice ozývá, ale jeho fyzická existence byla nahrazena pouhým bílým kruhem na asfaltu... Tedy čistě divadelní mizanscéna. Ale přesto tvůrce filmu sáhl při obsazování rolí po Nicole Kidman, prvořadé hollywoodské star, která ovšem pod jeho vedením podává strohý, velmi ukázněný herecký výkon, očesaný o veškerá mainstreamová herecká klišé. Celé toto novodobé antické drama je zasazeno kamsi do dvacátých či třicátých let v USA a vestavěno do archetypu klasické filmové gangsterky. Co ale především ční z tohoto filmu, je morální směrování hrdinů a hlavně stěžejní protagonistky a otázky týkající se viny. Jakási postmoderně sofistikovaná filmová variace na Dostojevského Zločin a trest. Pro diváka velmi namáhavé, komplikované a šifrované, více divadelní než filmové dílo, vyžadující divadelní pozornost a divákovu ochotu a um pracovat se symboly, náznaky a četnými aluzemi. Navíc velmi složitá stavba textu již ve scénáři a sice nekomplikovaný, leč symbolistní děj, dělají z tohoto filmového experimentu Larse von Triera film, který není určen pro běžného diváka v kině. A to je možná jeho jediná slabina... (27.11.2006)