Dogville

Nemám slov. Absolutně. Dech-beroucí. Zážitek. Shlédnutí filmu jsem dlouho odkládal, asi kvůli 3-hodinové stopáži, ale teď jsem rád, že jsem tohle umělecké dílo měl tu možnost vidět. Emocionální rollecoaster, který jsem prožil, byl o to výraznější v porovnání s naprosto stoicky klidnou Nicole Kidman v hlavní roli. Věci, co se jí staly, ve mě vyvolaly tak temné emoce, které jsem cítil snad jen párkrát v životě a nebyl jsem schopen je udržet. Asi proto jsem na konci filmu s radostí volal "Prosím, všechny je zabij". (14.08.2019)

Když film začal na onom divadelním jevišti a prakticky bez kulis, říkal jsem si, že to je asi jenom nějaká ironie a že se to pak přenese do reálného světa. Uběhlo asi deset minut, prostředí se nezměnilo a já si říkal, že to snad není možný, aby byl celej film, ještě k tomu tak dlouhej, postavenej do tak prázdnýho prostředí. Podíval jsem se tedy na recenze a fotky a zjistil jsem, že to tak je po celou dobu, bez mála tří hodin. To si snad dělají prdel ne? Opravdu si nehodlám dobrovolně likvidovat mozkové buňky a přijde mi, že takovýto film je na to jak dělaný. A rozklepaná kamera tomu také nepomohla. Já potřebuju pestrost a dynamiku jak ve filmu, tak v životě a tohle se rozhodně pestře a dynamicky netvářilo, takže deset minut a dost. (22.08.2021)

Velmi zvláštní a specifický snímek od dánského režiséra Larse von Triera. Ono není se čemu divit, když je celý příběh ženy, která utíká před gangstery a ukryje se v malém opuštěném městečku uprostřed hor, zasažen na jevištní podium. Na toto netradiční filmové pojetí s minimem kulis a rekvizit jsem si dlouho zvykal. Dívat se na některé scény bez výraznější výpravy bylo dost podivné, třeba když sledujeme hlavní hrdinku Grace, jak se stará o místní zahrádku s angrešty nebo je krásný jarní den a my přitom pozorujeme jen hnusné bílé pozadí. To by se samozřejmě dalo prominout a chybějící prvky si domyslet, jenže to by film nesměl být tak strašně nudný a zdlouhavý. Především první polovina snímku mi tak přišla. Až v druhé polovině se začne pořádně něco dít, když se obyvatelé městečka konečně vybarví a jejich ohavné chování se projeví vůči Grace. Překvapilo mě také závěrečné brutální zúčtování a nemůžu nic namítat ani na herecké výkony, které byly skvělé, i přesto mě film nesedl. A nemůžu se zbavit dojmu, že kdybych daný příběh viděl ztvárněný přímo na divadelních prknech, tak bych si ho dokonale užil. Ve filmu ale ne. (16.04.2024)

Tak teď nevím jestli to byla taková drsňárna proto, že zde neexistovali exteriéry, nebo by to s nimi bylo ještě drsnější... (05.03.2005)

Dogville je opravdu jako divadelní hra. Nelze upřít že je to divadelní hra velmi působivá, výborně zrežírovaná, výborně zahraná ale taky má ty typické divadelní vlastnosti - teatrálnost a nadsazenost...a právě proto nedám plný počet, protože jsem patrně to co se nejvíc vyčítá postavám ve filmu: arogantní. A i když jsem po dokoukání zůstal jen zdeptaně sedět nevědíce co si o TOMHLE mám proboha myslet, tak mi později došlo že mě von Trier prachsprostě zmanipuloval :) ale i když jsem si z filmu odnesl silný pocit bez naděje musím hodnotit vysoko, protože přecejen tak úžasně natočené, zahrané a působivé drama se jen tak nevidí, i když režisér evidentně chtěl aby jsme všichni měli výčitky :) (06.01.2008)

Keď som si pustil tento film, tak som to chcel v momente vypnúť a v hlave mi lietala otázka "hádam nebudeš pozerať na nejekú divadelnú somarinu", pretože som nevedel že film bude obsahovať takéto kulisy ale nakoniec som si povedal daj tomu šancu a dobre som urobil pretože ide o jeden z najlepších a najpodivnejších filmov aké som kedy videl, charakter postav je rozpracovaný neuveriteľne a všetci tu pôsobia ako neuveriteľný hajzli, okrem krásnej a nevinnej ba až priam nadľudsky dobrej Grace. A musím povedať že sa mi videl aj ten záver a v kútiku duše som si aj prial aby to tak nejak skončilo, síce som bol tým záverom riadne prekvapený a dobrosrdečná Grace sa premenila na nemilosrdnú, ale tým ľuďom som to prial lebo to čo jej robili to sa nerobí ani zvieraťu. Fakt geniálny film s vynikajúcimi hereckými výkonmi, dokonca tu žiari aj väčšinou nepresvedčivý, aspoň podľa mňa Bettany a o Nicole ani nehovoriac. (10.01.2008)

Dobrej nápad, ale ty tři hoďky už tolik zábavný nejsou... i když pravda jeho filmy jsou na vícero zhlédnutí. (01.10.2008)

Takoví jsme my, lidé. V teple svých domovů a v pohodě svých životů si o sobě nalháváme to nejlepší, aby nás život nakonec rozdrtil a semlel v celé jeho barvité kráse i krutosti. Člověk není takový jaký je, ale takový jaké jsou situace v nichž se ocitá a zároveň jaké je jeho postavení v nich. Až pak teprve každý z nás ukáže to své pravé já, nad kterým by často ve své nekonečné domýšlivosti ještě před hodinou ohrnoval nos. Ano, Dogville je alegorií, ovšem nikoliv utopií z jiného světa, neboť na celém světě existují tisíce podobných vesnic, komunit a lidí... Pomalé tempo vyprávění ve stylu divadelní hry může být někdy vražedné pro divákovu pozornost, ovšem kdo vydrží, bude "odměněn" jedním z nejreálnějších filmových konců v kinematografii. Jinak souhlasím s kleopatrou: nejde o vítězství obsahu nad formou, ale o dokonalé doplnění obsahu formou. (13.10.2008)

Pro tento film si Lars von Trier zvolil ryze divadelní prostředky, které mu umožnily to, co by film točený v exteriérech a interiérech neunesl. Na druhou stranu Dogville zůstává stále filmem, takže se neomezuje na pouhé divadlo a divadelní rysy nazírá okem kamery. Proto velké jeviště představující vesnici, jeviště, na němž se všichni herci pohybují, jeviště, na němž jsou zdi domů a cesty nakresleny křídou, dovoluje nahlížet z ptačí perspektivy, což by se divákovi v divadle stát nemohlo. Minimalismus v prostředcích tak stupňuje syrovost a surovost Trierova příběhu. (15.11.2008)

trier hrajúci sa opäť na svojom tak typickom piesočku psychiku drásajúcich snímkov. tu navyše pribudol nový rozmer svojského sveta, ktorý po formálnej stránke posúva jeho a vôbec filmovú tvorbu niekam ďalej. (07.03.2009)

Snímek Dogville známého dánského režiséra Larse von Triera (Tanec v temnotách, Prolomit vlny) je černá ovce mezi miliardou bílých. Možná se vám může zdát mé přirovnání jako přehnané, ale opak je pravdou. Jestliže byl Mazaný Filip kvalifikován jako pokus o filmové divadlo, v případě Dogville platí tohle přirovnání hned dvojnásob. A dost možná i trojnásob. //// Použitou formou působí Dogville nesmírně syrově. Celý jeho děj se totiž odehrává v jednom velkém potemnělém studiu, kde je na čtvercové ploše několika málo metrů čtverečných rozehrán zdánlivě provařený (avšak v každém případě psychologicky hlubší) příběh o bolestném životním prozření. Do děje tak ani na okamžik nezasahují přírodní sluneční paprsky a divákovo oko je po celých 180 minut (!) odkázáno výhradně na svou představivost. Očekáváte-li propracovanější kulisy navozující alespoň částečný pocit, že se snímek odehrává jinde, než se odehrává, pak se těžce mýlíte. Trier je v tomto ohledu nekompromisní a zřejmě i kvůli přehlednosti neukazuje divákovi nic z toho, co nemusí být viděno. Vše má ale své opodstatnění, což si pozornější divák uvědomí až postupem minut. Rovněž se s tím i smíří. ///// Když se k tomu připočtou herecké výkony, které se záměrně drží zásad jevištních projevů (včetně skvěle hrající Nicole Kidmanové v hlavní roli), je divák konfrontován s obtížně stravitelným kouskem. Z pohledu mainstreamového diváka zcela jednoznačně ///// Na filmu je třeba ocenit jeho originalitu. Není to příběh, co tenhle snímek činí novátorským (koneckonců ani finální satisfakce není tak žhavá, jako spíše uspokojující), ale už několikrát zmíněná výtvarná stránka. Celá scéna je laděná do černé barvy a na odrostlejším divadelním plácku je městečko Dogville, ústřední místo celého děje, znázorněno jen několika půdorysnými schématy v podobě tlustších bílých čar (a ty jsou po vzoru architektonických výkresů přerušeny jen v místech dveří, průchodů a oken). Takže i když se děj odehrává v určitém domě, stále je divák schopen vidět do obydlí vedlejších. Stěny jsou totiž průhledné. Stejně jako samotné postavy, resp. lidé, jež zapadlé horské místo obývají. ///// Důkladná tříhodinová studie lidské vychcanosti představuje v rámci soudobé zámořské kinematografie silný závan svěžího vzduchu a byla by veliká chyba, kdyby jste se mu nepostavili do cesty. Jen to zkuste. (02.07.2009)

9/10 (22.02.2010)

Ač je tento počin hodnocen veskrze kladně, mě to absolutně nezaujalo. Ani ryba ani rak, tedy ani film ani divadlo a podpora roztřesené kamery to dorazila. Tohle představení na ,,palubě letadlové lodi,, opravdu nemusím. (05.08.2010)

Nejlepší možnost, jak může dopadnout setkání s neznámým filmem... Byla jsem nadšená! Trochu šokovaná, zhnusená, ale hlavně naprosto unešená. Hlavně tedy pojetím scény, jaké jsem ještě ve filmu neviděla, příběhem a zápletkou, civilní Nicol Kidman a také tím koncem.. Celková nálada a atmosfétra filmu byla děsivě podmanivá, a Dogville se- i se svým režisérem- katapultoval do mojí TOP 10. Jen škoda, že o tomto filmu se obecně moc neví... (23.11.2010)

Nádherná ukázka toho čeho jsou schopni lidé. Ale na druhou stranu je i pěkně vidět, že na každého jednou dojde. Zvolit Nicole Kidman do hlavní role byl velice povedený tah. Nicole totiž umí zahrát nejenom tělem, ale i srdcem! (28.11.2010)

Naprosté vítězství minimalizmu a vypravěčského talentu.Nedokázala jsem si představit,jakým způsobem by mohl takový experiment fungovat,ale při sledování mě film naprosto vtáhnul a až do konce nepustil.Lars von Trier je jeden z těch režisérských experimentátorů,se kterými si opravdu rozumím a Dogville je toho jasným důkazem. (24.03.2011)

Po úvodných minútach som čakal prúser, ale ukázalo sa, že sa jedná o jedno z najväčších prekvapení. Príjemných. Jednoducho geniálne. (23.06.2011)

Wow! Tak po dlouhé době film, u kterého si řeknete, že tohle bylo něco úplně jiného než jakýkoli jiný film, který jste kdy viděli... Pro mě to je první film od tohoto režiséra, ale doufám, že ne poslední... Těžko se to popisuje... Když film začínal, říkala jsem si, že přes dvě hodiny u něčeho takového asi těžko vydržím sedět, ale pak jsem ani nedutala a koukala a koukala... Závěr už je možná lehce přestřelený, ale rozhodně neruší. Je to tvrdý, krutý film, ale, přiznejme si to, velmi realistický, co se příběhu týká... Nápad, že vše bude i nebude skutečné... Geniální! Tenhle film hned tak z hlavy nevymažete... Zkrátka - tohle se musí vidět:-) (29.07.2011)

Na tomto filmu mě zprvu zaujala jeho spíše divadelní forma, která na mě zpočátku působila trochu zvláštně, jenže tím i odlišně a tím pádem lákavě. Zanedlouho jsem si však zvykl a ať už byl důvod, proč to natočit zrovna takhle jakýkoli, začal jsem mít pocit, že právě tahle forma k filmu přesně sedí. Ač jsem shlédl tu delší verzi, která čítá téměř tři hodiny, film mě ani trochu nenudil a se zvědavostí jsem sledoval, jak nejdříve vypadá vše idylicky, jenže pak lidé začnou zkoušet co si mohou dovolit a vše se tradičně zvrtne (v tomhle ohledu mi Dogville trošku připomělo Střihorukého Edwarda) ... na můj vkus si to všechno Grace nechala líbit až příliš dlouho, ale to mi vynahradil konec, kde proběhne velice zajímavá rozmluva, která přispěje k vyvrcholení, ve které jsem doufal ... Zároveň se mi líbilo i herecké obsazení, Nicol Kidman a Paul Bettany byli dokonalí. (17.09.2011)

Světe, div se, tenhle film jsem měl do školy doporučený do Mikroekonomie k tématu Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů. Sice jsem nějak nepochopil jak to spolu souvisí, ale děkuji profesoru Kvasničkovi za doporučení výborného filmu, kterého bych si bez asi nevšiml. Příběh je výtečný, pointa odzbrojující, a navíc vás film po celé tři hodiny dokáže zabavit, za což klobouk dolů... Jediné, co bych vytknul je kamera... Stříhat statickou scénu bez pohnutí kamery, takže všechny střihy působí strašně nepovedeně a uměle, pro to existuje asi jen jediné ospravedlnění: Že by Trier v zájmu zkrácení filmu vystřihoval každé nepotřebné okénko filmu? Nebo prostě Nicole Kidman neumí zahrát déle než pět vteřin aniž by něco pokazila? (18.10.2011)