Klapzubova jedenáctka
The Klapzuba's Eleven
Režie:
Ladislav BromScénář:
Karel SteklýKamera:
Jan StallichHudba:
Josef DobešHrají:
Theodor Pištěk, Antonie Nedošinská, Fanda Mrázek, Jan Šebor, Jiří Vondrovič, Vilém Šťovík, Josef Hampacher, Raoul Schránil, Josef Zeman, Karel Fořt (více)Obsahy(1)
Fotbalové mužstvo tvoří jedenáct hráčů. A majitel autodílny Kryštof Klapzuba má přesně tolik sportovně nadaných synů. Není divu, že ho jednou bývalý internacionál Hájek přemluví, aby ze svých synů postavil fotbalové mužstvo. Nadšení synové pilně trénují a po několika drobných zádrhelech se začínají dostavovat první výsledky v podobě vyhraných zápasů. Kromě sportovních výsledků dostaví se ovšem také láska, když dva ze synů, Pepík s Jardou, při zkušební jízdě opraveného auta bankéře Šlejhara pomohou Evě Bínové, dceři předsedy S. K. Meteor, a její kamarádce Heleně, které nabouraly auto cestou na chatu. Pepík se totiž při opravování jejich auta do Evy zakouká. Situaci však poněkud zkomplikuje omyl dívek, které se domnívají, že Pepík je synem bankéře Šlejhara. Když se totiž Helenin přítel rozhodne této známosti využít, Helena usoudí dodatečně podle čísla auta, že Pepík je synem bankéře. Helenin kamarád chce tuto známost využít a za skutečným bankéřovým synem zajde, ten však pochopitelně popře, že by Evu znal. To dívku natolik rozlobí, že známost ukončí. Čas však mnohé vyřeší. Klapzubáci odjedou na úspěšné turné plné vítězných utkání doma i v zahraničí, a když se vrátí, nabídne stavitel Bína Pepíkovi profesionální smlouvu. Eva pochopí svůj omyl a s Pepíkem se udobří. A protože se Klapzubova jedenáctka stává novým národním mužstvem, zdá se, že lásku i fotbal čeká mnoho dobrého. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (70)
Takový film se po tolika letech těžko hodnotí. Ve své době ovšem, byl báječnou komedii pro chlapy, protože na fotbal se chodilo za sportem a nikoliv (jako dnes) vyvolávat rvačky a nepokoje. Jako nejlepší postavu vidím pana Theodora Pištěka jako tátu Klapzubu. Ostatně on byl vždycky jednička i v jiných filmech kde byl obsazován. Pro dnešní dobu je tento film pouze nostalgie zašlých časů. ()
U knižní předlohy jsem se bavila mnohem víc. Nic na tom bohužel nezměnil ani fakt, že mám pana Pištěka a paní Nedošínskou hrozně ráda. ()
Knížka je stokrát vtipnější. ()
"Já na bráchu, brácha na mě." 80% ()
Kniha je fajn a většinou bývá film jen tím slabším zpracováním, ale tohle se mi zkrátka hrozně moc líbilo. Komedie z prostředí fotbalu ještě v předválečné době. Kdyby tak věděli, co je za rok čeká. 5* za každou minutu, za každý záběr... ()
Klapzubova jedenáctka ve filmovém podání Ladislava Broma je především vlasteneckou propagandou a oblíbená knižní předloha Eduarda Basse slouží pouze jako podklad, od které se odráží režisérův společensko-politický postoj v neklidné době. Levicové smýšlení nebylo mezi uměleckou elitou ojedinělé, navíc vymezení se vůči nové hrozbě bylo na protilehlém pólu nejvýraznější a nejsrozumitelnější. Ocenit se musí chytrost, díky níž vyniknou mimikry základů a romantické linie a vlastenectví levicového směru se blíží spíše podprahovému sdělení. Fanoušci knižní předlohy budou rozmrzelí ze zklamání, příznivci kinematografie také, poněvadž samotný průběh děje není strhující a ani nepřekypuje nadbytkem humoru. Hlavní postavou příběhu je Krištof Klapzuba (příjemný Theodor Pištěk), provozovatel autoopravny, zanícený fotbalový fanoušek a čestný skromný člověk. Tepe do dobových nešvarů sportovního světa a národní nezištnou hrdost staví na nejvyšší stupínek životních hodnot. Hlavní ženskou postavou je Kamilka (sympatická Antonie Nedošinská), bodrá Klapzubova žena. Nad mužskou umanutostí hudruje, aby vše podpořila svou prostou laskavostí. Hlavní postavou romantické linky je Pepík Klapzuba (zajímavý Jan Šebor), obletovaný střední útočník s nedorozuměním vztahů a poměrů. Hlavní ženskou postavou romance je Eva Bínová (příjemná Hana Vítová), zdravé děvče z prominentních kruhů. Jen díky náhodě a sportovnímu zaujetí jejího okolí může vztah pokračovat po sérii zkreslení a nepochopení. Z výraznějších postav ční nad ostatní Evin otec a zámožný stavitel Bína (dobrý Jiří Steimar), předseda pražského fotbalového klubu S.K.Meteor a velkodušný člověk. Negativně se pohlíží na sportovní zákulisí skrze mezinárodního fotbalového agenta Dostála (velmi zajímavý Vilém Pfeiffer), zastupitele mamonu peněz a prospěchářství. Komika je zastoupena postavou slavné fotbalové legendy a trenéra rodinného mužstva Hájka (příjemný Jára Kohout), vtíravým tlučhubou Novákem (dobrý Jaroslav Marvan) a lehkomyslným vtipálkem Jardou Klapzubou (příjemný Fanda Mrázek). Z dalších rolí: nespokojený kapitán fotbalové asociace (Jan Stanislav Kolár), zpívající Novákův syn Bivoj (Míla Svoboda), osvícený fotbalový redaktor Palička (sympatický Bedřich Veverka), rozhořčený profesor Šlejhar (zajímavý Stanislav Neumann), svérázný rozhlasový hlasatel fotbalových utkání Běhounek (velmi dobrý Ladislav Hemmer), upřímný sekretář fotbalové asociace (Vladimír Pospíšil-Born), povrchní Evina kamarádka Helena (Bláža Lubinská-Lustigová), či další členové rodinného týmu Standa (Jiří Vondrovič), Láďa (Vilém Šťovík), Béďa (Josef Hampacher). Olda (Raoul Schránil), Franta (Josef Zeman), Vašek (Karel Fořt), Honza (František Kužel) a dvojčata Cyril a Metoděj (bratři Ronkové). Film není určen pro milovníky Bassovy knihy, zaujme něčím jiným, neuráží a jemně podporuje národní hrdost. Historické momentky fotbalových mačů nepovažuji za průser, nýbrž za dobovou zajímavost, která není k dostání na každém kroku. ()
Mno, nebýt zaručených tahounů, jako byl pan Pištěk a p.Nedošínská... nestál by tenhle ten film za moc. Docela souhlasím s předešlými příspěvky. ()
Moc rad mam filmy pro pametniky i fotbal, v tomto filmu ale nic moc z toho nefunguje. Zlaty Pistek a Nedosinska. ()
Já na bráchu, brácha na mě, lidi řvali, prásk, seděl. Oslava čistoty fotbalu a sportu všeobecně. ()
Velmi povrchně zpracovaná povídka Eduarda Basse, fotbalové momenty jsou velmi ubohé a celá zápletka je velmi zjednodušená. Prostě a jednoduše - oproti knize VELMI slabé. ()
''Čechoslováci, poctiví slovanští sportovci!'' - Patetická otřesnost. Výraz meruna by měl být zakázán a ještě si dovolím zprávičku pro Enšpígla. Ty absolutní fando fotbalu, tyvole, chodící manekýni? Uvědomuješ si, že Baroš je druhej nejlepší střelec v historii našeho fotbalu a že žádnej jinej obránce neodehrál více zápasů za repre jak Ujfaluši? Ty si místo analýzy fotbalu radši dej další desinu a zaplivej si v knajpě. ()
V dětství jedna z mých nejoblíbenějších knížek, rozhodně nejvícekrát přečtená (byla poměrně krátká). Film mě zklamal hlavně úpravami děje a výpravou (obojí nic moc). Možná, že to objektivně není horší než jiné pamětnické komedie, které jsem ohodnotil výš, ale právě kvůli perfektní znalosti předlohy - za 3* ()
Samotný závěr mající za úkol jednoznačně posílit vlastenecké cítění diváků, působí dosti násilně, vzhledem k roku vzniku filmu je ale jeho zařazení pochopitelné a ospravedlnitelné..... ()
Dnes by se řeklo volná adaptace. O fotbal prakticky nejde a i "díky" tristním záběrům přímo ze hřišť je dokonce na obtíž, ale nutno podotknout, že ani ve knížce nehraje kopaná prim. Stěžejní je ta vznosná idea hry pro radost. A jemná kritika těch nafintěných primadon. Klabzubáci i Eduard Bass by se divili, kam až fotbal zašel... Pro ženské publikum je tu hromada techtlí a sem tam nějaké to mechtle, ale zklamalo mě, že nejzásadnější okamžik knížky, kdy klabzubáci poprvé prohrají (s partou kluků, která si s nimi odmítne začutat), komentuje starý Klapzuba jen tak na půl huby a hned stmívačka. Jinak ale funkcionáři a majitelé klubů, jako by si s těmi dnešními z oka vypadli, inu já na bráchu, brácha na mě, lidi řvali, prásk, seděl... Prohráli jsme devět ku jedné. ()
Kdo by neznal Bassovy Klapzubáky? Fakt je, že film nepostihuje poetiku Bassovy řeči, ale to mu ani nelze mít za zlé. Filmoví synové byli až na Raula Schránila vlastně neznámými tvářemi a myslím, že se nikdo z nich nějak zvlášť neprosadil. Díky tátovi jsem fotbal vždy sledovala a tak se mi líbila půvabná novela i film. Jára Kohout vesele kouřil u benzinky přímo pod cedulí Kouření zakázáno. A pak božsky skákal přes švihadlo. Krásný je strach z maminky jako největší autority: „Udělejte pořádek, nebo bude maminka hubovat.“ Ložnice s palandami a plechovými skříňkami,které leckde doteď přežívají. A žádné matka, otec, fotr, vona. Ale tatínek, maminka, mami, tati. No, možná jsem staromódní, ale bylo to milé. Stejně jako rozhlasový komentátor: „ Zatímco vás informuji o těchto zajímavostech, na hřišti se vůbec nic neděje.“ Při řečech o fotbalových primadonách jsem si připadala jako v současnosti. „Potřebujeme jedenáct kluků, kteří by si rozuměli, a pak vyklepeme celej svět.“ No zase, aktuální. Legrační garderoba a legrační kopačky. A všimli jste si těch ponožek na podvazky? A zase těžká současnost – jak udat zahraničního hráče, který není nic moc, ale hodně stojí? Fotbalovým příběhem se ve filmů prolíná i láska, záměna existencí. I když je to láska jak z červené knihovny naruby, neubírá to filmu kouzlo. A jen pro záběry staré letné a Prahy stojí za to se koukat. A také na Jaroslava Marvana, takového brouka Pytlíka, všechno zná, všechno ví, „já a brácha, já na bráchu, brácha na mně, tenkrát na Kladně…“ Kouzelná Antonie Nedošínská, prototyp dělnické maminky, mám ji moc ráda. Ona jako žena z lidu, typově podobná Růžena Nasková jako dáma z lepší společnosti. (to sem sice nepatří, ale ony dvě si nekonkurovaly a vždycky sedly.) A jak to paní Nedošínské šlo s konví s vápnem, když lajnovala hřiště, a nechala muže a syny vyspat! Krásná Hana Vítová se sametovým pohledem. Když se film zlomí a kluci jdou k profesionálům, začíná to být smutné. Roztrhaná rodina, peníze, kazí se vztahy. Ne u Klapzubů, ale obecně. Tahanice ve fotbalovém vedení také nestárnou. A na závěr ťafka: „My s vámi nebudeme hrát. Vy jste profesionálové a hrajete za peníze.“ Svatá tehdejší prostoto, ale byly to časy. Závěrečnou agitku s písní na rtech už si autoři mohli odpustit. ()
Sice je to celkem dobrý film, ale z knihy o Klapzubově jedenátce si bere snad jen ten motiv rodiny s 11 fotbalisty. Jinak se o nějakou předělávku Bassovy knihy na filmové plátno nejedná, což je škoda, ale zase musím podotknout, že na prvorepublikové filmové zpracování, je to poměrně zdařilé. ()
moje hodnocení = 5,5 z 10. ()
Jeden z mála starších filmů, na které jsem se vydržel koukat... Solidní průměr... ()
Film natočený podľa známej predlohy... Rodinný futbalový klub vyhráva zápasy po celom svete. Pekná rola pre T.Pišteka. 45%. ()
Vzhledem ke knižní předloze velmi nepovedené. Předlohy se to příliš nedrží, samotní fotbalisti nevýrazní, přitom tehdy byl potenciál party z filmů Škola základ života apod. Ve filmu zůstal nevyužitý potenciál vzniku týmu, jeho budování, cesty vzhůru i cesty po světě, zvláště památný zápas v Austrálii. ()