Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Miloš MacourekKamera:
Rudolf BlaháčekHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Max Urlacher, Jitka Schneiderová, Ivana Chýlková, Jan Hrušínský, Jiřina Bohdalová, Miroslav Táborský, Rudolf Hrušínský ml., Jan Niklas, Sunnyi Melles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sedm královských dcer proměnila zlá Jezerní královna v sedm labutí. Jedné z nich, princezně Odettě, se podaří z podmořského zámku uprchnout. V podobě labutě je zraněna Štěpánem, přitroublým sluhou prince Viktora. Mladíci místo labutě najdou zraněnou dívku. Princ se do krásné dívky zamiluje, ale pro záchranu své lásky musí podniknout dlouhou a nebezpečnou cestu… Filmovou pohádku pro celou rodinu natočil v roce 1998 režisér Václav Vorlíček podle scénáře Miloše Macourka. Tentokrát se tvůrci inspirovali klasickou pohádkou "Labutí jezero" i legendárním baletem Petra Iljiče Čajkovského. Tragický děj baletního představení však přepracovali do podoby dobrodružné pohádky se šťastným koncem. (Česká televize)
(více)Recenze (180)
Režisér Vorlíček se po někdejším avizovaném hledání nových, atraktivnějších a dynamičtějších pohádkových forem nenápadně vrací k osvědčenému laskavému koktejlu trochy lásky, špetky životní filozofie a ždibce akčního jiskření. Zkrátka příjemná oáza, do níž se můžete s dětmi vydat bez obav. 80 % (Jaroslav Sedláček, Ci 03/1998, str. 84) ()
Hodně dlouho mě trvalo než jsem tuhle pohádku zkouknul celou a stejně se mě zase povedlo u toho na pár minut usnout. Nejspíš to asi hovoří o kvalitě. Přesto to není špatná pohádka. Má to nápad a vtip. Sice občas se tam objevují stejné nápady jako jinde třeba přebírání perel (Popelka přebírala hrách či čočku), ale to nevadí. Pohádka situovaná pod vodní hladinu je dobrý nápad. A je to vlastně poslední pohádka dua Macourek / Vorlíček. Na vánoce se to dobře hodí, je to sice průměrná podívaná, ale v rámci žánru slušná. (aspoň někdo se do filmových pohádek pouští) ()
Pohádka vyniká ponurou až hororovou atmosférou. Chýlková v roli jezerní královny byla skvělá. Ta její „hubená štíhlost“ mě fakt bere za srdce. Perfektní byla i zubatá ryba. Dnešní haranti jsou už dost psychicky otužilí díky sledování internetu, takže tento motiv možná úplně nedocení, ale dřívější děti by vřískaly hrůzou a měly by z toho zlé sny. Film na mě tak trochu působil dojmem politické alegorie vykořisťovatelského kapitalismu (děti sbírají perly, ale nedostanou ani pořádně najíst) s totalitními manýry (zbavit lidi řeči, proměnit je v ryby nebo v mušle) završená šťastnou revoluční koncovkou, ale není pravděpodobné, že by byl takto míněn, protože v roce 1998 se tady ještě celkem dalo žít. ()
Pohadku jsem videl az 12 let po jejim vzniku. Moc nechapu jeji spatne hodnoceni. Pohadka ma hlavu a patu, slusny pribeh a zajimave postavy. Pochmurna atmosfera Jezerniho kralovstvi neni vubec naskodu, ba naopak. Cely prubeh dokresluje hezka hudba. Na Jitku Schneiderovou je radost pohledet. Jedna z nejlepsich porevolucnich pohadek. ()
Toto je vysoce nedoceněna a podhodnocena pohádka, spolu s Nesmrtelnou tetou je toto nejlepší porevoluční pohádkový počin, zřejmě nikdy nepochopím, proč má tak nízké hodnocení. Objevuje se zde perfektní hudba, skvostné herecké výkony, parádní exteriéry i interiéry, možná je malinko nedotažený scénář, ale přesto - hodnocení mělo být minimálně o dvacet procent výše. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (7)
- Původně měl být součástí filmu také Jiří Krytinář, který však na své dovolené v tureckém Bodrumu zažil krach cestovní kanceláře a nebyl mu umožněný včasný návrat. A tak jeho role musela být přeobsazena. (CANNIBAL)
- Pohádka se natáčela na zámcích Ploskovice, Libochovice a Hluboká nad Vltavou. Jezero, které představuje vchod do podvodní říše, je Plešné jezero na Šumavě. (Cucina_Rc)
- V záběrech z jeskyně, kde děti sbírají perly, je jasně vidět, že jde lidem pára od pusy, což je pod vodou nelogické. (Timak)
Reklama