Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Zřetelně nejslabší zástupce klasické parodické školy českého filmu, Václav Vorlíček prostě není Oldřich Lipský. Stát totiž rozkročen nad dvěma různorodými pevninami a nerozejít se nakonec ani jedním směrem, to není při rychlém pohybu zemských desek ve stínítku televizoru právě ta nejlepší volba. Vorlíček chce jednak parodovat západní vlnu agentských filmů (a nebudeme daleko od pravdy, když gró téhle vlny bude tvořit hlavně agent Jejího Veličenstva James Bond), což se mu ještě jakžtakž daří, druhak chce Vorlíček ale natočit svůj osobitý klon později tak úspěšných crazy komedií (Pane, vy jste vdova, Což takhle dát si špenát...), což je ovšem zatím bolestná Achillova pata nadějného režiséra, byť jeho hrdinové jsou exponováni více než sympaticky, brzo se sympatie vytrácí. Scénář Oldřicha Daňka totiž nenabízí tolik světlých míst a geniálních dialogů a pohříchu černého humoru a ani Vorlíčkova režijní imaginace či stylizace filmu ještě nepřináší dostatek kvalitních a nezapomenutelných gagů. Celý projekt pak ve výsledku působí příliš chladně a po příletu agenta W4C do Prahy vypadá spíš jak dobová česká detektivka, přepsaná ovšem v duchu absurdního divadla. Navíc Jiří Sovák se do konceptu celého filmu příliš nehodí, jeho zamýšlená obyčejnost nepůsobí kontrastně oproti světu agentů, ale spíše fádně a nudně. Jasné je jedno, totiž že režim toleroval českou parodickou školu právě kvůli tomu, že si tvůrci brali na paškál úpadkové západní žánry, jak jimi byly chápány nejen špionážní thrillery o superagentech, ale i komiks, western, rodokapsy a konec konců i dobrodružný román...což umožnilo tvůrcům v čele s fenomenálním Oldřichem Lipským natočit skutečné klenoty filmové parodie. Václav Vorlíček se prostřednictvím psa pana Foustky ale teprve hledal... ,,Říkal jsem vám, milý Sterne, že nasazujete svůj tlumič příliš pomalu!" (25.06.2011)

Jsem pes, pes pana Fouska - Haf......... V onom nejmenovaném městě se začnou dít divy a v kalných vodách je náš W4C jako ryba ve vodě. W4C Ciril Chuan ( Jan Kačer ), Fousek Josef agent 13B ( Jiří Sovák ) a pes Pajda ( Fenka ) tu změří své umění. Fouska má tak tajné poslání, že vlastně neví, co má dělat. Naštěstí se z humorem a českou nadsázkou ke svému úkolu dostane a rozjede špionážní akci podpořenou svým psem, psem Pajdou. Píseň, která zazní ve 28 minutě, je nádherná. Zpívá jí Judita Čeřovská. Agent W4C si v hotelu Savoy objednává pití CITUJI - Gin, čtyři kapky citronu a špetku lékořice.......... A zatím agent 13B.........já jsem vážně špióóón. Určitě každý ocení tu práci nohou pod hladinou. Hromadné davové úmrtí je kruté. Docela mě překvapilo, že ačkoliv se příběh převážně odehrává v Pra...pardon, v jednom nejmenovaném městě, není použito skoro žádné české auto. Je tu vidět Ruská Volha, Italský Fiat, Francouzský Citröen a Německé BMW. Jen v jednom záběru je vidět zadní část České Tatry 603. ....a mezi tím se agent Fouska 13B snaží zničit samotnou existenci špionážních agentů..... CITÁT - My jsme to, holka, neměli brát............. Námět - Oldřich Daněk. Scénář - Václav Vorlíček. Hudba - Svatopluk Havelka. Kamera - František Uldrich. (09.09.2011)

Film jsem viděl několikrát a musím přiznat, že pokaždé mi přijde lepší. Jiří Sovák v roli účetního, kterému se obrátil život naruby. Tento český trend, postavený na tom, že si někdo někoho s někým splete, se českému filmu velice dařil a byl rozvíjen vždy v dokonale trhlé zápletky a šílené extrémy. Mezi tím vším je tento film gentlemanem a já nemohu jinak, než si jej proto tak cenit. 95% = 5/5 (13.09.2014)

V jednom nejmenovaném městě.. Paradoxně možná nejlepší ve svých méně vtipných momentech (nálada kolem bondsongu v hotelu, vrcholná scéna v bazénu, nájezdy do scén...), které až místy vzdávají hold parodovanému vzoru, ve vtipných pasážích naprosto nadčasové. Zlatý fond a trochu zapomenutý film s velkou vnitřní sílou a jistotou. (25.08.2007)

Geniální a nadčasová parodie na špionážní filmy, která stejně jako "Happy end" Oldřicha Lipského předběhla dobu a ani po mnoha letech neztrácí nic ze své působivosti a humorného nadhledu. Není nad rady z příručky "Agentem snadno a rychle" a záplava humorných i absurdních situací může začít. Nevím sice jestli by současní sportovní komisaři schválili Poustkovi jeho "vysoce aerodynamické" plavky, ale plaveckou scénu (a nejenom tu) jsem si i po letech patřičně užil. Je jen veliká škoda, že většina zúčastněných aktérů už není mezi námi, ale toho na co se vzpomíná se slzou v oku i s "poprskanou TV obrazovkou" tu zanechali požehnaně. A vzhledem k tomu, že to u nás v poslední době moc velká sranda není (a pokud ano, tak dost často spíše trapná), možná že se PAN režisér raději přemístil za "Parťákama" , kde si to naladěni na podobnou notu určitě užijí daleko lépe a s úsměvem. (08.02.2019)