poster

Kladivo na čarodějnice

  • USA

    Witchhammer

  • USA

    Witches' Hammer

Drama / Historický / Horor

Československo, 1970, 103 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madison
    ****

    Silné, depresívne, ťažké, melancholické a temné. Film, ktorý sa vďaka presvedčivým hereckým výkonom a popusteným emóciám stal nezabudnuteľným dielom českej kinematografie. Ťažké časy inkvizície a pomýlená súdnosť, prevrátená presvedčenosť a neprávo rozhodovať o ľudskom vyznaní a viere. Doba, ktorú Otakar Vávra vydal na filmový povrch, aby nám prostredníctvom takmer dvojhodinového filmu sprostredkoval ľudskú krutosť. Tú jednu skrytú hviezdičku si ukladám na ďalšiu projekciu, hoci som bola tesne po videní tejto depresie rozhodnutá, že ju viac zažívať netúžim. :-)(3.9.2008)

  • kinej
    *****

    Lidstvo má v povaze po celou svou historii, nechat si od někoho kálet na hlavu. Církev, komunismus, nacismus všechno má tu nevýhodu, že koncentruje obrovský podíl moci na jednoho člověka. A když má člověk moc nad ostatními, tak je zle. Málokdy je totiž moc svěřena někomu správnému, protože jak se dobrý člověk může vypracovat do pozice, aby moc uchopil? To nelze. A tenhle film o tom svědčí úplně dokonale. A to jsem zatím psal jen o posleství filmu a nezmínil úžasné zpracování.(21.11.2004)

  • Lynn
    *****

    "Kladivo na čarodějnice" je jeden z těch mála filmů, které dokáží vyvolat ty nejděsivější pocity strachu, aniž by k tomu potřebovaly hektolitry umělé krve a obludné monstrum honící teenagery po všech čertech ďáblech. Monstrum v tomto snímku má mnohem prozaičtější podobu, za kterou se však skrývá Ďábel hodný tohoto jména. Snímku ovšem na naléhavosti velkou měrou přidává fakt, že se tvůrci (mezi kterými byla i slavná česká umělkyně Ester Krumbachová, o níž nedávno natočila pozoruhodný dokument První dáma českého filmu Věra Chytilová) nechali inspirovat záznamy z autentických inkvizičních procesů z let 1678 až 1695. Snímek díky černobílému ladění evokuje rozmanitou škálu pocitů, kamera je nebývale sugestivní. Rozum obzvláště zůstává stát nad tím, jak mohla zbabělost, pověrčivost či lhostejnost vrchnosti dát do rukou inkvizičnímu soudci Bobligovi z Egeldstadtu takovou moc nad životy lidí v celém poddanství! Dovolím si citovat - Děkan Kryštof Lautner: "Nedokážu vůbec pochopit, že takový člověk může mít v rukou lidské osudy - tvůj, tvůj i můj!" Na to mu klidným, vyrovnaným a odevzdaným hlasem odpovídá jeho přítel, bývalý soudce: "A vždycky to tak bude, buď úplně klidný." Tento dialog je nádhernou ilustrací mnohoznačnosti "Kladiva" - každému musí být jasné, o čem Vávra mluví (předpokládám, že za dob normalizace skončil film na dlouhou dobu v trezoru...). Ještě jednou úžasnou doménou film disponuje - dramaticky vypjatá hudba, zejména její opakující se leitmotiv, nenechá diváka ani na chvíli vydechnout. Kapitola sama pro sebe je pak herecký výkon Vladimíra Šmerala. Jeho Boblig z Egeldstadtu je syntézou veškerého zla, ďábel v beránčím rouchu. Naproti němu stojící děkan Kryštof Lautner má taktéž co nabídnout, zejména proto, že je to postava lidská, se svými chybami, díky nimž nakonec nachází draze zaplacenou morální sílu. První místo ve Zlatém fondu české kinematografie.(31.3.2006)

  • salahadin
    *****

    Nejprve pro některé chudáky, co neznají fakta a pindají tu jak báby na trhu: KATOLICKÁ CÍRKEV NIKDY (!!!) NEUZNALA MALLEUS MALEFICARUM JAKO VHODNOU PŘÍRUČKU PRO INKVIZICI!!! Sám Kramer byl inkvizicí odsouzen. Ve filmu používá knihu nedostudovaný právník, nikoli církevní představitel (co tu plácáte o církvi, vy potróblenci????). Už v 10. století vydává Vatikán jasné stanovisko, kde zakazuje upalování čarodějnic a absolutní nesmyslnost přesvědčení, že žena může obcovat se satanem. Ti lidi ve středověku fakt nebyli hloupí. Teď k filmu: Kladivo na čarodějnice je dokonalá morbidní poezie, odstupňovaná v černobílé stupnici strachu a depresivity, ztvárněná herci, kteří hrají tak, jakoby se jich celá ta událost skutečně týkala. Atmosféra, kterou jinde budují hektolitry kečupu a nikdy jí nedosáhnou, tady bezchybně funguje vytvářena dialogy a ušpiněnými tvářemi. Stupňovitá gradace, lidská hloupost, fanatismus. Inkvizitor má v rukou existenci člověka. Stačí, když uslyším skladbu Jiřího Srnky "Jak černý mrak, už táhne smrťák zabiják..." a mrazí mě v zádech...to je účinek! Kdeže ty časy jsou..........................PS: Ještě chci reagovat na stupidní narážku od Geminiho takto: :-D Tys vůbec nepochopil, o čem film vůbec byl, stejně jako cariada a malarkey - pindat o historii dnes může každý byť jen se základním vzděláním.......(16.4.2006)

  • Djkoma
    ***

    Těšil jsem se na slavný film, který je možná nadhodnocen (co se týče filmové kvality), ale rozhodně musel vzniknout jako výpověď o zrůdnostech, v které možná někteří lidé nevěří nebo o nich dokonce nevědí. Avšak znalého věcí(jak to chodilo, praktiky...apod) film ho nedokáže překvapit. Mě osobně tím dost zklamal, protože i přes působivé postavy, atmosféru a "nepříjemné" praktiky tu nebylo nic, co by mě jakkoliv překvapilo nebo zarazilo. Asi jsem nikdy neměl dobré smýšlení o režimu a/nebo církvi a to ani z historického hlediska, takže mě film lehce "minul" ve svém poselství, které jsem měl "přečtené předem".(20.2.2009)

  • - Některým obětem byl na hranici při upalování zaživa na krk zavěšen pytlík se střelným prachem ke „zmírnění“ útrap. (Trainspotter)

  • - Na filmu spolupracovala výtvarnice Ester Krumbachová, kterou Otakar Vávra pověřil vytvořením kostýmů. Ona se ale živě zajímala i o scénář a nakonec se podílela na některých scénách a dialozích. (Silencia90)

  • - Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Václava Kaplického. (Ozo)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace