poster

Kladivo na čarodějnice

  • anglický

    The Witch Hunt

  • USA

    Witches' Hammer

  • USA

    Witchhammer

Drama / Historický

Československo, 1969, 103 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Divočák
    *****

    Rozhodně jeden z nejlepších českých filmů, osobně ho mám radši i než třeba "Spalovače mrtvol". Jestliže Spalovač je opravdu silný až u konce, u Kladiva je tomu tak v průběhu celého filmu. Výborný scénář jde ruku v ruce s bezchybnou režií, neskutečnou atmosférou a skvělým castingem podpořeným výbornými hereckými výkony. Boblík je prostě svině k pohledání, beznaděj je cítit na každém kroku a ty lidi tam snad opravdu mučily. Takovéhle filmy se u nás už holt v dnešní době netočí a když se jen zamyslím, jak trapně by vyzněl pokus o něco podobného dnes, je mi z toho trochu až smutno.(28.2.2006)

  • Falko
    *****

    Na to, ze je to Ceskoslovensky film je natoceny velmi kvalitne. V tom obdobi by sa dala kludne porovnat aj s francuzskou produkciou, ci uz po scenaristickej, kostymovej alebo aj vypravnej stranke. Neludske mucenie pod velkou mocou inkvizicie ma nenechalo chladnym a preto musim dat plne hodnotenie. Je to az neuveritelne, ako dokazali sudcovia ludi mucit, len aby im povedali to, co chcu pocut a na skutocnej pravde akoby im ani nezalezalo. U mna je tento film zaradeny medzi najlepsie ceskoslovenske filmy... 26.04.2009 ________ Elo Romančík - (Lautner) +++ Soňa Valentová - (Zuzana) +++ Vladimír Šmeral - (Boblig) +++ Josef Kemr - (Ignác) +++ Jiří Holý - (Farář König) +++ Eduard Cupak - (Farář Schmidt) +++ Martin Růžek - (Biskup) +++ Josef Bláha - (Hrabě Šternberk) +++ Hudba: Jiří Srnka +++(5.7.2008)

  • Šakal
    *****

    Dnešním dnem dozrál čas, abych ve své osobní film. Topce "přivítal" také český (resp. československý) film. Nutno podotknout, zcela po právu. Nestárnoucí (samotným námětem a následným zpracováním), temné, depresivní historické dílo Otakara Vávry, s nesmírným myšlenkovým přesahem, natočené na motivy románu Václava Kaplického. ZÁKLADEM úspěchu bylo převedení silné látky do filmového scénáře Ester Krumbachovou. Samotný děj je zasazen mezi léta 1678- 1695 do Velkých Losin a líčí osudy lidí obžalovaných z inkvizičních procesů. V době, kdy již dávno skončil středověk , vypukla opět tato mašinerie, kdy za pomocí demagogie, zastrašování a silou brutální moci donutili člověka k přiznání se k " čarodějnictví " . Vávra, ale nesledoval pouze tento náboženský motiv. Hlavním důvodem vzniku tohoto snímku (jak sám uvádí v rozhovoru) byl fakt, že po procesu se Slánským chtěl poukázat, jak snadno a lehce se dá (s pomocí brutální síly, moci a zastrašování) zmanipulovat člověk. Ta paralela s politickými procesy, (které se u nás v 50. letech odehrávaly), je více než patrná. Pouze zázrakem neskončil tento film hluboko v trezoru. Už tak silný filmový zážitek umocňují opravdu VYNIKAJÍCÍ herecké výkony. Ať už se jedná o Vladimíra Šmerala jako fanatického inkvizičního soudce Bobliga z Egeldstadtu, Elo Romančíka, Josefa Kemra, či krásné a uhrančivé Soňi Valentové. (Člověku, při pohledu na ni, se ani nechce věřit, že ta krása je lidská nikoliv čarodějnická) a jako třešínka na dortu Václav Lohnický jako fanatický mnich a glosátor. Ty záběry na jeho pohybující se ústa mě budily ze spaní ještě dobrých pár dnů po shlédnutí. Nemůžu také nezmínit brilantní černobílou kameru Josefa Illíka, zejména jeho smysl pro DETAIL.To vše podtrhuje (umocňuje) nemírně působivý (depresivní) hudební doprovod. 100%(30.6.2009)

  • choze
    *****

    Mrazivě znepokojivý film, který sotva někoho nechá chladným. Nejhorší je, že to nemá nic do činění s náboženským fanatismem - ten dá v podobě Cupákovy postavy věci pouze do pohybu a to v dobré víře, že vymýtí pověrčivost vesnických bab. SPOJLERY: Vše, co následuje, jednání všech postav je pak už jen ryze racionální - inkvizitor Boblig hrabe majetek zabavovaný čarodějnicím a likviduje své nepřátele a všichni ostatní mlčí, protože mají strach (aby sami neskončili na hranici nebo v případě biskupa, aby přiznáním omylu nebyla podkopána autorita církve). Už v druhé várce odsouzených vystřídají chudé šeredné babizny bohatí měšťané a krásné dívky a další na řadě je dokonce duchovní, který se odvážil Bobligovi vzepřít. Drastické vyznění filmu pak nesouvisí ani tak se scénami tortury, ale s ukázáním jejích výsledků v podobě psychicky zlomených, pološílených, nevinných lidí, ochotně udávajících své nejbližší jen aby se uchránili od dalšího mučení. Obzvlášť působivé je pak prozření Cupákovy postavy, která se bohužel v hrůze nad tím co způsobila, nezmůže na efektivnější odpor. To zůstává na faráři Lautnerovi, který končí na hranici, ale předtím se svou výpovědí postará o to, aby už nikdo další netrpěl.(28.2.2006)

  • berg.12
    ****

    Film, který má sice svou mrazivou dobovou paralelu, ale u mě plně funguje právě jen na tomto uzavřeném prostoru. V podstatě dokola opakuje totéž, je velmi pravidelným sledem soudních procesů, napětí nestupňuje, ale plynule rezignuje. Nějaký myšlenkový nebo umělecký přesah se nedostaví. Přesto asi nejlepší poúnorový Vávra.(3.10.2006)

  • - Děkan Kryštof Alois Lautner, který byl upálen v Mohelnici 18. září 1685, byl obzvláště krutě mučen, při natahování na žebřík mu byly navíc boky páleny svícemi. (Trainspotter)

  • - Úvodný preslov použil kontroverzný český raper Řezník vo svojej skladbe "Penetrační touhy". (matowp)

  • - V úvodních titulcích slouží jako pozadí obraz "Spánek rozumu plodí monstra" jehož autorem je španělský malíř a rytec Francisco Goya. (Trainspotter)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace