poster

Kladivo na čarodějnice

  • anglický

    The Witch Hunt

  • USA

    Witches' Hammer

  • USA

    Witchhammer

Drama / Historický

Československo, 1969, 103 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lima
    *****

    Velmi temné a depresivní dílo a rozhodně nejlepší film Otakara Vávry. Kemr se Šmeralem jsou nádherně hnusní a zejména Šmeral tu herecky exceluje a předvádí svůj životní výkon. Dílo tak nadčasové a plné metafor (nepřímo připomínající i politické monstrprocesy v 50.letech), že je div, že se nestalo trezorovým filmem.___Vzkaz pro igi B.: Ale když já to viděl za bolševika v kině a nebyl to filmový klub :o)(16.9.2002)

  • cheyene
    ****

    Jestliže se dokážete soustředit na tento film, necháte k sobě prostoupit atmosféru, již Vávra do snímku mistrně vtisknul, pak se vám Kladivo na čarodějnice odmění a můžete zažít pocit beznaděje a nicotnosti, jako jsem to během oněch 103 minut prožíval já. Jeden z nejlepších českých (československých) snímků.(26.2.2010)

  • salahadin
    *****

    Nejprve pro některé chudáky, co neznají fakta a pindají tu jak báby na trhu: KATOLICKÁ CÍRKEV NIKDY (!!!) NEUZNALA MALLEUS MALEFICARUM JAKO VHODNOU PŘÍRUČKU PRO INKVIZICI!!! Sám Kramer byl inkvizicí odsouzen. Ve filmu používá knihu nedostudovaný právník, nikoli církevní představitel (co tu plácáte o církvi, vy potróblenci????). Už v 10. století vydává Vatikán jasné stanovisko, kde zakazuje upalování čarodějnic a absolutní nesmyslnost přesvědčení, že žena může obcovat se satanem. Ti lidi ve středověku fakt nebyli hloupí. Teď k filmu: Kladivo na čarodějnice je dokonalá morbidní poezie, odstupňovaná v černobílé stupnici strachu a depresivity, ztvárněná herci, kteří hrají tak, jakoby se jich celá ta událost skutečně týkala. Atmosféra, kterou jinde budují hektolitry kečupu a nikdy jí nedosáhnou, tady bezchybně funguje vytvářena dialogy a ušpiněnými tvářemi. Stupňovitá gradace, lidská hloupost, fanatismus. Inkvizitor má v rukou existenci člověka. Stačí, když uslyším skladbu Jiřího Srnky "Jak černý mrak, už táhne smrťák zabiják..." a mrazí mě v zádech...to je účinek! Kdeže ty časy jsou..........................PS: Ještě chci reagovat na stupidní narážku od Geminiho takto: :-D Tys vůbec nepochopil, o čem film vůbec byl, stejně jako cariada a malarkey - pindat o historii dnes může každý byť jen se základním vzděláním.......(16.4.2006)

  • Ampi
    *****

    Člověk se divý, že trvalo skoro 300 let než došlo k rehabilitaci. Film je natočel velmi zručně a dobře. Doby naštěstí dávno minulé byly temné. Bohužel i v současnosti si z nich berou někteří inspiraci. Pěkná (tedy hrůzu nahanějicí) je i úvodní píseň. Václav Lohniský je démonický strašidelný a nemusíte se na obrazovku koukat stačí jen poslouhat.(9.5.2010)

  • Radek99
    *****

    Jedno z vrcholných filmových děl československé kinematografie z dílny nestora a kontroverzní osobnosti české režijní školy Otakara Vávry, režiséra procházejícího napříč panujícími režimy a mnohdy točícího své filmy na objednávku právě panující ideologie. Filmová adaptace historického románu Václava Kaplického (odkazující svým názvem ale přímo ke středověkému manuálu - rukověti - knize Kladivo na čarodějnice - Malleus maleficarum) pohříchu k ideologicky motivovaným filmům nepatří (i když bychom tu mohli lehce identifikovat celkem jasný politický podtext co nejvíce očernit církev) - anebo možná naopak, je to onen příslovečný politický opus magnum... Svobodná atmosféra konce 60. let, zrušení cenzury a závan naprosté tvůrčí svobody dovolily Vávrovi natočit filmovou alegorii, v níž na příběhu nábožensky motivovaných procesů z úsvitu novověku (středověk už byl dobrá dvě staletí pasé) coby typizovaných inkvizičních procesů dopodrobna vykreslil model a schematismus fungování mašinérie politických procesů, které se u nás odehrávaly v 50. letech minulého století (a které kulminovaly v evropském měřítku v sovětském Rusku v letech třicátých). Sám Vávra k tomu řekl: ,,Po procesu se Slánským jsem chtěl natočit film, kde by bylo vidět, jak je možné člověka zmanipulovat, až prosí o svou smrt." Film autentický až na samou mez snesitelnosti (nejde tu přitom o nějakou historickou přesnost, jde o autenticitu podobenství...), expresivní ve svém výrazivu (úžasně působivé prostřihy na detail hovořících úst Václava Lohniského coby fanatického mnicha - glosátora...), šťastně použitý černobílý filmový materiál ještě více zdůrazňující vyznění a podtrhující archaický (a nadčasový) rozměr filmu, skvělé herecké výkony, popisnost a až naturalistický rozměr scén zobrazujících aplikování práva útrpného, neotřelé a osobité formální prvky (detaily na obličeje, významově opisující psychické pochody hrdinů...), nádherná kamera Josefa Illíka, autentické lokace zámku ve Velkých Losinách, kde se natáčelo a kde se skutečně inscenované procesy odehrály... To všechno v sobě spojuje Vávrův strhující film, který se díky výše zmíněnému nedlouho po svém natočení stal ne přímo trezorovým (jako třeba obdobně znepokojující Kachyňovo Ucho), ale pro režim velmi nebezpečným filmem - filmem analyzujícím zhoubnost totalitní moci. Usvědčující Signum diabolicum lze totiž nalézt na komkoliv...stačí jen ukázat... Podobné filmy: Goyovy přízraky, Jméno růže(18.2.2008)

  • - Úvodný preslov použil kontroverzný český raper Řezník vo svojej skladbe "Penetrační touhy". (matowp)

  • - V úvodních titulcích slouží jako pozadí obraz "Spánek rozumu plodí monstra" jehož autorem je španělský malíř a rytec Francisco Goya. (Trainspotter)

  • - Boblig z Edelstadtu sa v skutočnosti na neslávne známy spis Kladivo na čarodejnice nikdy neodvolával. Existujú domnienky, že ho pravdepodobne ani nečítal. (Avathar)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace