• dr.fish
    *****

    Pokud si někdo myslí, že doba kráčí neustále kupředu, řítíme se k lepším zítřkům, ať se podívá na tuto fresku. Je natočena v roce 1946, zasazená do časů vlády Rudolfa II. Ne ne, lidé jsou pořád stejní v každé době. Možná vzdělanější, čistší a obklopení větším luxusem, ale pořád stejní. Film je především tvrdou kritikou měšťácké společnosti a musím přiznat, že mi z filmu bylo velmi úzko. Uvědomil jsem si totiž, že s takovými lidmi žiji i já ve svém městě a jsem samozřejmě jedním z nich. Je to velmi depresivní, ale zároveň velmi realistický snímek. O hereckém umění Štěpánkově netřeba diskutovat, ovšem ta partička z radnice je vypečená, a i ostatní okolo vůbec nezaostávají. Vávra své historické filmy prostě uměl...90%(26.8.2012)

  • Subjektiv
    ***

    V dobách, kdy dalo se radovat z otevření českých vysokých škol po druhé světové válce, snad bych nadšeně výskal nad tím, jak byli ti, kteří hází vzdělání klacky pod nohy, zostuzeni. Nyní je však doba "nezbedných bakalářů" opisujících disertační práce a "profesores" omlouvajích toto bizarními výmluvami. Dnešek tak vrhl nemilosrdně jasné světlo na poněkud jednostranný pohled, ve kterém příslušnost ke stavu plně determinuje charakter člověka. Připočtu-li ubranou hodnotu redundantní milostné zápletky, vychází mi slabé ***.(12.10.2009)

  • honz
    ****

    Spisovatel Zikmund Winter (1864 - 1912) působil v letech 1874 - 1884 v Pardubicích a v Rakovníku jako středoškolský profesor historie. Ve fondech rakovnického archivu našel inspiraci pro řadu svých děl, zejména ze 16. a 17. století. A právě v Rakovníku se odehrává děj jeho povídky Nezbedný bakalář (1883), kterou v roce 1946 převedl na stříbrné plátno režisér Otakar Vávra. Příběh je zasazen do doby vlády Rudolfa II. Do rakovnické školy přichází nový bakalář, sice trochu lehkomyslný, ale beroucí své povolání jako poslání. Neváhá kriticky vystoupit proti městské radě, která o školu a děti nedbá. Proto se brzy stane konšelům trnem v oku. Ti za něj potají shání náhradu, ale bakalář nad nimi vyzraje: když se o plánech městské rady a místních měšťáků dozví, opouští město i s dětmi - svými žáky - a společně odcházejí do Prahy. Ve filmu se kromě výborného Zdeňka Štěpánka v titulní roli blýskla celá plejáda hereckých es (O. Korbelář, J. Vojta, J. Marvan, F. Smolík ad.).(27.2.2012)

  • tomtomtoma
    ****

    Zábavná satira na stav měšťanstva Rakovníka zasazená do doby Rudolfa II., ale vždy stále aktuální. Ozdobou jsou písně sakrálního charakteru. Ambice a okázalost, sliby a jejich neplnění, povýšenost, lakota, pokrytectví, kverulantství, závist a z ní pramenící zloba, intrikánské pokusy, zlomyslné činy umožněné silou moci, snahy o zlomení vznešené duše, očekávání slepé poslušnosti, podlézavost, třídní rozdíly. A naproti tomu hravé rebelství proti zlomyslnosti a povýšenosti, pokusy o duchaplná vytrestání a nastavení zrcadel zapšklých lakotných duší plných záští. Rovnost není a nebyla nikdy na pořadu dne, rovnost a vznešenost ducha je situací a stavem pro mocipány a jejich přisluhovače možná ještě nebezpečnější. Navíc závist, která ze všeho pramení vyniká svou záludností a snahou pokořit a ublížit, psychicky i tělesně. Bakalář Jan (skvělý Zdeněk Štěpánek) má pozvednout učenost a školství královského města Rakovník. Vznešené sliby plné hojnosti jsou ale vystřídány rozčarováním ze skutečných nedobrých poměrů k těm, které nepovažují za sobě rovné. A tak Jan nebojácně bojuje s pokrytectvím vztahovačných závistivých maloměšťáků. Z dalších rolí: hostinská U Střípků Anna (Vlasta Matulová), žena vyvolávající svým půvabem závist u ostatních "ctihodných" žen, které pak hýbou muži, řezník Mikuláš (Otomar Korbelář), romanticky prahnoucí po Anně, dobromyslný konšel Šmarďoch (František Smolík), povýšenečtí zástupci města primas Písecký (Jaroslav Marvan), písař Žlutický (dobrý František Kreuzmann), pekař a konšel Hruška (Saša Rašilov), konšel Slach (František Roland), krejčí a konšel Máma (Vladimír Řepa), a kovář a konšel Bezprstý (Antonín Jirsa), kteří tak chtějí zlomit neposlušného bakaláře, vojenský vysloužilec a Janův kumpán Matěj (Jaroslav Vojta), úlisný školní sukcentor Zachariáš (Josef Gruss), prohnaný ve své podlosti, Mikulášova lakotná manželka Alžběta (Marie Rýdlová), a mendík Martínek (Josef Vinklář) se sladkým hlasem.(8.5.2012)

  • Marthos
    *****

    Otakar Vávra je nejen doyenem české filmové režie, ale také znalcem a milovníkem historie, která byla vlastní i Zikmundu Winterovi. Toto osudové setkání obou mužů, byť jen teoretické, našlo svou šťastnou chvíli na přelomu dějinného lámání světa, v období, kdy byla třeba obrátit svou pozornost právě k minulosti. V Rozině sebranci je to takřka antická tragédie klášterního sirotka, hledajícího lásku po boku nesprávných mužů, v Nezbedném bakaláři spíše kratochvilná povídka, v níž zvítězí rozum nad hloupostí. Plejáda vynikajících hereckých osobností v čele s temperamentním Štěpánkem, Matulovou, Korbelářem, Marvanem, Smolíkem, Rašilovem a dalšími vytváří z tohoto filmu velkou podívanou, která vyniká i po výtvarné a hudební stránce.(3.10.2008)

  • - Poprvé vidíme na obrazovce Josefa Vinkláře. (M.B)

  • - Vlastimil Brodský vo svojej autobiografii uviedol, že v tejto snímke bola jeho prvá filmová úloha, hoci si už predtým zahral vo filmoch Svet patrí nám (1937) i Bohema (1944). (dyfur)

  • - Filmový debut herce Oldřicha Musila. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace