Režie:
Otakar VávraScénář:
Jiří ŠotolaKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Božidara Turzonovová, Jiří Bartoška, Consuela Morávková, Jiří Pleskot, Jana Smrčková, Jiří Adamíra, Jana Dolanská, Světlana Nálepková, Ilona Vaňková (více)Obsahy(1)
Příběh lásky a cti se odehrává v období kolem poloviny devatenáctého století v době mnoha revolucí, ekonomické, politické, společenské... Zachycuje pokrytecké ovzduší oněch časů, zvláště takzvanou "lepší společnost", ovšem od společenského akcentu se více přesouvá k soukromým trablům dvou mimořádných, osaměle se však cítících umělců - Jana Nerudy a Karoliny Světlé. Jejich milostné vzplanutí dokládají zachované dopisy, které si vyměňovali. Na jejich základě scenárista Jiří Šotola domyslel plně uvěřitelný příběh, jemuž však režisér Otakar Vávra vtiskl staromilský výraz, marně nadlehčovaný nostalgicky zamženou kamerou Miroslava Ondříčka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Opat vyborny film v podani skveleho rezisera Vavru, ktory uz Kladivom na Carodejnice dokazal, ze je Pan reziser. A nebojim sa povedat, ze Vavra je tunajsim Wellesom. Ako bol vplyv Orsona Wellesa /Obcan kane/ obrovsky na vyvoj svetovej kinematografie, tak rovnako obrovsky bol vplyv Vavru na vyvoj tunajsej kinematografie. Scenar je vyborny, k tomu skusena rezia /uz spominany Vavra/ a herecke vykony na velmi kvalitnej urovni. 82 % ()
Podle mě jde o právě ten druh velké historické romantiky, o který se tak trapně pokouší některé hollywoodské taškařice s potápějícím se titánským kolosem v čele. Vávru se nebojím označit za českého Spielberga, co se týče schopnosti vytvořit životný obraz jiné doby. Na ulici to žije, scény jsou komponovány reálně, jako by zaznamenávaly denní realitu. Asi nejlepší role Jiřího Bartošky. ()
Ocenuji Vavrovu tvorbu mj. za to, ze se venoval nasi historii. V tomto filmu se sice nejedna o zadne " velke dejiny ", ale o vztah mezi Nerudou a Karolinou Svetlou. Myslim, ze se jedna o dost zajimavou sondu do soukromi techto umelcu. I kdyz zde neni takova vyprava jako u jinych Vavrovych snimku, herecke vykony take nejsou nijak vyrazne ( Bartoska mi v roli Nerudy vubec nesedel ), tak si film drzi slusny standart od zacatku do konce. ()
Otakar Vávra dal na filmové plátno kus života Johanky Mužákové (alias Karolíny Světlé) a jejího citu k Janu Nerudovi. Oba hlavní herci Božidara Turzonovová a Jiří Bartoška hráli s největším nasazením, protože i oni se o této nenaplněné lásce dvou literárních českých velikánů na gymnaziu učili a tak se jim to dobře hrálo. Mě se film velmi líbil jako většinou vše (z historie) co natočil pan Vávra. ()
Dokonalé ztvárnění, výborní herci i samotný fakt, že Otakar Vávra je filmový dějepisec české historie, zaslouží respekt v podobě 4 hvězdiček. Těžký a komplikovaný vztah Karolíny Světlé a Jana Nerudy, v kontrastu se 100% povrchní, pokryteckou, pomlouvačnou, závistivou a nepřející měšťáckou společností. Různé pohledy na pojem vlastenectví a formu literatury. Způsob života, který lpí pouze na veřejné pověsti, a naopak rozhodný a nic nepředstírající Jan Neruda. Snímek, který zřejmě není na časté sledování, každopádně uznání je potřeba. ()
Galerie (3)
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama