Romance pro křídlovku

Poézia v obrazoch. Čistá lyrika. Jednoduché a krásne. (15.05.2009)

krásný (i když smutný) film o jedné letní lásce.. psát něco k ději je zbytečné, protože VŠE je napsáno zde v obsahu (ano, skutečně vše, a jsem rád, že jsem si obsah před shlédnutím filmu nepřečetl)... POZOR! - pro ty, kteří se stejně jako já rozhodli si k maturitě místo čtení knihy pustit film -> ve filmu se příběh odehrává během jednoho léta, zatímco v knize (ačkoli jsem ji nečetl) zahrnuje let několik.. (13.04.2009)

Ze zfilmování mé oblíbené básně jsem měl trochu obavy. Nejvíc jsem se bál zploštění mnohovrstevnaté struktury, která dává velký prostor čtenářské interpretaci. A obával jsem se právem. Na druhou stranu, poměrně jednoduchý příběh, který Vávra z Hrubínovy Romance vydoloval, byl ozvláštněný novými, ryze filmovými prostředky. Snad nejvíce lze ve filmu cítit lyrický erotismus Machatého filmů. Kamera je úchvatná, poetizující detaily dávají do souvislosti trojúhelník protikladů, který kupodivu zachovává myšlenku Hrubína (který tím navázal na Máchovskou tradici): Příroda x Láska x Smrt. Veliký zážitek. (11.12.2009)

Pro mě vyloženě otravná romantika, která boří konvence pouze svojí dávkou nudy, která je v ní obsažená, jinak je ale stejně sladkokyselá, jako všechno kolem. Zahrajeme si na trumpetu, utřeme si slzičky ze zmařené šance o velkou lásku a těšíme se na nášup. A pro mě je Romance pro křídlovku jeden z nejnudnějších zážitků poslední doby, takže neváhám být trochu kontroverzní s hodnocením. (25.05.2010)

Jak tomu uvěřit mám, štěstí mé, že je to tam, tvoji že neshlédnu líc nikdy víc, nikdy víc. Rci mi, že je to zlý sen, útěchu dopřej mi jen, vrať mi zas, vrať mi zas mojí lásky krásný čas.......... (17.09.2015)

Romance –menší lyrickoepická báseň rozmanitého obsahu, nejčastěji s milostnou nebo romantickou tematikou. Zde smutné (jak jinak, ať je na co od toho Vávry koukat) několikadenní milostné vzplanutí chlapce k dívce od kolotočů. Sfouknuté, ale nezapomenutelné. Jak pro něho, tak pro nás. (13.10.2005)

Romance je básnický útvar na rozhraní lyriky a epiky. Romance pro křídlovku , od Otakara Vávry a Františka Hrubína , je jako letní čas. Čas slunce , tepla , rozkvetlých luk , bzukotu včel , letu vážky , dusna , lijáků , bouřek , konce prázdnin...... Nádherný snímek o posledních dnech starého pána , který jde "domů" a "nešťastné" lásky , která kolem něj rozkvetla. Je vidět ,že snímek natáčel svěží a mladý štáb vedený taktovkou zkušeného mistra. Pro mne asi to nejlepší , co jsem od pana Vávry viděla. (31.08.2008)

Na pouti nevystřelena růže z papíru signalizuje/anticipuje otevřenou zlomeninu srdečního svalu (pro příště pozor na nepatřičné sebe-diagnózy) aneb Žádné léto netrvá věčně (z tohoto úhlu pohledu je pro mě Romance pro křídlovku básní o pomíjivosti okamžiků nejhlubšího štěstí). Pro mě osobně životní výkon Jaromíra Hanzlíka (z toho, co jsem s ním viděl si konkuruje pouze v Kočáru do Vídně a Slavnosti sněženek). 80% (02.04.2021)

Jeden z mých vrcholných zážitků co se týče naší kinematografie. Neopakovatelně působivý a dojímavý příběh, který navíc uchvacuje svou jednoduchostí a spontánností. Vávra dosahuje svého vrcholu v dokonalé symbióze s Hrubínovou básní a vytváří z ní tak čisté filmové dílo, až zůstává rozum stát. Křehká romance zasazená do letní přírody a vděčného prostředí pouti je však jen jednou devizou. Tou druhou je naprosto sugestivní a v našem filmu ojedinělá linie dědečka, u kterého příroda získává jiný, mrazivější dojem. A v závěru jsou tyto dvě naprosto kontrastní pohledy na život spojeny rukou génia. Hanzlík a Cigánová jsou dokonale přirození, ale i tak je mírně zastiňuje výborně vybraný Strachocki ve své "fyzickíé roli" člověka, kterého se již dotýká smrt. (17.05.2008)

Sám neviem, prečo ma to neoslovilo viac - už popis filmu o stretnutí dvoch starých mužov, ktorý v mladosti bojovali o spoločné dievča znel lákavo pre niekoho, kto má rád dobre nakrútený sentiment. Ale nemôžem si pomôcť film na mňa pôsobil chladne napriektomu, že nemám nejakých vážnejších výhrad - (fungovali ako ústredná dvojica tak vedľajšie postavy, ale v celku zostal u mňa docela prázdny pocit - takže slabšie 3 1/2). (22.08.2005)

Jasně, je to krásný a působivý film, poetický a tragický, to vše zde již bylo dříve a lépe řečeno. Mně ale ten film připadá depresivní, což chápu jako něco jiného než tragický. Je to film o volbě a nepletu-li se, je obecně chápáno, že si hlavní hrdina vybral špatně - mrtvému děděčkovi (kterého lze chápat jako zástupce rodu, tradice, společnosti....) dal přednost před Terinou (láskou, životem...). Mrtvému zachoval věrnost, živou zradil. Tu jistě zradil a vydal Viktorovi (a předčasné smrti), při tom ze své věrnosti žádné zadostiučinění nenačerpal - na začátku filmu ho vidíme sedět nad nedopitým pivem, vystudovaného učitele (tedy oporu společnosti), ale opuštěného a prázdného. Ale byla by opačná volba správná? Neskončilo by opojení s létem, nestal by se společný život dvou nevyzrálých lidí nutně zatížený existenční nejistotou nakonec očistcem (zvláště přišlo-li by dítě)? Neskončilo by to nenávistí, rozchodem...? Stálo by to za to? Sám nevím. Možná žádná jeho volba nemohla být dobrá. Na tuhle Skyllu a Charybdu asi není nikdo dostatečně lstivým Odysseem. (20.09.2011)

Velmi prostý příběh o lásce, životě a samozřejmě smrti, ze kterého se při jeho sledování stane neobyčejný filmový zážitek. Má neodolatelnou letní atmosféru, která je s každým záběrem hmatatelnější. Velmi citlivě natočený snímek, který člověka nadchne a ten jím volně propluje. Miriam Kantorková zde byla přímo živočišná, smyslná a svým způsobem i tak trochu vulgární. Hanzlík a Cigánová byli výborní. (05.03.2013)

Kousek filmové poesie. 1) No jo, moc pěkné, moc. Ale bohužel první polovina tak pomalá, až silně nudí. 2) 18letý Jaromír Hanzlík byl moc pěkný kluk a s 19letou Zuzanou Cigánovou vytvořili párek k nakousnutí. (09.01.2011)

Původně jsem chtěl za nejspíš nejlepší Vávrův film udělit jen hvězdičky a komentáře se zdržet; vše dobré o něm už přebohatě napsali ostatní. Ale narazil jsem v jednom z komentářů na následující větu: „Že by mohl mít mrtvý dědeček přednost před živou přítelkyní, to prostě nechápu.“ A to mne přimělo přece cosi dodat. --- Hrubínova poéma není jen nostalgickou vzpomínkou stárnoucího muže na neopakovatelně čistou (protože nenaplněnou) lásku jeho mládí. Je to také osudové drama volby, řekl bych existenciální (i když to slovo moc rád nemám), protože o to právě jde: V průběhu několika dní, ba hodin, Vojta činí rozhodnutí určující jeho existenci pro celý další život. Na jedné straně láska, stejně opájející jako pošetilá a znamenající rozchod se vším a se všemi, mezi nimiž Vojta dosud žil, a na straně druhé povinnost, respekt k zavedeným hodnotám, láska a úcta k těm, kteří mu dali život. --- Dědečkovo nečekané úmrtí této volbě dodalo na nekompromisní naléhavosti. Ponechat jeho tělo bez náležitého zaopatření by mělo (nehledě na ohledy fyziologické) zásadní následky. Bylo by to odmítnutí všeho, co se pokládá za slušné a náležité. Odvrhnutí rodiny, společenství, uznávaného řádu věcí. Vojta tu volbu učinil, rozhodl se ostatně stejně jako většina lidí, byť málokdo za tak dramaticky zhuštěných okolností. Podle toho se jeho život dále odvíjel - ke kariéře venkovského učitele a řádného občana. Ale to vábení osudu, vzrušující otázka „co by bylo, kdybych tenkrát…“, to mu v srdci zůstalo navždy. (01.04.2011)

Poetická romance pod taktovkou Otakara Vávry je umolusaná nuda. Ani vraždička tam nebyla… (13.11.2011)

Film je pro mě utahaný a nezachraňují to ani výborné herecké výkony. (02.06.2014)

Žádná klasická letní romance, ale citlivě poetické a smutné drama podle námětu Františka Hrubína. Ty zvuky léta z filmu přímo sálají a sám režisér v nějakém dokumentu říkal, že to byla jeho nejlepší spolupráce s kameramanem a že si to všechno Andrej Barla chtěl natočit i v noci nebo ve dne, každou vážku, včelu, kdejaký hmyz a proto ze snímku přímo vyzařuje a voní léto. Nádherně provedené. Nebo Vojtův děda, který je po mrtvici - to jsou nezapomenutelné scény. Zbytečné psát něco dále, to bych mohl rozebírat každou scénu, každý detail, každý záběr. Spolu s Kladivem na čarodějnice a Zlatou renetou jsou tyto tři filmy nejlepší režisérskou tvorbou Otakara Vávry. Všechny vznikly v 60. létech a já si můžu znovu postesknout - ach, ty zlatá šedesátá!! (24.01.2016)

95 % - Ne vždycky se převod křehkého literárního díla na celuloidový pás povede, ale Romance pro křídlovku je stejně krásná jako knížka. (26.12.2006)

Hrubín, Hanzlík, Vávra. Velmi šťastné spojení. (18.11.2008)

"Romance" je jeden z mála případů situace, kdy je film lepší než knižní podoba. Asi nejlepší filmová adaptace básně, kterou jsem kdy viděla. A mně osobně velice pomohla k pochopení Hrubínova díla, které jsem si vybrala pro povinnou četbu a které mě opravdu nenadchlo. Výborná záležitost. (09.07.2011)