Gerechtigkeit für Selvin
Justice for Selwyn
Režie:
Jiří WeissKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Klaus Schwarzkopf, Jiřina Šejbalová, Míla Myslíková, Vladimír Brabec, Věra Tichánková, Alexandra Myšková, Zuzana Kočová, Josef Kemr, Bohumil Šmída, Jiří Holý, Jiří Hálek (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský v černé komedii o muži, který proti své vůli zasvětil život boji za spravedlnost. Televizní film na motivy povídky Karla Čapka... Osud bezvýznamného básníka Leonarda Undena je ve filmu transponován do mediální atmosféry konce 60. let 20. století. Čapkův mistrovský příběh tak dostal další dimenzi. Stal se ironickým obrazem doby, černou komedií o snadnosti manipulování davem, o ošidnosti hesel, o fenoménu zvaném veřejné mínění, o moci mediální slávy… Tento pozoruhodný koprodukční česko-německý snímek vznikl ve vrcholném období české televizní tvorby v roce 1968 v pražském televizním studiu. Scénář napsali na motivy jedné z Čapkových "Povídek z jedné kapsy" dramatik Zdeněk Bláha a režisér filmu Jiří Weiss. Snímek se ještě podařilo narychlo uvést v premiéře v prosinci roku 1968. Pak nastaly časy, které nebyly filmu nakloněny. V obnovené premiéře se pak objevil na televizní obrazovce až 29. května 1996. (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Dlho som vedel, ze Rudolf Hrusinsky mal roku 1968 genialneho Spalovace Mrtvol, no a jak tak kukam, aj tuto komediu. Spravodlivost treba v zivote, s nou sa da az na koniec dojst, no a pravda je relativna : 70 % ()
Zajímavé byly předstvy o fungování kapitalismu v době vzniku tohoto filmu. Dnes částečně k smíchu, ale přesto spousta věcí funguje jak má. Děj trochu ukolíbává a svádí k tlučení špačků, jinak Hrušínský nezklamal, ani ostatní. 70% ()
Nějak mě to nezaujalo... ()
"Kde jsem já, tam je mistr v bezpečí, " tvrdí vypočítavá krysa jménem Frank Selvin. Jenže vše je jinak a tak básník a bojovník za spravedlnost Leonard Unden nakonec v naprostém zoufalství křičí: "Vemte si to všechno, já chci klid." Musím říct, že mě tento film hodně nadchl. Nevím, zda to bylo hlavně díky famóznímu Rudolfu Hrušínském, mrazivé hudbě Zdeňka Lišky (založené na jedné chytlavé melodii hrané v různém tempu a pokaždé v trochu jiném aranžmá) a působivé kameře umně kombinující barevné a černobílé ladění nebo už díky samotnému Čapkovu námětu (byť v tomto snímku poněkud upraveném). Je každopádně "neuvěřitelné, kolik lidí touží po spravedlnosti. Snad proto, že svět je tak nespravedlivý." Jen onen po spravedlnosti dychtící dav lidí je ve finále snadno manipulovatelný a stěží dokáže poznat na čí straně ta spravedlivost ve skutečnosti je. Toto poselství jsem si aspoň z tohoto filmu odnesl já. ()
Ma to svoje mista, a peknou Milu navrch... :) Omracenej nejsem, ale tohle podobenstvi muze prumer obdrzet. ()
V roli Selvina Klaus Schwarzkopf. ()
Bohužel naprostá sračka ,jen je mi líto těch hercůůů ()
Čapkova povídka tu má trochu jiné vyznění a je dohnána ad absurdum. To ale nic nemění na tom, že je to velmi kvalitní kousek, kde exceluje Rudolf Hrušínský, ale ani ostatní protagonisté nezůstávají pozadu. ()
dílo určitě zaujme milovníky psychodramatu, obsahově už je horší, alespoň ze začátku určitě, konec už je lepší ()
Zprzněný Karel Čapek Pražským jarem 68... To opravdu nejde dohromady, ačkoliv herci výborní a kamera překrásná. [467. hodnocení, 42. komentář, 70%] ()
Tento televizní film by snad měl právo na vyšší známku, než tři, ale vadila mi na něm jakási okázalost, ambicioznost, nepřiměřená kvalitě námětu a scénáře. Takže průměr. ()
Československý televizní film natočený podle povídky K. Čapka, v němž se bezvýznamný a neprůbojný básník Leonard Unden (jak jinak než skvělý R. Hrušínský) veřejně zastane neznámého číšníka Franka Selvina obviněného z vraždy. Tento navenek hrdinský čin, provedený na nátlak manipulativní Selvinovy matky, požadující spravedlnost a odvolání údajného justičního omylu, vyvolá neskutečnou bouři nadšení veřejnosti, z Undena se stává světově známá osobnost a jeho rychle nabitá sláva vyvrcholí udělením Nobelovy ceny. Záhy však lyrik, jehož poznávacím znamením byla elegantně přehozená pruhovaná šála, pozná, že ten, komu přede všemi projevil důvěru a díky němuž se stal zámožným a slavným člověkem, není nikdo jiný, než podlý a všeho schopný vyděrač, který se dokonce ke svému zločinu mezi čtyřmi očima přiznal. Odporného, vděk neznajícího člověka se sklonem k alkoholismu ztvárnil německý herec K. Schwarzkopf. Závěr snímku tak dostává absurdní tón, kdy Undenovi konečně dojde trpělivost a pokusí se Selvina s jeho neustálým vyhrožováním natrvalo umlčet. Ve Weissově hodinovém televizním filmu, jenž bych rozhodně neoznačil za komedii, se ve vedlejších rolích objevila J. Šejbalová v roli Selvinovy matky, mladá a půvabná M. Myslíková coby Undenova manželka, J. Kemr v roli právníka řešícího Undenovu pozůstalost či B. Šmída jakožto činovník udělující Undenovi čestné uznání. V maličké roli kněze, bdícího nad umírající svědkyní onoho zločinu V. Tichánkovou, se ukázal R. Brzobohatý. Bohužel ve Spravedlnosti pro Selvina nespatřuji něco mimořádného, herecky sice herci v čele s národním umělcem Hrušínským obstáli, avšak celkové filmové provedení Čapkovi povídky včetně jeho podivného závěru hodnotím pouze průměrně. ()
Povedená černá komedie s nápaditou předlohou Karla Čapka, osobitou režií Jiřího Weisse a perfektními výkony Rudolfa Hrušínského a Klause Schwarzkopfa. ()
Další z Mistrových filmů z neopakovatelného období 68' - 69', o kterém lze, tak jako o všech dalších, napsat jediné: VELKOLEPÉ. ()
Pokud člověk má dostatek empatie a dokáže se přenést do let vzniku tohoto snímku, pochopí lépe celkovou pointu a záměr režiséra. Směsice tragikomedie, ironie a lidské zloby se tu ukazuje v celé kráse. Jakoby velkolepost a okázalost je tu míněna z toho důvodu aby během 60 minut snadněji se vryla pod kůži a aby divák lépe vstřebal takové pochody v životě lidském, jako jsou sláva, fanatismus masové veřejnosti, a i nekonečná touha po blahobytu a pěnezích. Rozhodně je v tomto filmu více mezi řádky než by se na první pohled mohlo zdát. Rudolf Hrušinský zde nepůsobí nijak nevěrohodně. A Míla Myslíková na druhou stranu bezchybně dává najevo jak to může vypadat, když servírka příjde k nečekanému bohatství. Zajímavostí je bezesporu, že při velkolepém turné básníka Undeho, vidíme šoty z míst, které navštívil jako jsou Amerika, Evropa, Dálný východ jen ne a ne z jakéhokoliv města Sovětského svazu. ()
Zklamání. Povídka Karla Čapka měla zůstat jeho povídkou. Toto bylo nadbytečné rozvinutí základní myšlenky, kterou nezachránily ani velmi dobré výkony hlavních představitelů. ()
Kolik krásnýho umění by v naší zemi vniklo, kdyby tady nevládla 40 let ta bolševická sebranka... ()
Ale jo...Weiss ist gut, ja. ()
Tato adaptace mi vůbec nesedla, chybí v ní čapkovský duch. Ten je naopak přítomen ve snímku Soud pana Havleny. ()
Zpočátku jen politická s----a která mne k smrti nudila. Čekal jsem něco zcela jiného. Ovšem jako ukázka masového bláznění je to perfektní. Celé se to zlepší až po první polovině, odkud to konečně začne mít alespoň něco do sebe. Jenže, to už je kapku pozdě. ()