The Heart Is a Lonely Hunter
The Heart Is a Lonely Hunter
Režie:
Robert Ellis MillerScénář:
Thomas C. RyanKamera:
James Wong HoweHudba:
Dave GrusinHrají:
Alan Arkin, Chuck McCann, Sondra Locke, Peter Mamakos, John O'Leary, Percy Rodrigues, Stacy Keach, Biff McGuire, Cicely TysonObsahy(1)
Filmová adaptace slavného románu Carson McCullersové je mozaikou příběhů několika zcela odlišných lidí. Hluchoněmý John Singer (Alan Arkin) právě přišel o svého taktéž hluchoněmého a navíc mentálně postiženého nejlepšího přítele, který musel být umístěn do ústavu. Přestěhuje se proto do jiného města, aby ho mohl navštěvovat. Penzion, ve kterém bydlí, vlastní rodina dospívající dívky Mick (Sondra Locke), která právě hledá sama sebe a své místo v životě a s Johnem Singerem se spřátelí. Dalšími postavami jsou věčně opilý a konfliktní ztroskotanec Blount (Stacy Keach), velmi hrdý černošský doktor Copeland (Percy Rodrigues) a jeho odcizená dcera Portia (Cicely Tyson), kteří se oba dva po svém snaží bojovat s různými předsudky.
Právě předsudky proti černochům, hluchoněmým, mentálně postiženým, alkoholikům nebo chudým jsou hlavním tématem tohoto dojemného dramatu nominovaného na dva Oscary a čtyři Zlaté Glóby. (zoe.x)
(více)Recenze (47)
Han22 to napísal pekne. Nemám čo dodať. Nádherný film so skvelým Arkinom. 8/10. ()
Ano, ten název přesně vystihuje moje pocity-srdce je osamělý lovec. Přesně tak to totiž v životě chodí. Bylo, je..a bude. ()
Film jsem včera viděl už potřetí, nepamatuji si, že bych některý film viděl vícekrát. Přesto to není můj nejoblíbenější film, ani ho nepovažuji za zvláště cenný. Je to spíš něco jako testovací film: film, který se musí líbit všem: tátovi, mámě, děckám, od svého vzniku až po dnešek. Komu se nelíbí, měl by nad sebou zapřemýšlet. Kdyby se dne natočil remake, pak by nejspíš bychom v němi viděl místo řeckého nedospělce dospělého teenagera, chudé dívky neuspokojenou lesbu, hluchoněmého hrdiny dychtivého transvestitu atd. Možná by to působilo stejně, ale nejspíš jak pro koho. Mr. Singer jako hendikepovaný anděl, jako jsou hendikepovaní všichni andělé, dává lidi dohromady, jejich problémy ho trápí tak, že zapomíná na svoje - dokud si neuvědomí, že je to on sám, kdo nemá nohu a má rakovinu plic. Nicméně Oskarova**** kritika je zcela na místě. Všichi víme, že je to tak, ale mlčenlivě to přecházíme. ()
Viděla jsem dávno v TV, ano drama je dojemné, naštěstí ne kýčovité, tak jsem se opravdově nechala dojmout. ()
Na rok 1968 to nepochybně musel být pořádný šok, protože takové téma do té doby zpracoval leda rebel Kramer, u kterého by se něčemu takovému nikdo nedivil. Škoda, že to mělo kolem dvou hodin, protože se stopáží hodiny a půl to mohla být opravdová bomba i dnes. Takhle jsem se místy trochu nudil. 85% ()
26. Zlatý Glóbus za rok 1968 - nominace (4) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Alan Arkin, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Sondra Locke, Objev roku (herečka) - Sondra Locke ()
Pekne socialni drama o ruznych predsudcich nasich predku na zapade, ktere nam rada pustila i ceskoslovenska televize. Zajimave postavy a velice zdarily zaver filmu. ()
Námět... ()
Smekám před Alanem Arkinem. Je to fakt pan herec. Škoda, že příběh samotný není tak zajímavý. ()
Film od neznámého režiséra s pro mě poměrně neznámými či béčkovými herci mě nakonec překvpivě dostal. Máme tu hluchoněmého právníka plného dobroty a lásky k lidem. Kvůli svému stejně hluchoněmému a zaostalému příteli se stěhuje do malého městečka, kde potkává několik ztracených lidí - černocha co nenávidí bílé, nezaměstnaného co zapíjí bezmoc a teenagerku ztracenou v lásce i rodinných povinnostech a pro všechny tu vždycky je. Je tu úžasně natočené, tak reálně, že to ani nepůsobí jak z 60. let. Lidi kolem řeší pěkně závažné problémy, stíhají je tragédie, ale přesto je to takový hezký film, který netlačí na pilu, naopak dokáže i rozesmát. A výborně zahrané, Arkin je vynikající, ale ještě lepší je Sondra Locke. Tu jsem vždycky považoval za přívěšek v Eastwoodových filmech, ale tady tu tápající teenagerku stvárnila tak, že by ji člověk objal a řekl neboj to bude dobrý. SPOILER: Ten konec ale.. no řekněme, že to končí reálně. Problémy se nevřeší, spíše ještě více poserou. A jak skončí hodný člověk co tu pro všechny je, když ho něco trápí? Inu jak to chodí v reálném životě... Drama roku 1968. ()
Budu se opakovat, ale opravdu krásný, dojemný, lidský a taky smutný film. Herecký koncert Alana Arkina, kde Sondra Locke vůbec nezaostává. Však ty nominace na Oscara nebyly pro nic za nic. Jenom škoda, že je tento snímek tak opomíjený a to nejen u nás, ale podle počtu hodnocení na IMDb také ve světě. ()
skvělý a hodně smutný film o člověku, který i když je hluchoněmý, je oporou všem, ale nikdo není oporou jemu ()
Život není spravedlivý a svět kolem je zkažený, ovšem může se objevit člověk, který bez jediného slova udělá to co je potřeba a nic nechce na oplátku. Smutný konec jen podkreslí atmosféru filmu. ()
Zapomenutý klenot. Nádherný snímek, doslova přetřískaný emocemi, myšlenkami a symbolismem, který stojí za to vidět, když už pro nic jiného, tak pro dokonalého Alana Arkina... ()
Alan Alkin show, úplně špičkové ztvárnění z celkových 5 jsem musel dát 2* pryč, protože teď mám tu svou depresi ještě větší. ()
Mě tenhle film dal ránu přímo na solar...Viděla jsem ho opravdu hodně mladá a přesto mě doživotně ovlivnil...Jsem ráda, že jsem ho viděla i když doba byla už dááávno jinde...Přesto všechno se tyhle situace stávají pořád a v jakékoliv době, takže je důležité si to připomínat...Alan Arkin mě naprosto oslnil a pohladil na duši...Za mě 85% ()
skvělá kniha, film chci vidět co nejdřív.. ()
Jedinečný film, který přirozeně nemohl zachytit románovou předlohu s celým jejím výrazně širším a důležitějším sociálním poselství. Redukce na jednu dějovou linii je však krystalicky čistá a funguje perfektně. Alan Arkin je nezapomenutelný! A znovu musím konstatovat, že éra kvalitních uměleckých filmů reflektujících reálný život skončila zhruba v osmdesátých letech 20. století. Od té doby už jen řev po pěšině... ()
Nebudu tu mudrovat. Ten film mě dostal a hotovo. ()
Související novinky
Zemřel herec Alan Arkin
Přichází smutná zpráva pro celý filmový svět, ve věku devětaosmdesáti let totiž ve čtvrtek v kalifornském Carlsbadu zemřel oblíbený americký herec, režisér, scenárista a hudebník, držitel Oscara Alan… (více)
Líbil se mi samotný název filmu, a tak jsem se rozhodnul jej zhlédnout. Začíná to celkem obyčejně - John Singer je celkem pohledný hluchoněmý chlápek, který pracuje jako rytec stříbra v jednom městě na jihu USA. Má jen jednoho jediného přítele - obtloustlého a mentálně postiženého němého chápka Spirose Antonapoulose, který se dostává do problémů se zákonem. Jednoho dne rozbije výlohu v cukrářství a ukradne ze svatebního dortu sošky ženicha a nevěsty. Na popud jeho bratrance je proto umístěn do ústavu pro duševně choré. John se rozhodne přestěhovat do města, které je poblíž této instituce, aby mohl být svému jedinému příteli nablízku. Najde si práci a také si pronajme pokoj ve velkém domě manželů Kellyových, kteří nejsou v dobré finanční situaci - starý pan Kelly si poranil kyčel a je na vozíku. Kellyovi mají dva mladé syny a dospívající dceru Margaret (Mick), která je naštvaná, protože se musí vzdát svého pokoje kvůli Johnovi. Je to typická puberťačka, která hledá sama sebe a neví, co chce. John se s ní snaží spřátelit, stejně jako se snaží spřátelit s místním alkoholikem, potížistou a tulákem Jakem Blountem a také se zahořklým černošským doktorem Copelandem, který potají umírá na rakovinu plic. Blount vykřikuje v baru nesmysly o světě a je z něj vyhozen. Nikde dlouho nevydrží a po nějaké době se rozloučí také s Johnem. Doktor Copeland nechce ošetřovat nikoho, kdo není černý, protože si užil dost diskriminace od bílých. John pomáhá tlumočit hluchoněmému pacientovi, který navštěvuje Copelanda, a tím si jej získá. Copelanda nejvíce štve to, že jeho vzdělaná dcera Portia pracuje jako hospodyně a je provdána za pomocníka na poli jménem Bubber. Jednoho dne se do něj v lunaparku pustí několik bílých buranů, on se jim brání s nožem, který vypadne z ruky jednomu z buranů, a za to skončí v base. Mick uspořádá na baráku venkovní večírek pro její puberťácké kamarády. Vše jde dobře do té doby, než její malí bratři naruší atmosféru odpalováním rachejtlí. Mick je z toho naštvaná, sama vyletí jako rachejtle a všechny účastníky večírku vyžene z domu. Mezitím se John sejde se Spirosem, ale po návštěvě se cítí osamělejší, než předtím. Ti dva se spolu totiž znakově pohádají při sezení v restauraci a jejich přátelství dostane pořádné trhliny. Portia řeší problémy se svým otcem, který nechce podat křivé svědectví, aby byl Bubber osvobozen z vězení. Bubber se pokusí z vězení utéct, ale je chycen, připoután k posteli a nakonec přijde o nohu. John se snaží usmířit Portii s jejím otcem, a tak jí donese rentgen jeho plic, na kterém je vidět, že doktor trpí rakovinou. Mick se dostává do blbé situace, protože bude muset zanechat školy a místo toho makat, aby uživila rodinu, jelikož její otec je trvale postižený a nemůže pracovat. A tak se rozhodne ztratit panenství s jedním citlivým blonďákem, který měl pro její trápení to správné pochopení. John potřebuje nějakou společnost, ale Mick o něj nestojí, protože právě přišla o panenství a je z toho rozrušená. John se chce tedy usmířit se Spirosem a navštíví jej v ústavu, kde zjistí, že jeho přítel je po smrti. John tak navštíví jeho hřbitov, kde se mu omluví, a poté se zavře do svého pokoje a prostě se zastřelí. Konec filmu je tedy velice depresivní. Mick přinese Johnovi na hrob květiny a potká se zde s doktorem Copelandem, který nechápe, proč to John udělal. Mick se nakonec u hrobu rozbrečí a prohlásí, že Johna milovala. Film byl tedy celkem minimalistický, prostý, chvílemi trochu nudný, a také strašně depresivní. Konec mě dohnal k slzám. Je prostě těžké najít si někoho, kdo vám rozumí a s kým udržíte kvalitní vztah, obzvláště, je-li vaše osoba zatížena stereotypy a stigmaty. Srdce je hold osamělý lovec. () (méně) (více)