Wonka

Asi jako většina lidí z Česka jsem nikdy neviděl původního Wonku, ovšem ten Burtonův u nás doma frčel hodně často. Přesto to však evidentně nepřineslo nějakou větší lásku k předloze, spíše jen k filmu samotnému, protože od nového Wonky jsem nečekal vůbec nic a nijak mě nelákal do kina. A to si přitom myslím, že Paul King je výborný režisér, který natočil oba skvělé Paddingtony a Chalamet jeden z největších talentů své generace. Jen zkrátka ten motiv mně osobně nepřijde tolik zajímavý a když jsem těsně před premiérou zjistil, že půjde o muzikál (což marketingové oddělení z dobrých důvodů tajilo jak jen mohlo), mé očekávání ochablo úplně. Celkově se však rozhodně jedná o feel good snímek, který si užije celá rodina a většině to může úplně v klidu sednout a budou si to chtít pouštět každý rok, u mě tentokrát ta odlehčená a pohádková nálada nezaklapla a v druhé polovině jsem se začal docela už dost nudit. Takže za mě nakonec slabší subjektivní tři hvězdičky, i tak bych se ale Willyho nebál komukoliv doporučit. (07.02.2024)

Docela hezky natočený, avšak tragicky přitroublý, brutálně homopřebarvičkovaný a účelově parazitický buzikál pro probuzené konzumní retardéry, okatě a marně ve své slaboduché prostotě usilující o fluidum románů Karla Ocasníka. Nenápaditá koňská dávka umělé hmoty, ke všemu tomu neštěstí prodchnutá bolševickou demagogickou manipulací velkobritských libtardů pod heslem „negr v každém záběru“, což je nejen bezskrupulózní stranické anální znásilnění autorova duševního vlastnictví a velké hnědé hovno na hrob vyhlášeného rasisty Dahla, ale také bezprecedentní diskriminace ťamanů, čmoudů, australopitéků, hadrových hlav, Indiánů i Inuitů. Úžasnému Timovi a jeho Čokotovárně to nesahá ani po úchylné kotníky a s Roaldovou nekonečnou fantazií, poetikou i nápady to má společného asi tolik co tasemnice s probiotiky. Pedošarmantní Šalamet, jakož i Dotační Hugo, nemají de fuckto co hrát, a tak jen na plátně uboze a prkenně čurákují dle vymatlaných neomarxistických not. Zaklapnout víko a spláchnout so barbiehajzlu! (28.01.2024)

Protože obecně moc rád muzikály nemám, vyděsil mne celý ten zpívaný úvod včetně všech těch černoušků v londýnských ulicích konce 19. nebo začátku 20. století, a docela dlouho mi trvalo, než mne tento šok přešel. Ale jakmile se rozjede děj (od lavičky, s geniální hláškou "Asi skutečně trochu přituhuje"), už to šlape jako hodinky až do konce, písniček již tolik není a jedna mne v dobrém uzemnila (páni ředitelé přemlouvající šéfa policie napotřetí). Navíc je v ději spousta odkazů, jemných rýpanců, jeden herec z Mighty Boosh (a ze seriálu je ostatně i to zoo), Hugh Grant jako umpa lumpa, vychytaných a skutečně dokonalých scén, Mr. Bean jako čokoholický farář s čokoholickými mnichy, hodně dobrých dialogů a hodně dobrých hlášek ("A neměli bychom raději vyřešit ty nevyřešené vraždy?") - a konečně i to vyznění je hodně pozitivní a v dnešní době hodně potřebné (nechci spoilerovat, jaké je tajemství čokolády Wonkovy maminky, ale plně s ním souhlasím). A černoušky mi vysvětlil starší syn (parodický overrun jako reakce na přepisování děl Roalda Dahla) a chybějícího otce zubaře zase mladší syn (Kdo asi pečoval o malého kluka, když mu umřela maminka? Tatínek, který o syna původně pečovat nechtěl.). Škoda jen, že jsem to viděl dabované (ačkoliv nutno uznat, že dabing je velmi povedený a také překlad musel dát fušku a povedl se myslím na výbornou), musím to zkouknout ještě jednou v původním znění a nejspíš půjdu o hvězdu výš. (08.01.2024)

Opět jsem si po nějaké době řekl, že to v tom světě je přece jen v pořádku, když můžeme před Vánocemi zajít do kina na něco tak čistě pěkného, jako je nový Wonka. Přestože je to naivní rodinná pohádka, získává si vaše sympatie svým kouzelným prostředím, chytlavými texty a povedenými žerty, které dělají žánru všechnu čest. Vyzdvihnout se však musí Timothée Chalamet, který nejen že je jedním z největších talentů nastupující herecké generace, ale nikdy bych neřekl, že mu muzikálová role sedne takovým způsobem. Hugh Grant jako ukázkový Oompa Loompa je už je třešničkou na tomto čokoládovém dortu. (17.01.2024)

Tak takto hezkou a kouzelnou novou pohádku jsem už nezažila roky. Wonka nemá vánoční příběh, ale Dickensovská atmosféra tento pocit navozuje. Optimistický příběh a černobílé postavy, budou nejvíce vyhovovat malým dětem , pro dospělé je tu plejáda britských herců a britský humor. Ten se ostatně líbil i dětem, bylo vidět, že se opravdu baví. Od Paula Kinga se asi nedala čekat postava zlomyslného Wonky, ale suverénní Chalamet mu dokázal vtisknou tolik charismatu a entusiasmu, že mi to ani nevadilo. Chalamet má jednu velkou výhodu, i přes svůj věk pokročilého dvacátníka, má stále v sobě tu první mladickou dychtivost, která je zvláště u Wonky naprosto odzbrojující.Tu nominaci na zlatý glóbus si opravdu zasloužil. Je pravda, že písničky nejsou (až na dva případy) moc zapamatovatelné, ale i tak mi příběh utekl velmi rychle a neměla jsem pocit nějaké roztříštěnosti. Možná je to tím, že jsem šla do kina s otevřenou myslí a nesnažila jsem se srovnávat s předchozími verzemi. Ostatní herci byli také skvělí, výkvět britského filmu a jedna fajn žirafa. Líbilo se mi, jak film hýřil nápady a nadějí, prostě fantasie. Jen škoda, že to mělo ( to asi není příliš velký spoiler) až příliš šťasný konec, přeci jen bych ráda viděla, alespoň náznakem, přeměnu idealistického mladíka k uzavřenému podivínovi Wonkovi. Ale třeba bude ještě druhý díl. Edit: Tak po druhém zhlédnutí beru zpět. Ty písničky jsou vlastně velmi chytlavé, takže mám další oblíbený muzikál. (17.12.2023)