Reklama

Reklama

Nejlepší léta našeho života

  • USA The Best Years of Our Lives (více)

Tři vojáci – seržant, kapitán a námořník – bývalí příslušníci válečné mašinerie, představují reprezentativní vzorek americké armády. Po skončení II. války se znovu vracejí do všedního života, který jim náhle připadá neskutečný. Seržant pracuje jako bankéř, kapitán nastoupí jako prodavač v obchodním domě a námořník postižený zraněním hledá práci nejobtížněji. Podaří se jim v blahobytu a bezpečí nalézt vnitřní klid a spokojenost? Snímek z roku 1946 patří k nejslavnějším dílům americké kinematografie všech dob. Byl oceněn sedmi Oscary. Kromě jiných písní ve filmu zazní i česká Škoda lásky. Režisér Wiliam Wyler často zpracovával literární či divadelní předlohy a byl znám svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Na svém režijním kontě má úctyhodných čtyřicet pět celovečerních snímků, z nichž připomeňme takové klasiky, jako Na Větrné hůrce, Lištičky, Prázdniny v Římě či Ben Hur. (Česká televize)

(více)

Recenze (108)

Flego 

všechny recenze uživatele

Profesne na vysokej úrovni natočená dráma rozpráva o návrate troch vojakov z II. vojny, ktorí sa zoznámili v lietadle a zistili, že bývajú v rovnakom meste. Každý sa s pozíciou vojnového veterána vyrovnáva po svojom, z tohto pohľadu oceňujem snahu o verné vykreslenie nálad obyvateľstva po skončení vojny. Film je viac romantický ako vojnový, nosným piliérom sú vzťahy. Wyler zakomponoval do svojho filmu silné scény, odľahčujúci humor, ale hlavne veľký filmársky cit, ktorý ho ubránil pred lacnou melodramatickosťou a sentimentom. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Silné, naivní i úsměvné. Ale možná ve Státech takhle mnohé návraty vypadaly. Je docela zajímavé, že film vznikl vlastně rok po válce, protože k podobně citlivým tématům se většinou přistupuje až po uplynutí nějaké doby. Takhle, dosud v doznívající euforii z vítězství, vznikl film, který ukazuje i stinnou stránku věci. Přidám se k chvále Harolda Russella. Vynikající výkon i z hlediska zkušeného herce. Jako neprofesionál zahrál takřka nadpozemsky. 85% ()

Reklama

Falko 

všechny recenze uživatele

Situacia, v ktorej sa ocitli tito traja vojaci po druhej svetovej vojne nie je urcite zavideniahodna, pretoze nocne mory pocas spankov po roznych vybuchoch a strielaniach, pri ktorich len o vlasok prezili ich len tak neobchadzali a film musel byt v case premiery v roku 1946 o to zaujimavejsi, ze sa odohraval v sucasnosti. Z vojny tu ale nie ja ani jeden zaber, pretoze film ukazuje nasledujuce dni vojakov prichadzajucich konecne domov, kde si museli hladat pracu, zmierit sa so zraneniami - jeden z nich bol bez ruk, problemy s rodinou, s priatelkami v praci a podobne. Toto vsetko sa zmestilo skoro do troch hodin, ktore by som ja dnes kludne privital i v 120 minutovej verzii a mozno by som dal i plny pocet, tym ale nechcem tento film zhadzovat, ani kritizovat, pretoze ako som uz spominal, na rok 1946 musel mat velku odozvu. Film ziskal az siedmich Oscarov... 20.08.2010 ________ Myrna Loy - (Milly Stephenson) +++ Fredric March - (Al Stephenson) +++ Dana Andrews - (Fred Derry) +++ Teresa Wright - (Peggy Stephenson) +++ Virginia Mayo - (Marie Derry) +++ Cathy O´Donnell - (Wilma Cameron) +++ Hoagy Carmichael - (Butch Engle) +++ Harold Russell - (Homer Parrish) +++ Produkcia: Samuel Goldwyn +++ Hudba: Hugo Friedhofer +++ Nemecka Cinema - 100% ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Skutečně velmi dojemný, trýznivý a zároveň vtipný a optimistický zážitek. ALE. Jen když je na plátně Harold Russel. Vždy, když se objeví tento muž s háky místo rukou, muž, který nemůže svoji přítelkyni pohladit po vlasech a kterému když se zabouchnou dveře, nedostane se z pokoje, diváka překvapí, jak odvážný a silný snímek byl o veteránech už rok po válce natočen. Bohužel ale když z plátna Homer sleze (a to se stává poměrně často), zůstane zde trochu banální a rozvleklý příběh nemanželské lásky (otec nechce dovolit své dceři, aby si něco začala s nešťastně ženatým mužem, jeho kolegou z války). Takový příběh se ale mohl stát kdekoli a kdykoli, neřeší válečné trauma a trochu odbíhá někam k romantickému melodramatu. Linka s Homerem, je nemilosrdná, psychologicky přesná, jde k jádru věci - chlapi se v ní třeba poperou v hospodě s chlápkem, který jim říká "vidíte, taková oběť.. a k ničemu!" Linka bez Homera používá všechna klišé hollywoodského studiového filmu - oči zalité slzami, nekonečné polibky, tklivá smyčcová hudba, happy end... Vzhledem k oscarové smršti a neustálému zařazování snímku mezi nejlepší filmy všech dob to asi může být každému jedno, ale pro mě z dnešního pohledu spíš průměrný snímek. A kdyby byl o hodinu kratší, taky by se nic nestalo. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Ono to jde, když film netočí rodilý Američan, aby byl hrdý, patriotický, a přitom nebyl nacionalistický. Příběhy 3 navrátilců z války jsou vyprávěny velmi civilně a sympaticky. Snad jen jednou film odskočí, to když se nevyhne melodramatickému intermezzu, když Peggy vypráví svým rodičům o své lásce k Fredovi. Ale to je jen taková malá piha na kráse jinak bezvadného snímku. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (16)

  • Postava, kterou hraje Ray Teal, je uvedena v titulcích jako „Mr. Mollett“. Jeho jméno však ve filmu nikdy nezazní. (ČSFD)
  • Režisér William Wyler byl velmi rozčílený, když se dozvěděl, že produkční společnost poslala neherce (skutečného válečného veterána) Harolda Russella (Homer Parrish) na hodiny herectví. Více se mu líbil jeho netrénovaný, přirozený projev. (Morien)

Reklama

Reklama