The Best Years of Our Lives
Najlepšie roky nášho života
Režie:
William WylerScénář:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (více)Obsahy(2)
Tři vojáci – seržant, kapitán a námořník – bývalí příslušníci válečné mašinerie, představují reprezentativní vzorek americké armády. Po skončení II. války se znovu vracejí do všedního života, který jim náhle připadá neskutečný. Seržant pracuje jako bankéř, kapitán nastoupí jako prodavač v obchodním domě a námořník postižený zraněním hledá práci nejobtížněji. Podaří se jim v blahobytu a bezpečí nalézt vnitřní klid a spokojenost? Snímek z roku 1946 patří k nejslavnějším dílům americké kinematografie všech dob. Byl oceněn sedmi Oscary. Kromě jiných písní ve filmu zazní i česká Škoda lásky. Režisér Wiliam Wyler často zpracovával literární či divadelní předlohy a byl znám svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Na svém režijním kontě má úctyhodných čtyřicet pět celovečerních snímků, z nichž připomeňme takové klasiky, jako Na Větrné hůrce, Lištičky, Prázdniny v Římě či Ben Hur. (Česká televize)
(více)Recenze (107)
Film pojednáva o citlivej problematike návratu vojakov do normálneho života, ktorý nebýva nikdy ľahký. Čím viac bol človek pre armádu dôležitejší, tým je to zložitejšie. Všetky tri príbehy (bankový úradník, mladý bombometčík a bezruký námorník) boli pútavé a obsahovo hutné, pričom každý z nich rozoberal túto problematiku z inej strany. Nezabudlo sa ani na vtipné situácie, ktoré sa tu miesili spolu s tými vážnejšími vytvárajúc tak jedinečnú povojnovú atmosféru. Dejová linka disponuje aj rôznymi detailíkmi, či už slovom alebo jednoduchou obrazovou symbolikou, čo len umocnilo celkové prežívanie snímku. Ďalší excelentný kúsok od W. Wylera, tento pán teda vedel točiť filmy. ()
Film nasáklý dobou, dokonale ladící naději i traumatické chmury. Při sledování osudů tří veteránů, kteří prošli válečným peklem se značí nemožnost jejich absolutního návratu do reálného života. Že "něco" bude chybět nechává protřelý Wyler kolovat jen v náznacích, předevevším logicky skrz nejtragičtější postavu bývalého fotbalisty Parrishe. Naštěstí nekouká mentorsky jen na ty chladné tváře nechápajících, co válkou neprošli. Málokdy jsem měl tak intenzivní nutkání vracet si scény a znovu je vidět a vyslechnout. Nejlepší léta našeho života opravdu přišly ve správný čas, což potvrdilo i velké pochopení filmové akademie. Z celé série poválečných filmů hledajících nový začátek (viz humanismus Capry, především jeho Život je krásný) mě nejvíce ovlivnil právě tento film. Možná překonaný a sentimentální, ale ke mě dokonale promlouvající - a to už mnoho let. ()
Ono to jde, když film netočí rodilý Američan, aby byl hrdý, patriotický, a přitom nebyl nacionalistický. Příběhy 3 navrátilců z války jsou vyprávěny velmi civilně a sympaticky. Snad jen jednou film odskočí, to když se nevyhne melodramatickému intermezzu, když Peggy vypráví svým rodičům o své lásce k Fredovi. Ale to je jen taková malá piha na kráse jinak bezvadného snímku. ()
Silné válečné drama, jež nepochybně mělo své místo v roce, kdy vzniklo. Dneska se ale na příběh několika válkou nevratně zničených životů nedívá snadno, a to ani přes snahu o pozitivní vyznění filmu. Homer je borec, ale člověka zamrazí, kdykoliv jej potká. Nejsem pokrytec, a tak tvrdím, že příběh Freda je ještě mnohem smutnější. Americkou společnost reflektující snímek s krutou stopáží, velmi dobře nadabovaný Českou televizí (1997) se skvělými Mrkvičkou, Strejčkem a Langmajerem v hlavních rolích. Přesto, považuji tohle dílo za hodně nezáživné. ()
Zaradenie sa do života, prerušeného vojenskou službou je vďačným námetom, všeobecne vystihujúcim situácie, kedy sa po dlhšom odlúčení niekto vracia späť do rodinného hniezda. Wyler vytvoril nadčasové dielo, ktoré bolo zároveň v čase vzniku (1946) aktuálne. Na príklade troch frontových vojakov, z ktorých sa jeden vracia ako invalid, ukazuje variácie ich vzťahov s tými, ktorí čakali doma. Zahrnie do toho sociálne problémy, spoločenskú kritiku, humor i emócie. Nevyhol sa rozvláčnosti, ignorancii najchudobnejších a tomu, že v prípade zobrazenia neduhov, sa neodvažuje ísť proti systému, vymedzuje sa skôr voči typom správania. Vyzdvihuje americké hodnoty (rodina, práca, vlasť) a zároveň upozorňuje, že tí, čo bojovali za vlasť sú síce vítaní, no čelia aj nenávistným názorom starousadlíkov, mamonárskym pravidlám bánk a niekedy aj s partnerkám, pre ktoré je kvalita muža odvodená od výšky jeho príjmu. Vyrovnanie sa s traumami ponúka existencia milujúcej rodiny a vernej lásky. Pokiaľ nie je k dispozícii, stále ide o krajinu neobmedzených možností. Pri troche snahy dá nájsť práca, nadväzujúca na vojnovú prax. Zdieľané hodnoty sú všeobecne platné a kritika pomerne citlivo naťukla boľačky americkej spoločnosti, akými sú xenofóbia, rasizmus a mamonárstvo. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (15)
- Jedná se o první poválečný film Williama Wylera. (ČSFD)
- V závěrečných titulcích je křestní jméno herce Fredrica Marche uvedeno špatně jako „Frederic“. Podle výzkumu se jedná o velmi častou chybu. (ČSFD)
- Háky, které nosí Harold Russell (Homer Parrish) ve filmu, jsou pravé. Harold totiž opravdu přišel během druhé světové války o obě ruce poté, co mu výbušnina známa jako TNT explodovala v rukách. Obdržel háky, naučil se s nimi zacházet a dostal roli ve výcvikovém filmu pro armádu s názvem Diary of a Sergeant. Právě zde jej viděl režisér William Wyler a okamžitě jej obsadil do tohoto filmu. Harold za tuto roli jako jediný herec dostal dva Oscary – první za nejlepšího herce ve vedlejší roli a druhého Oscara dostal za to, že se stal inspirací pro všechny vojáky, kteří se vraceli domů z války. To ho dělá jediným člověkem v historii, který za jednu roli dostal dva Oscary. (viperblade)
Reklama