Funny Girl

"Proč mě máte angažovat? Představte si, že každý den snídáte rohlík a najednou vám přinesou koblihu, je to úplně jiné, ale vy zjistíte, že hrozně dobré. A proč vám to řikám? No, přece proto, že JÁ jsem ta kobliha mezi rohlíkama".... Tenhle muzikál nezbožnuju tolik jako Hello Dolly, ale stejně mu nemůžu dát menší hodnocení, protože ta trošku natažená manželská "přetahovaná" , je bohatě vyvážená krásnými písněmi, kostýmy, kamerou a božskou Barbrou, za jejíž schopnost každou legrační scénu ještě podpořit shozením sebe sama si této herečky-zpěvačky par excelllence nesmírně vážím. (16.10.2005)

Role Fany Brice přímo vyšitá pro naturel Barbry Streisand, která je výborná nejen pěvecky, ale i herecky. Její komika je okouzlující - ať už v její parodii na "Labutí jezero", nebo její komický výstup na kolečkových bruslích, kdy omylem přišlápne hlavní hvězdě show vlečku, a tak jí zbaví třpytivé róby :o)) Nepřímo kopíruje životní osudy známé kabaretní, a také filmové herečky Fanny B. Volným pokračováním byl pak film Funny Lady... (28.02.2007)

Z muzikálu jsem byla nadšená! Barbra je ve filmu vtipná, bláznivá ale zároveň i vážná a hlavně ten její hlas! Má tak úžasný hlas! Nejdřív jsem byla trochu vystrašená z filmu, který trvá 2 a půl hodiny, ale bavilo mě to od začátku do konce. Krásné písně a navíc Omar Sharif, který hrál elegantního muže a idola všech žen 60.let. Úžasný film! (06.04.2013)

Velké zklamání. Tento nesmírně dlouhý muzikál od poloviny už směřuje tam, kam to divák očekává a je to hrozně únavné. Žádný velký hudební ani herecký zážitek se nekoná, ani Barbra s Omarem nejsou tak divácky zajímaví jako jiní hlavní hrdinové větších muzikálových klasik. A na to, že jde o tak slavný muzikál, je až s podivem, že žádnou písničku ani hudební číslo jsem mimo film neviděl a neslyšel. Hudba: Jule Styne (01.08.2016)

Pokud někomu není jasné, co je vlastně na té Barbře tak strašného, měl by se podívat právě na Funny Girl. Není to dobrý muzikál, ale za jistých okolností by byl alespoň snesitelný. Kdyby byl natočen o patnáct let dřív, mohla v roli Fanny zářit Debbie Reynoldsová. O pět až deset let dřív to mohla být Shirley MacLaineová. To se bohužel nestalo, a tak musíme vzít zavděk Barbrou. Je strašná. Má hlasový fond, má komický talent, má dokonce i svůj zvláštní půvab. Hrozné ale je, jak na to pořád upozorňuje. Ve zpěvu jsou to všechny ty afektované přídechy, přivřené oči, házení hlavou atd. V hraní přehnaně emotivní zkraty v jednotlivých scénách (často během jediné věty), aby každý viděl, jak je schopná "střídat dramatické polohy". To, co by dobrá herečka vyřešila drobnou intonační nuancí, Streisandová prodává rozmáchlým teatrálním gestem. Bohužel právě za tuto roli dostala Oscara, což ji zřejmě utvrdilo v tom, že to dělá správně. Začátek filmu (a hlavní hrdinky u divadla) je ještě zábavný a docela svěží, ale pak už to jde od desíti k pěti skrz nekonečné množství lyrických songů a zpatetizovaných banalit, jako vystřižených z Pytlákovy schovanky, ale myšlených tentokrát vážně. 30% (27.07.2006)