Prázdniny v Římě

Hned zkraje podotýkám, že nejsem zaslepen mýtem o prvenství Prázdnín v Římě ve svém žánru a také si nemyslím, že by tento film byl komediální více, než na úrovni lehkého pousmání, ale faktem zůstává, že Prázdniny v Římě prostě mají "duši". Jsou kouzelné, milé, částečně pohádkové a pohodové. Taktní režie obratně zamaskovává prvky, které bychom dnes mohli označit jako předvídatelné, ohrané a klišé do líbivých forem, takřka neumožňujících konstruktivní kritiku. Na stěžejním efektu okouzlení diváka se však ještě větší mírou podílí neuvěřitelně sympatická princeznička (v tom nejlepším slova smyslu) Audrey Hepburn (a také šarmantní Gregory Peck). 8/10 (15.03.2009)

Znáte jiný romantický film, ve kterém se spolu hlavní hrdinové nevyspí po prvním dni? Opravdu moc, moc příjemný film, který v dnešní přesexualizované a oplzlé době působí jako osvěžující vánek, vánek z dávné filmové minulosti. A film s nejkrásnější princeznou - vně i uvnitř. A Peck je prototyp gentlemana, jak se patří :-) (01.01.2014)

Jedním slovem krása. Jedna z nejlepších romantických komedií, co znám a také můj nejoblíbenější film s nejmenovanou herečkou. Tak do půlky se divák směje každou chvíli, pak sice tempo trošku poleví, ale to je způsobeno nástupem romantiky, což však vůbec nevadí, protože mezi kouzelnou Audrey Hepburn a sympaťákem Gregory Peckem to krásně jiskří a je fakt radost se na ně dívat ;-). S každým dalším zhlédnutím si říkám, jak dobře (a proti očekávání diváka) to Wyler ukončil, ale také mě čím dál víc mrzí, že to nebyl klasický...no, v každém připadě jsem na konci stejně dojatý jako poprvé, a to ne náhodou. (02.07.2009)

Svěží, vtipné, opravdové, podpořené vynikající hudbou. Současní tvůrci romantických matlanin by si měli tento film povinně pouštět na seminářích a z úcty k filmovým fandům neprodukovat nic, co by Prázdninám v Římě nesahalo alespoň po pás. I takový film by totiž v dnešní době vynikal, jelikož Prádzniny jsou skvostem. Love story za tři Oscary, bravo! (25.03.2009)

Kdyby mi tenhle film neposlal kamarád na dvd (díky, Pájo), asi bych se k němu nedostala. V televizi na černobílý filmy moc nekoukám a v době, kdy to bylo v kinech, sem tu ještě nebyla. Co na tom, že scénář napsal někdo, kdo sympatizoval s komunisty, to bych nechala být. Audrey jakožto nováček začala po tomle filmu stoupat výš, Gregory už byl známý herec, natáčelo se v Evropě, což tehdy bylo hodně neobvyklé a podobný příběh se opravdu odehrál mezi anglickou princeznou Margaret a jistým neurozeným Peterem, jak sem se dozvěděla v opravdu zajímavých bonusech. Myslela sem si, že to se mnou nehne a bude to jen příjemný byť nadprůměrný snímek. Slza ukápla. Jen škoda že nemůžu bydlet v Koloseu, ale já se tam někdy vypravím, aspoň na návštěvu. A nebude to jen kvůli tomu, že mám Řím hrozně ráda (a nikdy sem v něm nebyla).. Kdo říká, že sem mu film nelíbil, tak ať si nejdřív strčí ruku do Úst pravdy:) (18.11.2007)