Jaroslav Štercl

Jaroslav Štercl se narodil 18. listopadu 1919 v Blovicích u Plzně do rodiny zbankrotovaného architekta. Již od dětství, díky četbě Karla Maye, Jacka Londona, Jamese F. Coopera a pravidelným návštěvám biografů s americkými westerny, kovbojkami a groteskami, miloval po celý život tramping, skauting a přírodu. Kvůli špatnému prospěchu přešel z kvarty klasického gymnázia na pražskou Vyšší odbornou školu stavitelskou v Betlémské ulici, kterou se mu povedlo dostudovat v roce 1940. Za okupace byl ještě totálně nasazen u firmy Junker. Jako herec a u lidového publika oblíbený kabaretiér i zpěvák začínal už za studií v nuselském pivovarském kabaretu s prvním humorným číslem „Pan Paďour na trampu". Kreslil.

Již jako profesionál prošel za okupace Uranií, malostranskou Uměleckou besedou, Divadélkem na dlani ve Štěpánské ulici, Živým jevištěm v Rokoku a po válce Rozmarným divadlem v Alhambře (1945 – 1946), Haló Kabaretem v sále u Šenfloků na Václavském náměstí (1946 – 1948), Nocturno revue (1949 – 1950), Alhambrou revue (1950 – 1957), z které odešel z politických důvodů kvůli narážkám na nedostatky nové socialistické společnosti, Pražskou estrádou (1958 – 1967), Laternou magikou (1967 – 1971), s níž se účastnil světové výstavy Expo 67 v Montrealu (1967) a též zájezdu do Mexika (1968), a 1971 – 1978, do odchodu na penzi i Hudebním divadlem Karlín a Nusle. Hostoval v Divadle na Vinohradech, vystupoval i v Rozmarném divadle, v Kabaretu u sv. Tomáše, U Fleků, na estrádách a pořádal zájezdové pořady.

Šterclova lidová komika nebyla dodnes přesně oceněna. Jeho doménou byla improvizace, odvázaná klauniáda, temperamentní mluva, mimické schopnosti, veselost, trhavé gesta, šibalské oči, jež uplatnil např. v zábavných pásmech „Pojeďte s námi kolem světa", „Abeceda humoru" a v operetách a komediích „Zkáza eskadry" (Baltijec), „Na tý louce zelený" (Hajný Matěj Štětivec), „C. k. polní maršálek" (Šebestián Katzelmacher), „U bílého koníčka" (továrník Vilém Giesecke), „Srdce v rákosí" (správce Filip Sumec) a či „Tajemství modré růže" (Vojtíšek).

Jaroslav Štercl byl ale neobyčejně sečtělý, vlastnil velkou knihovnu a po celý život vyznával trempské, sportovní a skautské ideály (hrdě se hlásil k trampské osadě Ztracenka).

Pro kinematografii často hrál a zpíval ve snímcích 40. až 60. let (poprvé) PRÁVĚ ZAČÍNÁME (listonoš), PAROHY (pan místopředseda), NIKDO NIC NEVÍ (kulisák), JAN ROHÁČ Z DUBÉ (student), ČERVENÁ JEŠTĚRKA (průvodčí), PAST (SS), HUDBA Z MARSU (obsluha pumpy), FLORENC 13:30 a ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA (řidič), HVĚZDA JEDE NA JIH (bubeník), KAŽDÁ KORUNA DOBRÁ (malíř), HLEDÁ SE TÁTA! (vrátný), FLORIÁN (fotograf), EINSTEIN KONTRA BABINSKÝ (úředník), ZA PĚT MINUT SEDM (průvodce), TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNĚ! (redaktor), LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA (poštmistr), UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ (komisař), POKLAD BYZANTSKÉHO KUPCE (VB), DÝMKY (herec), TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ (vysloužilec a kočí), HAPPY END (strážník), SVĚTÁCI (komik), ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ... (vrchní), SVATBY PANA VOKA (hudebník Pedro), NA KOMETĚ (námořník) aj.

V 70. letech se objevil pouze s bratrem jako muž s harmoniem ve Svobodově grotesce HODINÁŘOVA SVATEBNÍ CESTA KORÁLOVÝM MOŘEM (1979). Naposledy si zahrál ve VOLNÉ NOZE (1989) a TA NAŠE PÍSNIČKA ČESKÁ II (1990). Hrál i ve slovenských filmech a filmech Studia FAMU.

I jako herec spolupracoval s rozhlasem („Z tajností žižkovského podsvětí" též „Pět žen Viktora Jandečka"), televizními filmy (např. ŠLECHETNÝ COWBOY SANDY, MAGNETICKÉ VLNY LÉČÍ, SVATEBNÍ CESTA, ČLOVĚK PROTI SOBĚ i PAN TAU atd.), seriály (KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA a nebo ZAPRÁŠENÉ HISTÓRIE EMA BOHÚŇA) a dabingem (POZDRAV TU PANÍ!). Byl mj. i autorem svých čísel, her, revuí a kabaretů.

Byl častým hostem zábavných rozhlasových (př. „Silvestry" nebo „Putování za humorem") a televizních (ŠTERCL – SHOW, SOUBOJ S PAMĚTÍ, VTIPNĚJŠÍ VYHRÁVÁ, SILVESTRY či BEJVÁVALO) pořadů. Proslul i zpíváním trampských a lidových písní i vypravováním anekdot. Získal Cenu Senior Prix (1993). Jeho mladším bratrem byl herec a kabaretiér Václav Štercl (1922 – 1989).

Byl třikrát ženatý a měl dvě děti Jaroslava a Evu. Jaroslav Štercl zemřel po těžké nemoci 4. dubna 1996 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti sedmi let. Jeho životem se zaobírala kniha „76 yardů Jardy Štercla" (1997) Petra Hořce a třetí manželky Růženy Šterclové a televizní dokument Václava Kučery MOUDRÝ ŠAŠEK (2007).

Jaroslav "krib" Lopour