kingik

Nuda z Brna. Na jedné brněnské rasově smíšené základní škole dojde k incidentu. Mně to přišlo směšné, i směšně  natočené, ovšem školní kuloáry šly do kolen. Posuďte sami: Marsell Bendig vytáhne vystřelovací nůž  na svého tvarohového vrstevníka. Následné je ministerstvem školství vyslán školní ombudsman, aby celou mimořádnou událost století řádně  vyšetřil. A to je jen začátek. Objeví se zároveň tajně pořízená nahrávka ze školní třídy. A to je tedy případ vhodný pro brněnského Hercula Poirota! V Brně by mu měli postavit pomník, kdyby existoval. Budeme se muset spokojit jen s Lukášem Vaculíkem a Jaroslavem Pleslem, který mu při vyšetřování asistuje. S tímto seriálem končím hned po jedné zhlédnuté epizodě. Nic proti tématu rasové segregace, ovšem s tím už přišel Tomáš Magnusek v Bastardech. Tohle bylo tak nezáživné a unylé. A zbavené veškeré kontroverze. Řešilo se rázem mnoho jiných záležitostí, koho zajímalo nějaké tajně pořízené video a jeho instalace v učebně, rasové rozdíly rázem ustoupily do pozadí. Vaculík má to nejlepší  za sebou. A když je nedostatek romských herců, ochotně zaskočí Zdeněk Godla. Existenci inkriminované nahrávky jsem nechápal. Vůbec nic skandálního na ní nebylo. Směšné bylo, jak do toho byl zapleten majitel přilehlé zastavárny. A aby těch hovadin nebylo dost, okrajově se řeší i řevnivost mezi Prahou a Brnem. Takže tahle epizoda otřesná úplně ve všem a nejvíce je na ní pozoruhodné na kost vyhublý Martin Havelka ve svém posledním tažení. 4/10

Muži můžou u pořadu masturbovat, neb moderátorky  jsou sličné, Martina Černá, Tereza Rychlá, Dáša Zázvůrková. Ženy naplní odkaz Božky Němcové, že každá správná hospodyňka pro pírko přes plot skočí. Takže to v praxi znamená nevyhazovat žádné zbytky. Ani ty biologické. Takové osmažené lejno v trojobalu na nedělní oběd je opravdová mana. Návštěva uzná, že lepší bavorské karbanátky nemají ani v Bavorsku. Každý obal dokáží průvodkyně pořadem proměnit v praktický či dekorativní unikát. Vše se dá nějak úspěšně zužitkovat. Přece jen s větším bizárem přišel už před léty Láďa Hruška. Tohle je oproti jeho nedělním exkurzím nesrovnatelně serióznější podívaná. Je otázkou, jestli někdo se skutečně těmito výtvory inspiruje. Hruška se pravidelně chlubí kufrem plným fotografií od diváků, na kterých ukazuje, jaký má jeho bizarní dílna divácký ohlas. V tomhle pořadu se něčeho podobného nedočkáme. Přebytkům a zbytkům zdar a sláva! Jednou jistě vyzkouším nějaký ten prezentovaný kuchyňský recept a jednoduchý kutilský výrobek, abych se utvrdil, že jsem (ne)šik(a). 4/10

Divák si s tímhle seriálem odpočine od přemíry krimi seriálů, které už  po dlouhá léta zaplavily tv obrazovky. Výsostně trefné herecké  obsazení dělá z každé epizody seriálu poutavý zážitek. Na scénu se vrací mistrně manipulativní lotr Kiesel (Luděk Munzar), který mezitím povýšil z gymnazijního učitele na úředníka pražské tajné  policie. A plně využije naivitu Míši Borna (Otomar Krejča ml), aby ho vlákal do svých sití a udělal z něj donašeče citlivých informací. A ten po následném prozrazení spáchá sebevraždu. Pokračuje také nelehký osud Karla Pecolda (Václav Postránecký). I on se ve vězení má stát  informátorem, pokud na to přistoupí, bude mu zkrácen trest. František Filip dokázal  se svojí geniálně citem ovládanou televizní režií zaujmout, ačkoliv jeho seriál nedisponuje nikterak vysokým tempem. Většinou se obrazy střídají v jednom nastaveném tempu, které představují velmi často perfektní herectví. Míša Born, respektive jeho představitel, je sice až směšně přestárlý, Krejča vypadá, že co nevidět vstoupí  do klubu čtyřicátníků, ovšem jeho příjemné civilní ztvárnění jedné ze stěžejních postav mělo něco do sebe. Jiří Vala v téhle epizodě byl odsunut do pozadí. Přijde mně, že je celkem válcován zajímavějšími osudy ostatních seriálových kolegů. A po Zlé krvi, kterou nese i název seriálu, s takovým přístupem může být brzy definitivně odsunut na vedlejší kolej. Celkově se seriál vyplatí sledovat. 8/10

Solidně syrový náhled na úzký vzorek současné mladé (nechvalné) generace. Přemíra zdlouhavých scén, slabší dramatičnost, také vkrádající se nuda a nesnesitelný zjev Sergei Barracuda kazí optimální zážitek. Na scénu vyrazí svérázná dvojice aktérů. Běloušek, pouliční drogový dealer, co má ambice prorazit v hip hopové hudbě, v provokativním textu svojí skladby chce všechny pomočit (používá k tomu mnohem ostřejší výraz) a nutně potřebuje BANGER (úspěšný písňový hit).  A vyfetovaný cigánek, co vyfetuje i trenky a má ambice hláškovat. Režisér Adam Sedlák oba dva hlavní protagonisty obsadil proti jejich typu. Adam Mišík se herecky snaží, jakmile ale zapěje, je po dobrém dojmu. Jeho popově zabarvený hlas se na hopera zoufale nehodí. Marsell Bendig, který nezapře podobnost se svým starším slavnějším bratrem Janem Bendigem, je spíše plážový typ, kterého si dovedu představit někde na letní zahrádce sát brčkem limonádu. A tady hraje drogově závislého, co nemá zábrany do sebe nacpat kdejaký pochybný prášek. Oba vytvářejí zajímavou i (tragi)komickou dvojici, která se ale nedostává vždy do prudce zajímavých situací.  Na dvě dobré a svízelné situace připadá větší množství zdlouhavých sekvencí, u kterých dost dobře nešlo udržet stoprocentní pozornost, jelikož se v nich nic podstatného neudálo, abych měl zpozornět. Film byl natočen na iPhone za rekordních 14 dnů a krátká doba vzniku vždy sebou nese určité riziko. Bylo by lepší, kdyby si režisér vše o něco více utřídil, následně pak vypustil/odboural některé zdlouhavé až přebytečné sekvence. Z vedlejších postav nebyla žádná moc zajímavá. Jen Anna Fialová, která nikdy nezklame, držela prapor diváckého zájmu. Extrémních scén bych čekal víc. Dalo by se napsat, že jsou jen dvě: Bendig vytasí na veřejnosti svého nepokojného oře z kalhot, profesionální pornohvězda Stacy Cruz ukáže neblahé následky užití extrémní drogy. Mnozí diváci budou mít potíže se snímáním filmu. Kamera protagonisty velmi často snímá/zabírá z bezprostřední blízkosti. Povedlo se tak ale navodit pocit jakési syrové autentičnosti, která film profiluje. Vznikl poměrně ojedinělý snímek, který sice ve mně nevzbuzuje touhu po opětovném zhlédnutí, určitě není určen ani pro divácké masy, ovšem coby netradiční výtvor české kinematografie relativně docela dobře funguje. 6/10

Pomstychtivý zpustlý dědek je odvážen z odlehlé samoty sanitním vozem. Svůj akutní zdravotní stav jen finguje. Za volantem Zdeněk Vencl, ošetřující  lékař Igor Bareš. A vlasatec si jde ukojit své trápení ze samoty. Trojice poměrně zdařile zvolená. Náhodou to nebylo tak špatné, jak uvádí hodnocení. Jiří Schmitzer je strašidelný až běda. Tuhle hororovou  hereckou polohu z nemnoha typově vhodných českých herců zvládá bravurně. V českých hororových vodách se každý, byť i neoriginální nápad, docela cení. V amerických hororech se jedná o provařený námět. Filip Renč přestává  být postupně režisérem lačnícím po ambicích. Spokojí se klidně se žánrem, kterému se v tuzemsku stabilně nedaří. Alespoň se redukuje přemíra stereotypně pojatých kriminálek, kdy se na poli jedné hodiny, někdy i méně, vyřeší záhada zakrváceného tamponu, sekyrkové polévky a naloženého toaletního papíru v čokoládové polevě od švýcarských mistrů. První epizoda byla správně temná, místy atmosférická, bohužel i hůře ozvučená. A debilní zpívánka od Jiřího Dvořáka v úvodních titulcích je k následnému obsahu neadekvátní. Český horor se nikdy nevyrovná západní produkci, je ale sympatické, že se jej čeští tvůrci stále pokoušejí protlačit do dramaturgie televizního vysílání., ačkoliv úspěch není předem zaručen. 6/10

Život na venkově je fajn, než vás dostihne vlastní minulost. Naše hrdinka Marcela kdysi ráda explicitně špásovala před kamerou pana porno režiséra. Pět let stará porno videa stále kolují po internetu a vidlácká chasa objeví poprvé v životě obnaženou vaginu. A Jan Prušinovský o tom natočil sociální drama. Devadesát minut se sice pomalu vleklo, očekávaný extrém se nekonal, ovšem šťastná varlata měl na trefné obsazení hlavní role. Naprosto neokoukaná Pavla Gajdošíková splňuje vilnost i kajícnost, má pěknou postavu, prsa a má vyholený spodek. Kdo by ji nechtěl do postele. Do postele vleze s Janem Jankovským, není to pro danou roli dostatečně typově vyhovující herec. Ten se přece nemůže vůbec žádné ženské líbit, natož vysloužilé pornohvězdě. Ta by ve skutečnosti podržela jiným frajerům. Vedlejší role stály za zmínku. V roli kamaráda našeho zhrzence vystupuje Ondřej Kokorský, hospodského si střihl Jan Kolařík, oba dva zazářili v pozdějším Prušinovského seriálu Dobré ráno, Brno!, kde jejich role byly daleko výživnější. Nevyužitý zůstal potenciál postavy porno režiséra, kterou ztvárnil Kryštof Rímský. Ten propluje filmem, po letech se potká s Marcelou a nikoho nenapadlo poslat hlavní hrdinku s ním do nějakého vyhroceného konfliktu. Prušinovský si měl scénář k filmu napsat osobně. Roman Vojkůvka není evidentně jeho tvůrčí skupina. Ten chlap dělá scénáře, které pasují jiným typům režisérů. A Prušinovský to zrovna není. Film má strašlivý zvuk. Kolikrát nebylo hercům vůbec rozumět. Dost často jsem luštil, co právě řekli. První hodina je poměrně zajímavá. Jenže pak to celé začalo dost upadat a strašně se to táhlo. Pocitově měl film tak hodně přes dvě hodiny. Neotřelý námět, nějaká hra na autentičnost byla zachována, vyskytla se i nějaká ta nahota a všemu vévodila Pavla Gajdošíková. Případné druhé zhlédnutí oželím. Z utajené porno minulosti bych opravdu nedělal takový humbuk. 6/10

"Tak nám upekli Josefa, paní Bebarová." Zjištění, že se v našich zeměpisných šířkách peče, může vyvolat u některých jedinců neodolatelnou touhu zadělat těsto na buchty, připravit nadýchaný moučník a vykouzlit jedinečný dezert. Okamžitě tak oživí letité recepty po babičkách, které už jsou za tu dobu na zašlém papíře sotva čitelné. Může se tedy reálně stát, že nám z receptu vypadne nějaká důležitá ingredience, jelikož ji kvůli vybledlému písmu nebylo možné správně přečíst. Rodina sice daný upečený produkt sežvýká, jen má neodbytný pocit, že od babičky to byl jiný kalibr. A v tu chvíli nastupuje mistrný pekař a cukrář Josef Maršálek, který se svojí asistentkou Terezou Bebarovou nabízí celou řadu sladkých receptů a přehlednou formou ukazuje, jak je správně upéct. Nikdo nikdy nebude jejich učení v kuchyni následovat. Pořad tak zcela zbytečně zabírá čas ve vysílání. Půlhodina pinožení je v podstatě určena pro diabetiky, kterým je cokoliv sladkého zapovězeno. Mohou zírat na pestrost sladkých pokušení, kamarádit se bez obav s cukrem a přes televizní obrazovku ochutnávat ty dobroty. Ostatní diváci můžou pořad v poklidu ze svého repertoáru vynechat. Oba účinkující jsou tragičtí, studio je odpudivé a celé je to jedna velká stupidita. 0/10

Sotva Hana Vagnerová dokončila své náročné sexuální hrátky v erotickém dramatu, už ji tvůrci cpou do postele vypelichanému Markovi Vašutovi. Ten je bohatým šéfem nadnárodní firmy a dostal chuť obrousit o generaci mladší maso. Problém je, že je zadaný a nepochlubí se tím, že brousí i svoji podstatně mladší asistentku (Zuzana Pillmann). A i naše hrdinka není sama, má naivního ňoumu (Ladislav Hampl), kterého nemiluje. Ovšem nyní se bezhlavě zamilovala. A na scénu přijdou i její dvě kamarádky. Jedna touží moderovat v rádiu, doposud je lékárnicí (Tereza Rychlá), ovšem je docela škoda schovávat její prsní výbavu za rádiovým mikrofonem. Druhá (Alžbeta Stanková) má za muže tenisového trenéra (Marek Němec), který má oči jen pro jejich sousedku, tedy výše zmíněnou lékárnici. A naše hrdinka má ještě maminku (Zlata Adamovská), momentálně frustrovanou, neboť jí pláchl manžel (Jan Čenský) za mladší, kterou zbouchl, a ona se s tím neumí vyrovnat, a také moudrou babičku (Daniela Kolářová), co je vdovou a žije ráda vzpomínkami. Tenhle film vlastně moc komediálnosti nepobral. Nějaké humorné situace se sice najdou, jen jich je opravdu nicotné množství. Humor nepřinesli ani Tři tygři, Vladimír Polák a Albert Čuba, kteří se dostavili bez svého šéf tahouna Štěpána Kozuba. Je to hlavně o vztazích a jejich očekávané komplikovanosti. Plodnému režisérovi Miloslavu Šmídmajerovi a Dagmar Šťastné, která debutuje na poli scenáristiky, někdo namluvil, že Vašut je charismatický seladon, kterému nutně musí padnout k nohám vše, co má ženský rod. Podobný typ rolí se u něj docela často opakuje a už to hraničí až s trapností. Prostě se nedá moc věřit, že ty mladé holky tak na něj letí. Ovšem film nedrtí komiku za každou cenu a postupně se začne transformovat do zcela vážné polohy, která snímku docela svědčí. Herecké výkony jsou vesměs sympatické. Nejvýraznější je objev Tereza Rychlá, která názorně ukázala Všechno, co má(m) ráda. Nemá smysl se pozastavovat nad četnou placenou reklamou, prostě se vznik českých filmů už bez ní neobejde. Nejvíce film ocení ženy, které možná u toho zavzpomínají na své reprodukční období. 7/10

Němečtí tvůrci nelenili a přišli s hororovou podívanou, kterou jim posvětil Netflix. A jeden se nestačí divit, co všechno do jednoho filmu stačili vecpat. Tablety bez vedlejších účinků, ovšem s malou nekrotickou houbou uvnitř tobolky. Vystresovaný dospívající mladík (Max Schimmelpfennig) je od smrti své starší sestry, která kvůli uvízlému tamponu v řitní oblasti nedobrovolně volila skok z mostu, když ho jako malého hlídala, do sebe cpe po plaketách. A nyní je v bezprostředním ohrožení jeho stejně stará sestra - dvojvaječné dvojče (Milena Tscharntke), která začala vykazovat známky náhlého podivného churavění. Nejdříve to celé vypadá na zjevení ducha, množí se podivné úkazy, kterých je mladík svědkem, třeba jednou potají přihlíží jakési prapodivné noční seanci, kdy je neznámá stará žena v přítomnosti jeho rodičů a sestry v horních partiích obnažena. A tak nějak všechno nasvědčuje tomu, že v tom má prsty duch. Na scénu posléze vplují dva bizarní vymítači z Ruska, matka se synem. A ani v elitní škole, kterou mladík navštěvuje, to nevypadá na klidné studium. A pak ještě existují utajené složky, které objasňují původ napadené mládeže. Největším problémem tohoto hororu je jeho přebujelý výskyt aspektů, které sice eliminují předvídatelnost, ovšem mnohdy vnášejí do dění chaotičnost. Když už má divák pocit, že se v těch předložených záhadách nějakým způsobem zorientoval, přijde další, zcela nenadálý úsek filmu, který ho vyvede z omylu. A je nutno se s tím přívalem nějak popasovat. Mně tohle vrstvení mystéria a prapodivných nápadů přišlo vcelku zajímavé. Triková stránka toho moc úchvatného nenabízí. Digitálně vytvořený přízrak nefungoval tak děsivě, jak by si tvůrčí duo Felix Fuchssteiner a Katharina Schöde jistě přálo. Své neotřelé nápady film určitě má. K dobru se dá také připočíst herecké obsazení, které je naprosto neokoukané. Němci chtěli temnější formou zaujmout diváka. Vyrukovali sice s dávkou chaotičnosti vlivem extrémně nahromaděných až překombinovaných aspektů, načež z toho závaru vybruslili poměrně zdárně. 7/10

Režisér Neil Marshall oživil triviální filmy o šílených monstrech, které se zrodily v dobách socialistického temna a jejich místo bylo ve videopřehrávačích. Vojenská pilotka je nenadále sestřelena nad afghánskou pouští. Na životě ji ohrožují po zuby ozbrojení tamní povstalci. A tak se schová do podzemního bunkru. A z dávno zapomenutých podzemních laboratoří se na scénu vyřítí masožravá monstra mimozemského původu, na kterých za sovětské éry byly prováděny roztodivné DNA pokusy. Pilotka jen o vlásek unikne smrti a posléze se ocitne ve vojenském táboře se skupinkou vojáků, jejichž řady se po nájezdu nestvůr začnou povážlivě tenčit. Marshall to vzal pěkně od podlahy. Svoji sličnou družku Charlotte Kirk obsadil do hlavní role a ta mu vypomohla i se scénářem. Svůj společný film zasadili do prostředí, které dobře koresponduje s daným námětem. Nečekat určitě předraženou podívanou, neměl jsem ale ani pocit, že by filmu scházely nějak zásadně finanční prostředky. S triky vypomohli finští kolegové. Monstra evokují éru jednoduchých céčkových hororů, jen je hlavní rozdíl v tom, že Marshall něco režijně umí instruovat. Vsadil na akčnost i zadek své partnerky. Má to své gore momenty, které jsou kvalitou adekvátní k celku. Film nese i maďarskou stopu, kdy režisér uvítal kolegiální výpomoc v různých technických kategoriích. Na vypnutí mozku a zapnutí genitálíí směrem k Charlotte Kirk je tenhle film ideální volbou. 8/10