Radiq

Všichni tak nějak cítíme, že melo zůstat jen u jednoho filmu Matrix a nebyl by vůbec žádnej problém a bohužel vím, že existuje ještě horší trojka. Nevím, jak moc se počítalo s pokračováním, ale je to takové jakési nastavování téměř dokonalé jedničky... Děj se zamotává a strašně špatně chápe - všechno to kolem Vědmy, Merovejce, Klíčníka, Zdroje, Architekta a samozřejmě taky rozkopírovaných agentů Smithů, to je moc spletité. Málo lidí pobere, že neexistuje jen jeden hlavní program Matrix, ale že některé postavy jsou vlastně také programy a kdo to pobere, asi tomu tleskat nebude... À propos místo Reloaded bych to spíš nazval Multiple Smiths, protože z toho všeho děje mi v hlavě nic jiného nezůstalo a nezůstane. Samotná akce mě taky vůbec nepotěšila. Za prvé u mnoha agentů Smithů jde poznat, že jsou to dvojníci, za druhé u mnoha bojových scén je přehršel digitálna (včetně celých postav!) a za třetí, ty skoky a salta a kopy ve skoku a jiné fyzikální nemožnosti byly efektní jednou, ale tady je toho opravdu už zbytečně moc. Navíc tady je asi každej závislej na nošení slunečních brýlí. Když k tomu připočtu, že Sión v jeskyni vypadá, jak kdyby to bylo vystřiženo z nějaké staré Planety opic nebo podobné papumdeklovitě chudinské společnosti, točím oči v sloup. Co jsou tedy plusy? Chvála bohu za krásnou Monicu Bellucci, jedno z mála světlých momentů. Dík za pár dobrých scén a za výběr hudby.

Musím uznat, že jak ze začátku, tak v průběhu, na mě silně zapůsobila hudba. Zdeněk Liška byl prostě mág. Taky natočeno to je hodně kvalitně, o hercích nemluvě. Ale ten háček je tempo a pár dalších faktorů. Tempo je pomalé a divné a někdy to vyúsťuje v nelogické chování postav. Co mi ale vadilo nejvíc, tak že ta banda Banderovců mezi sebou vůbec nekomunikovala. Režisér tím chtěl asi naznačit jejich chladnokrevnost a profesionalitu v oboru, ale moc realisticky to pak nepůsobilo. Aspoň, že tady byl Tóma Hluchoněmec. Samozřejmě, že mi to připomínalo jak Adelheid, tak Zánik - disponuje to totiž podobnou atmosférou a příběhem, a proto hodnotím stejně.

Nechci nic říkat, ale Jessica Chastain tady vypadala úplně stejně, jak Eddie Redmayne v Dánské dívce - je už na vás, jestli je to tím, že Redmayne vypadá teple žensky nebo Chastain má tak škaredé rysy. Každopádně film o lidské zoo je jednou koukatelný, i když možná by mi stačilo, kdyby mi někdo řekl, že to je jak Musíme si pomáhat, akorát v ZOO a v Polsku. Vsadím se, že Chastain je taková ta přehnaná milovnice zvířat - vycházím z toho, jak se s nima ve filmu mazlila a byla z nich přehnaně připosraná - a moc nevěřím, že by už tehdy měli lidi ke zvířatům takovej "mazlíčkovskej" vztah. A hlavně pak nechápu, proč nakonec to mládě bizona pustili - i kdyby si ho měli nechat na horší časy na maso nebo na mléko, které po válce bylo jistě vzácné. Čeští herci tam jen tak přicmrndávali a chudáka Hofmanna asi raději předabovali (že by měl tak strašnou angličtinu?). Takže prostě - film to nebyl špatnej, ale spíš k tomu sedí průměr.

Jde vidět, že pro Jima Carreyho je Kaufman určitě vzor (a to je dobře) - je to vidět v hodně jeho komediálních výstupech, jak mají podobný styl humoru. Schválně jsem si pustil několik Kaufmanových vystoupení a zatímco ten filmový působil místy hodně trapně a nevtipně, skutečnému Kaufmanovi jsem se musel smát a trochu mám pocit, že Forman mu ve filmu trošku podkopával nohy (a Carrey to koulení očima asi trochu přehnal, ne?). Ale co já vím? Já vím jen to, že zažít jeho éru, určitě bych se považoval za jeho fanouška, protože i když nebyl třeba úplně vtipný, určitě byl originální. A asi i trochu blázen. Absolutně nejlepší byl však jako Tony Clifton, kdy jeho pobuřující vystupování a vystoupení muselo odbourat úplně každého. Celkově si tohoto umělce svým způsobem vážím a dokážu i pochválit snahu zviditelnit ho tímto filmem. To se docela i povedlo, protože jinak bych o něm asi vlastně nikdy neslyšel. Forman si vždy uměl vybrat zajímavé postavy, kterým točil životopis a tohle není výjimka. Povedlo se.

Nejsu žádnej metalista, spíš odpůrce. Ale konkrétně Metallicu a pár dalších docela snesu, ba se mi i docela líbí. Nevím, jestli tento unikátní projekt brát jako film - spíš je to záznam koncertu, ale s jakoby takovým meziklipem-videoklipem. Ten je sice zajímavě udělanej, ale pointu nemá - ale měl by mít? Spíš šlo asi o to, navodit tu správnou atmosféru, vystihnout nějaké ty emoce a přiblížit divákovi ten hudební nářez i nějak vizuálně. To se režisérovi Antalovi snad i docela povedlo - k pouličním nepokojům, agresivním demonstrantům a tajemnému koňskému jezdci ale mohli naznačit víc, než jen to vizuálno. I když se s tím Dane DeHaan popasoval docela dobře, vyšumělo mi to celé dost do prázdna. Nemluvě o tom skrytém obsahu tašky, to bylo zklamání největší. I kdyby tam měli mít třeba jen pivo nebo příslušenství k vysavači, to už je jedno, ale mohli aspoň něco ukázat. Hudebně to ale bylo samozřejmě silné, i když jsem znal jen tak polovinu skladeb. A naživo v aréně to muselo mít ještě větší koule.

Absolutní pecka. Spokojenost se vším, v první řadě ale chválím propracovaný scénář a děj. Postavy se chovají opravdu tak, jak by se chovat měly i ve skutečnosti a né žádné trapné scénáristické eskapády. Nic přehnaného, jen to štěstíčko někdy dostane malou dávku pomoci. Vývoj postav je smysluplný a často dost nekompromisní, takže o násilí, smrt a mučení není nouze. Najde se tu i pár slabších epizod (opravdu jen pár = 05, 06), ale i ty převyšují jakýkoliv průměr různých jiných seriálů (a to i vysoce hodnocených). Naprosto geniálně na mě působilo, když kamera najela na nějakou postavu, aby nám vysvětlili, jak se tam ocitla a co se jí stalo, aby se připojila k tomu, co už víme. Hudební klavírní podkres od Mogwai je geniální a do těchto nájezdů se skvěle hodí. Celkově ten soundtrack musím pochválit. Ale nezůstanu jen u toho - chvála totiž patří snad všemu, co se tohoto seriálu týká. Za mě je to prostě příkladně zvládnutej realistickej seriál. A realistické mám nejraději.

Uniklo mi něco? Myslím, že ne. Ono se tam toho jen stalo tak málo. Co mě ale mrzí nejvíc, tak to, že tam nejsou vysvětlené určité souvislosti - kdo jsou ti Ničemní muži (nebo Nízcí lidé?... prostě Low Men) a proč po Tedu Brautiganovi vlastně jdou? Už jen to, že si musíme domýšlet věci jako co má vlastně za schopnosti a jaktože je od něj pochytil i ten chlapec, je podané dost odfláknutě, že musíte dávat setsakramenskej pozor, abyste to zachytili. Částečně znám postavu Teda Brautigana z Kingovy série Temná věž, takže vím, jak nás film o dost věcí ochudil... nebo spíš nechal si je pro sebe. I když ona je taková už i ta samotná povídka, kterou jsem nečetl - prostě Tedovu pravou identitu neodhalí. Ale má dostatečnej potenciál zaujmout? Podle mě moc ne. Nevím, možná se mýlím. Ale taky vím, jak dokáže lidstvo Kingovi podlejzat za cokoliv, co napíše, nehledě na kvalitu. Je pravda, že to mizerné dětství (se záblesky štěstí), ten vztah s matkou, rivalita s partou tyranů (trochu připomínající Kingovo "To") a seznámení se záhadným nájemníkem, to vše je tak nějak retro pěkné. Vůbec mi k tomu ale neseděl název Srdce v Atlantidě - ve filmu se o Atlantidě sice mluví, ale kontext chybí, bych řekl. Nehledě na to, že jsem se dozvěděl, že v Kingově povídkách jde o karetní hru "Srdce", takže úplně mimo tento film. S čím jsem spokojený, tak samozřejmě Anthony Hopkins a celkově ta atmoška, ale vždy mě prudí, když divák musí tápat, i když by nemusel. Proto hodnotím tak nízko - nebo proto, že jsem Nízký muž? Jinak nejvíc mě na celém filmu překvapilo, že píseň "Only you" není od Elvise Presleyho, ale od The Platters. To jsem se opravdu dozvěděl až nyní... a myslím, že hromada lidí také žije v iluzi, že to zpívá King of Rock and Roll.

Můžu hodnotit dvěma způsoby a hvězdičkové hodnocení vystihuje ten způsob první. 1) když jsem to viděl poprvé: no ty vole! Nevím, co mě nadchlo víc - jestli ta akce nebo celá ta myšlenka o Matrixu a vládě strojů nebo provedení filmu nebo všechno. Asi všechno. Úplně nadšenej z filmového zážitku jsem tenkrát vrněl blahem a žil jsem z toho několik dalších dní, měsíců, let. 2) když jsem to viděl po letech: jde vidět nějaké ty technické nedostatky (hlavně digitální), ale pořád je to film, kterej toho ovlivnil fakt spoustu. A hlavně kvalita děje neklesá ani s lety - trikové stárnutí se toleruje. Do toho samozřejmě hodně povedený soundtrack a použití hudby v jednotlivých scénách. Střízlivěji bych tentokrát plný počet asi nedal... i když asi dal :-). Ne nadarmo zlidověly hlášky typu: "Asi chyba v Matrixu nebo co." a "Není to jedno? Stejně jsme v Matrixu." Tento film je prostě popkulturní legenda. Jediné, co mě teda dodnes mrzí, tak ten "létající" závěr, to si mohli odpustit. PS: tenkrát by mě ani ve snu nenapadlo, že z Wachowski Brothers by jednou mohly být Sisters (což mě ale tak trochu ujišťuje v názoru, že dobrej akční film umí natočit fakt jenom chlapi... i když později přeoperovaní).

Tyto postavy mě nenadchly ani v Get Smartovi, takže jde vidět, že film je jen takovej maličkej parazit. Přemejšlím, jestli jsem se vůbec zasmál, ale stop - nebudu ani přemejšlet, ten celkovej pocit z toho mluví za sebe. Všechno to bylo až puberťácky trapné. Hlavně obtloustlej všepožírající Nate Torrence mi přišel hodně hodně hodně špatnej... i když za to možná může ten tělesný tuk. Ani v kombinaci s Masi Okou (nebo s Masi Okem?) se jim nepodařilo za celou dobu mě nějak extra pobavit, a tak jsem velebil toho, kdo z toho udělal délkou jen poloviční film. To stačilo tak akorát, abych nemusel dávat odpad. Na průměrněskvoucí dvě hvězdy je to zas ale málo. Prostě je to něco, co vlastně ani nechcete a nepotřebujete vidět.

Chlapi, co si budeme nalhávat, v tomhle filmu jsme to pěkně schytali. Věškeré mužské postavy jsou záporné (v tom lepším případě) nebo rovnou absolutní zrůdy, hovada a násilníci. A tím se dostávám ke geniálnímu výkonu Guye Pearce. Ten to vzal opravdu od podlahy a ve všech 4 kapitolách se ukázal v tom nejhorším světle. A herecky byl odporně dokonalý. Jako ta Dakota taky nebyla vůbec špatná. Od Šarlotiny pavučinky (s kterou ji mám spjatou tak nějak nejvíc, protože to je první, co jsem s ní viděl) ušla pěkný kus cesty. Nejen, že z ní je najednou žena (v Tarantinově Tenkrát v Hollywoodu mě překvapila svým vzhledem), ale dokonce je i docela k světu. Trochu mi tady připomínala Kate Winslet lejzlou mladou verzí Madonny, ale přesto svá. Co mě ale dostalo nejvíc, tak ta syrovost celého příběhu a jak se postupně dozvídáme víc a víc z minulosti a přitom množství násilí a smrti konstantně udržuje tempo. Možná to, jak skvěle to bylo natočené, mi mělo napovědět, že to není tak úplně americký film, ale že by vzešel zrovna z holandské produkce? To mě vůbec nenapadlo. Režisérovi Koolhovenovi tímto začínám fandit (a vtip o cool hovnech si odpustím) a musím omrknout i ostatní jeho projekty. Jsem ochotnej a v podstatě i natěšenej na to, až se na tenhle film někdy kouknu znovu. Co mi ale za celý film nedošlo, tak co je to vlastně ten Brimstone...