Tři mušketýři: D'Artagnan

Veľmi pekná výprava a dalo by sa povedať, že od určitého momentu by sa tento snímok mohol zaradiť aj k historickým krimi. Lenže to je tak všetko, lebo celkovo na mňa samotný film pôsobil pomerne rozpačito. Ja osobne som teda čakal ďaleko väčšiu zábavu po všetkých stránkach. Ale fanúšikov si to nájde, o tom nepochybujem .. (04.09.2023)

TŘI MUŠKETÝŘI: D'ARTAGNAN jsou parádní! Oceňuji už to, jak náladou stále jestě především dobrodružnou první část úvodního dílu Dumasova monumentálního d'artagnanovského cyklu odvážně posouvají směrem k jeho pozdějším dílům, kde je mnohem víc historického pozadí, temných intrik a nejednoznačnosti hlavních postav. Takže nečekejte dobrodružný biják s věčně rozzářeným Barrayem ci Fairbanksem, je to mnohem spíš poctivé dumasovské historické drama. ___  Ve filmu jsou vynikající inscenační nápady, a to nejen hra s hloubkou prostoru či přesuny perspektiv, ale i samo pojetí (v předchozích interpretacích dominantnich) akčních scén. Skvělá je třeba v hodině filmu soubojová scéna z pohledu vyděšené královny, kdy většinu trvání potenciálně atraktivní akce vidíme jen střipkovitě skrze otevřené dveře kaple. Podobně i velká akční scéna s gardisty odpírá klasické potěšení z elegantních šermířských soubojů, když v komplexním dlouhém záběru přesouvá pozornost mezi jedinci, takže nikdy nezískáme představu o celku dění. ___ Románová osnova je navic ozvláštňována řadou nových motivů či narativních schémat, zejména když se do vyprávění vnáší detektivní motiv, klade důraz na politické spiknutí nebo se filmová osnova  neukončuje bezprostředně po odvyprávění příběhu o přívěscích. Baví mě, jak někteří (symptomaticky) nevzdělaní filmoví kritici oceňují vyprávění příběhu na dvě části, jako by šlo o inovativní krok. Příběh o přívěscích je samozřejmě celý, dvě části mělo už několik předchozích adaptací - a jako diptych už TŘI MUŠKETÝRY koncipoval i Dumas. Tak či onak,  MILADY se nemůžu dočkat. Doufám, že opět s titulky! ___  PS: Jen škoda, že ani tentokrát se Rochefort nedočkal svého očištění. :) ___ PPS: Film si zatím nejlépe hraje s tím počtem mušketýrů, hned několikrát! (09.04.2023)

Jsem devadesátkové televizní dítě, takže co se týče adaptací francouzské klasiky Alexandra Dumase, vyrostla jsem na americké verzi s Charliem Sheenem, Kieferem Sutherlandem a soundtrackem od Bryana Adamse. Nová francouzská verze mě uchvátila svým klasickým zpracováním, dokonalým obsazením (žádné plnění kvót a casting herců a hereček, kteří by se těžko objevili ve Francii 17. století). Rozdělení na dva díly neskutečně prospělo samotnému příběhu, protože je najednou spousta času na rozvíjení vedlejších zápletek. Film přesto ani na minutu nenudí, pořád se v něm něco děje, při některých scénách jsem ani nedýchala a u napínavého závěru (samozřejmě s cliffhangerem lákajícím na pokračování) jsem si i hezky pobrečela. Chci se jet podívat do Versailles, přečíst si knížku a konečně po letech zase nakopnout francouzštinu. Když ve vás film probudí tyhle pocity, nejde hodnotit jinak. A nemůžu se dočkat prosince a dvojky. (16.07.2023)

Mě to vlastně připadá jako návrat ke kořenům. Jasně, tvůrci si neodpustili mírné dějové zmény, ale to je celkem pochopitelné. Točit po ixté to samé by je nejspíš ani nebavilo. Nicméně jsem toho názoru, že takhle  si to Dumas představoval spíš, než všechna ta barevná a rozjuchaná zpracování. Navíc to zásadní zůstává, takže ani tady nezůstane divák ochuzen o d´Artagnanovu cestu do Paříže, seznámení s mušketýry či o zběsilou honbu za královniným náhrdelníkem. Návdavkem je tu kupa syrovosti, lahůdkové akční scény jimž vévodí ta lesní s kardinálovou gardou natočená na jeden záběr a samozřejmě je tu špičkové obsazení a člověk si chtě nechtě musí položit otázku, proč už někoho dávno nenapadlo obsadit Cassela coby Athose. Jako bonus vidím i to, že ani jeden z mušketýrů není černoch a ani náznakem se tu nevine nějaká ta homosexuální linka. Na Milady se těším strašně moc a už teď lituji, že to bude jen o dvou dílech. 90% (20.07.2023)

Dobrodružná klasika klasik o kvartetu héros, co jsou sice loajální králi, ale jmenování nebo milost si zaslouží až poté, co mu přeleští parohy.. Na eskamotérské prasárny od Hereka i Andersona možno zapomenout, Francouzi vrátili svým románovým hrdinům ztracenou čest prostřednictvím přirozenosti, důvtipu, šarmu a kinetické akce hrající si s perspektivou. Ten, co by pronesl: „Úkol splněn, potvora je mrtvá“ nebyl v tu dobu ještě ve službě, takže natěšenost na druhý díl může plně propuknout. Kvůli přítomnosti Cassela můžeme říct stejně jako u Mesrina.. (24.11.2023)