Hamlet

slabý průměr.Film poskytuje víc možností než jeviště v divadle - tam mají herci a režisér opravdu malý prostor.Tady se děj táhl a navíc jako utržkovitě.Postrádala jsem plynulost a větší popisnost..Shakespeare dává spoustu možností !Jen je uchopit.U Velké Británie bych čekala že to nechá ukočírovat lépe.Ta je na historická dramata velice dobrá. (14.05.2016)

Varování, ač v tomto komentáři možná není tolik sprostých slov, jak by si autorka přála, tak v duchu myslela velmi vulgárně během psaní. Pánvenože! Dnes jsem byla přinucena sledovat tuto gargantuovskou přehlídku přehnaných samoúčelných křečovitých hereckých onanií, dialogů, jež místo aby plynuly jako vosk po svíčce do žlábku svícnu teatrálně a neživoucně drhnou jako cihla na dně plechové vany o ucho diváka, uměle působících kulis a hloupě vypadajících náhrad středověku a vůbec všelijakých zvrácených zvrhlostí, aby mi po příchodu na datábazi v pevném rozhodnutí nenechat na tomto surovém zprznění mistra tragedie ani vlas ze strašné Melovy paruky suchý byla zasazena další rána v podobě toho, že tady se to všem líbí! To se svět zbláznil? Na jaký film jsem se to dívala? Na jaký se to dívali všichni ostatní? - Ble, ten komentář nedává smysl stejně jako tento film. (06.01.2009)

Franco Zeffiirelli natočil kvylitní filmovou adaptaci Hamleta, v titulní roli je výborný Mel Gibson, Helena Bonham Carter je v roli Ophelie stejně skvělá jako později Kate Winslet v nepřekonatelní Branaghově verzi. O hudbu se postaral Ennio Morricone a ani tentokrát nezklamal, byť tato nepatří k jeho nejlepším kompozicím. Právě existence i lepších filmových verzí Hamleta je důvodem proč si Zeffirelliho verze odnáší "pouhé" 4*. (28.03.2011)

Nedávno jsem zhlédnul Branaghovu adaptaci, která se mi dost líbila, a proto jsem chtěl vidět i tuhle, Zeffirelliho, abych měl s čím porovnávat. Zásadní poznatek je, že obě verze jsou naprosto odlišné a skvělé zároveň (společné mají snad jen to, že se přísně drží původního Shakespearova textu). Zeffirelliho verze mi přišla taková vážnější, s důrazem na čisté dodržení předlohy. Hodně se mi líbilo dobové prostředí (nádherné exteriéry i interiéry hradního komplexu), které je u Branagha poněkud upozaděno (a to i přesto, že je děj situován do 19. století - tenhle prvek jsem moc nepochopil a přišel mi nevyužit, nicméně mi při sledování nijak nevadil). Ale možná i v tom je Branaghův smínek hravější a celkově má o něco větší jiskru. To samé se dá říct o samotné postavě Hamleta. Obě jsou zahrány výborně, ale opět zcela odlišně. Gibsonův Hamlet je vážnější, smutnější a více uzavřený do sebe, zatímco Branaghova postava je více rozverná a cyničtější (těžko říct, která interpretace se víc blíží představě samotného autora). To mi právě dost imponovalo, proto u mě Branaghova adaptace o fous vítězí. Ke zhlédnutí samozřejmě doporučuji obě ;-) (19.11.2011)

Hamlet nie je hrdina v pravom zmysle slova, ako sa ho mnohí snažia podávať a väčšina povrchne chápe. Je to veľmi rozporuplná postava v shakespearovsky plnokrvnom príbehu; masa tém a myšlienok zjednotená v určujúcom konflikte. Interpretácia Franka Zeffirelliho, podporená chápajúcim hereckým ansáblom (Mel Gisbon !!!) ide presne týmto, vôbec nie jednoznačným smerom - využíva bohatosť predlohy v maximálnej možnej miere, nebojí sa postaviť do opozície. Nie je to zrovna bezchybné umelecké dielo preplnené podprahovými odkazmi, symbolikou a emočne nabité do prasknutia. Je to moderný, odvážny a samostatný kus driny, zúročený v jednej z najlepších a určite v najoriginálnejšej verzii právom nesmrteľného príbehu. (20.01.2006)