Hamlet
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Mel Gibson, Glenn Close, Alan Bates, Paul Scofield, Ian Holm, Helena Bonham Carter, Stephen Dillane, Nathaniel Parker, Christien Anholt, Pete Postlethwaite (více)Obsahy(1)
Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (121)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $20,710,451║Tržby Celosvetovo $-║ Asi nikdy ma nebudú baviť takéto prevedenia príbehov/ hier od Shakespeara, ktoré sa berú až tak divadelne vážne. Pozerať to bolo dosť utrpenie, má to svoje kvality po hereckom obsadení a ich prejave ale to mi nepomôže keď ma celková koncepcia nezaujme. /40%/ ()
Shakespeara mám svým způsobem rád, protože dává průchod lidským emocím a chtíčům. Něco málo jsem od něj přečetl, něco málo viděl v divadle. Gibson jako Hamlet je překvapivě uvěřitelný a ani nehraje takový ten svůj Lethal Weapon standart (ten mám rád, sem by se ale nehodil), což mě překvapilo. Pár scén je zde povedeně vygradovaných (představení či konec) a výborně zahraných. Jedno z neoprávněných negativ je jazyk, kterému je těžko rozumět. Jinými, ale už oprávněnými, je podle mě spíše divadelní výprava a hlavně chybějící či nevýrazná hudba. Tak jako tak, dobrá adaptace. -"Oh villain, villain, smiling, damned villain!" ()
Varování, ač v tomto komentáři možná není tolik sprostých slov, jak by si autorka přála, tak v duchu myslela velmi vulgárně během psaní. Pánvenože! Dnes jsem byla přinucena sledovat tuto gargantuovskou přehlídku přehnaných samoúčelných křečovitých hereckých onanií, dialogů, jež místo aby plynuly jako vosk po svíčce do žlábku svícnu teatrálně a neživoucně drhnou jako cihla na dně plechové vany o ucho diváka, uměle působících kulis a hloupě vypadajících náhrad středověku a vůbec všelijakých zvrácených zvrhlostí, aby mi po příchodu na datábazi v pevném rozhodnutí nenechat na tomto surovém zprznění mistra tragedie ani vlas ze strašné Melovy paruky suchý byla zasazena další rána v podobě toho, že tady se to všem líbí! To se svět zbláznil? Na jaký film jsem se to dívala? Na jaký se to dívali všichni ostatní? - Ble, ten komentář nedává smysl stejně jako tento film. ()
Ten úvod je hodně pomalý a nepomáhá vtažení do děje, ale s příchodem ducha krále na scénu se to konečně rozjede (i když Gibson občas oči poulí až zbytečně moc) a nakonec se mi to civilní herectví a jistá umírněnost výpravy líbily. Lépe to podtrhuje ducha řekněme té doby, tehdejších mravů a vypichuje všechny ty bolestivé myšlenky o vině a trestu, o tom, že jeden hřích plodí další zlo i u nevinných (třeba bych chtěl vidět film z pohledu Ofélie, která do toho celého byla vtažena naprosto nevinně, aniž by nekomu něco udělala, stala se obětí „vyšší politiky“.). Zazní zde řada myšlenek pro další zamyšlení o životě obecně, o nutnosti poznání sebe sama, o vlastních slabostech, a taky o vztazích mužů a žen... Konečný souboj je natočen hodně napínavě a uvěřitelně. ()
Směle se mistr pokusil zvěčnit mistra, leč jeho ohni chyběla jiskra. Tu mohou mé oči žalem písně lkát, že Zeffirelli - ač mám tolik rád - na jeviště nahnal stádo olšových krys, co v srdnaté recitaci lízaje si rány hnis, nesplatily múzám herecký svůj dluh, neb místo slov vycházel z nich jen teplý vzduch. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (7)
- Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
- Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
- Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)
Reklama