Hranice života

Já se přiznám - nepochopil jsem to. V ději jsem se začal ztrácet docela brzy a moje koncentrace byla rázem ta tam, tudíž následující čas pro mě byl spíše jen sledováním hýbajících se obrázků, při kterých jsem měl občas pocit, že se začínám chytat, avšak opak byl vždy pravdou. Zaujalo mě vizuální zpracování a aranžmá scén, takže moje hodnocení - 2*. Přišlo mi to jako jeden dlouhý sen - mnoho útržků, které ráno nedávají smysl a jejich logika navždy zůstala někde v propadlišti vašeho nevědomí, plném iluzí a niterních myšlenek, na nichž by se Freud vyřádil. Hranice života evidentně není snímek pro mě, jelikož mi řádně zavařil mozek. (14.10.2010)

Perfektní atmosféra plná paranoie, strachu, tajemna a zmatků podpořená skvělým soundtrackem. Dávám prakticky neutrální hodnocení, protože i když mě film pohltil a nedovolil mi po celou stopáž vydechnout, čekal jsem, že mi vyvrcholení na mostě poskytne alespoň nějaké odpovědi, ale jak to tak bývá u podobných filmů, stal se pravý opak. Ústřední linii jsem pochopil po svém a možná nesprávně, vedlejší (Henryho otec) pak téměř vůbec. Vizuální stránka plná kamerových hrátek však stačí v mém hodnocení takhle vysoko, přestože závěr moje nadšení trochu zchladil. (24.04.2006)

Myslím, že podobné psychodelické filmy mohou být opravdu strhující jen tehdy, když jsou tím "pravým" a jediným způsobem, jakým se režisér vyjadřuje. To ale není Forsterův případ - Forster točí jindy relativně klasicky, jen tentokrát si nejspíš řekl, že natočí zamotaný film, protože tak se přece pozná dobrý režisér. Výsledek je velmi chtěně vykonstruovaný. A svou strukturu staví natolik na odiv, že jí není možné propadnout, ale naopak se na ní musím neustále soustředit a hledat významy a odpovědi dřív, než by bylo nezbytně nutné pro vychutnání děje (který je zcela upozaděn a slouží jen jako důvod motat divákům hlavy). Možná oceňuju některé formální kvality, ale ve výsledku jde o film, který mě nevpouští do sebe, jen chce být obdivován a rozebírán. A já mu na to... říkám ne. Zvlášť když ke konci se odhalí, že za vším tím "machrováním" opravdu vůbec nic není a skončí to na úrovni "všechno byl jen sen"... (21.06.2013)

Červený pruh, bílý pruh, prostřih na hnědý pruh, zopakování červeného pruhu, zelený a oranžový pruh paralelně, šedé pruhy prokládané černými, návrat k bílému pruhu, růžový pruh pouštěný ve smyčce, zelený pruh pomalu přecházející v šedý pruh, tři různé odstíny modrých pruhů, spojení fialového pruhu s černým, oranžový pruh nabarvený na hnědo. Pointa? Žlutý pruh. Hranice života je hloupá past na libovolně chytrého diváka a ne, neštve mě, že jsem ji v širším smyslu nepochopil (to bych překvapil sám sebe i pana scénáristu), naopak mi přišlo škodolibě zábavné sledovat, jak tvůrcům neustále "uniká nit". Zajímavé komentáře: Adrian, k212, mm13, Andreiko, LuckyStar, Triple H (11.02.2008)

Před tím než umřete se dostanete do světa, kde můžete být tím čím chcete... Vizuálně podmanivé, znepokojivé drama, kde se všechno co jste si mysleli, že je skutečné, rozpadá v časových smyčkách a vyhýbavých odpovědích hlavních hrdinů. Konec sice celou mozaiku trochu zbytečně zbavuje iracionálního kouzla. ale i tak je velice obstojný. Výborný McGregor, výborný Gosling. (20.10.2012)