Území bílých králů

Československý rodinný televizní seriál s kriminální zápletkou o partě dětí a jejich dobrodružství o letních prázdninách. V městečku, kde se příběh odehrává (Třeboň), se právě konají stopadesátileté oslavy založení obory s unikátním stádem bílých jelenů. Řediteli obory inženýru Bajerovi (J. Kanyza) však v oploceném lese řádí neznámý záškodník, jenž má zájem oslavy překazit a způsobit co nejvíce potíží. Místnímu policistovi poručíkovi Klepetkovi (P. Zedníček), jenž dohlíží na bezpečnost v obci, pomalu dochází, že neobvyklé události v oboře můžou souviset s krádeží cenných předmětů z věže radnice, jež byly odcizeny před deseti lety neznámým pachatelem a byly ukryty v tajné chodbě, jejíž jeden východ ústí přímo mezi pasoucí se raritní sudokopytníky. Kouzlo sedmidílného seriálu spočívá ve nápaditém scénáři s humornými prvky a zdařilé kombinaci dětských herců spolu se střední hereckou generací a hereckými legendami (M. Růžek, J. Sovák, S. Zázvorková). Ačkoli se z dětských herců kromě Z. Vejvodové v roli Leontýnky nikdo v budoucnu v hereckém oboru neprosadil, jejich výkony byly pro mě rozhodně oživením. Svou životní roli zde zřejmě ztvárnil O. Vlach v roli chamtivého hostinského Kubáta. V menších rolích se objevil O. Vetchý jako novomanžel Arnošt, bratr tamější učitelky S. Postlerové nebo excentrický zeměměřič M. Etzler, jež nejvíce šokovali extravagantním dobovým outfitem. Z mnoha pohledů pokládám tento seriál za jedinečný, nejen kvůli hudbě P. Hapky, ale i proto, že podobně zaměřených děl není mnoho. Režisér L. Ráža vytvořil povedený rodinný seriál plný pohody, začínajících lásek a napětí, jež ani po letech neztrácí nic ze svého kouzla. (04.11.2017)

Jako dítě jsem to samozřejmě nerozeznal, ale Bílí Králové jsou dnes už v mnohém naprosto neopakovatelní - a tím nemyslím jen specifickou dobovou "módu", která je tu k vidění. Pan režisér Ráža dokázal skloubit detektivku s dětským dobrodružstvím, humorem, milostnými trampotami, všemožnými rodinnými vztahy, trochu (trošičku) nastavit zrcadlo době plné nadějí, a jelikož k tomu zlákal i řadu zajímavých herců, a hudbu k tomu všemu svým neopakovatelným způsobem zkomponoval Petr Hapka, není z mého pohledu o čem diskutovat. Vzhledem k tomu téměř čtvrt století od vzniku seriálu se dnes už navíc můžeme i bavit tím, kdo tu vypadal jak mladě, ale taky povzdechnout nad tím, kteří herečtí klasikové, objevující se tu na prahu svého stáří, stále ještě plné síle jak fyzické, tak herecké (paní Zázvorková, pánové Sovák a Růžek), už mezi námi nejsou. A nutno říct, že když se máte v Bílých Králích o někoho strachovat, tak to tak funguje - i navzdory tomu, že hlavní dětští hrdinové nejsou zrovna přirození. Zkrátka a dobře se nemůžu dočkat, až za nějaký ten rok budu moct zasednout před televizi ke sledování Území Bílých Králů se svými dětmi. A to i přesto, že jim budu muset vysvětlit, že suverénně nejnesympatičtější postava - hospodský Kubát - s námi nemá nic společného:)) 80% (19.04.2015)

No, vzhledem k tomu, že už dávno nepatřím do cílové skupiny tohoto seriálu, budu při hodnocení benevolentní a ty tři hvězdy dám. Mám sice řadu výhrad, ale v podstatě u všech si říkám, že děti to holt mohou vidět jinak. Já měl hlavní problém s rádoby komickou postavou chlapce od cirkusu, ale dětem se třeba líbí. Detektivní zápletka mi přišla průhledná, ale pro děti je to možná akorát. Navíc mi chování dětských postav místy přišlo dost nesmyslné, ale možná už jsem prostě starý a nemám z toho pojem:-) (16.10.2017)

Spíš jen jako zajímavost. Skutečně je to pravda. Tento seriál se točil v Třeboni (no asi nic nového). Od doby kdy mě maminka koupala ve škebli :-) jsme s rodiči jezdili každé léto na dovolenou právě do Třeboně a zrovna i v tu dobu kdy se tam natáčel tento seriál. Jestli si pamatujete na roli Pavla Zedníčka coby policajta tak si jistě vzpomenete i na jeho policejní fáčko :-) Blatníky černé, haubna žlutá, střecha bílá, na boku nápis POLICIE a na střeše houkačka. Tenkrát nás jako malý parchanty hrozně naštvalo kdo si to dělá takhle nemístnou srandu, že si dá na takhle hnusný fáčko z boku nápis POLICIE. Nu a tak jsem šli a z mladistvé nerozvážnosti nás nenapadlo nic lepšího, než že jsme z toho fáčka ukradli SPZtku (dodnes jí někde mám v garáži na steně). Už si moc nepamatuju v čem byli ty SPZ tak specifické, ale každopádně televizní štáb přehazoval tu jednu co jim zbýla ze předku na na zadek (dle záběru), protože kolikrát bylo fáčko v záběru bez jedné SPZ. Tímto se tedy omlouvám za způsobenou škodu České televizi a kdyby někdo o ztracenou SPZ projevil zájem stále ji ještě vlatním ;-) (05.02.2009)

V dětství jsem to miloval - a jako už tolikrát předtím - když jsem se na to teď podíval s odstupem mnoha let novýma očima, užasl jsem, co jsem na tom vlastně tehdy coby dítě viděl (myslím, že dílem mě okouzlila úchvatná Zuzanka Vejvodová v roli blonďaté Leontýnky a dílem nádherná Hapkova hudba, jakož i tajemná atmosféra lesní obory s tajnými chodbami, ale nejblíž pravdě bude asi to, že jsem byl tehdy divák velmi nenáročný, jako většina z nás v té době). Dějově je to strašně roztahané (ve většině epizod se skoro nic neděje) a zbytečně zahlcené hromadou postav, které jsou tam veskrze podružné (Vetchý, Sovák, Etzler, Suchánek...), není to ani napínavé, protože hlavní záporák je v podstatě známý od začátku (hostinský Kubát ztvárněný Vlachem je navíc tak odpudivá postava, až je to místy komické), a konečně strašně mě tam iritoval ten jakoby policejní favorit s nesmyslným zbarvením, které nikdy neexistovalo, podobně jako jsem nepochopil, proč museli z Třeboně udělat "Hrádek". Přes všechny výtky jsem na to přesto koukal celkem smířlivě, protože ten seriál už je dnes v první řadě dokonalé devadesátkové retro, které zachytilo tehdejší dobu a spoustu herců v jejich mladé podobě (Vondráčková, Zounar, Etzler, Suchánek, Vetchý...), a rovněž zde hraje spousta skvělých herců, kteří jsou už po smrti, takže si u toho člověk lehce povzdechne, jak ten čas letí, a ta nostalgie milosrdně zakryje všechny filmařské nedostatky, které tam tehdy člověk nevnímal. (03.09.2023)