Requiem za sen

Neskutečně intenzivní zážitek a film, který vás na velkém plátně doslova vysuší, vyhladoví a do poslední buňky zničí. Na rozdíl od Fontány, která je přes svůj opulentní vizuál jen namachrovanou nudou, obsahuje Requiem skutečné emoce, je až nepříjemně reálný (hlavně co se týče na hubnoucích prášcích závislé matky) a při některých scénách mrazí jako chladící box zapnutý na extrémní režim. Brr... po tomhle bych si nedal ani acylpirin. (29.01.2009)

No comment. 100% (10.12.2008)

Chcete svý pubertální dítě přesvědčit, že drogy jsou špatné, ale opravdu špatné? Darren Aronofsky to udělá za vás... (13.01.2008)

Bravo, excellent work.... :-) (13.09.2004)

|| Scenár: Darren Aronofsky, Hubert Selby Jr. / Predloha: Hubert Selby Jr. - Requiem for a dream | Hudba: Clint Mansell | Produkcia: Eric Watson, Palmer West | Distribúcia: Artisan Entertainment | Štúdio: Thousand Words, Protozoa Pictures | Rozpočet: 4,5 miliónov $ | Tržby: 7,390,108 $ || Absolútny víťaz kategórie: Sila filmového strihu a editácie. A to, že sa tam za 100 minút nič svetaboriaceho nestane, si už skoro nikto nevšimne. To je umenie! Presne, aké naše preťažené mysle potrebujú. Update 15.2.2014: Najsilnejšiou stránkou filmu je predsalen hudba. Nedokresluje atmosféru, ale tvorí ju. Skvelý herci sú už len ako prídavok, o ktorých kôli zlým maskám a líčeniu neuveríte, že sú feťáci, až na konci, kde to naopak exploduje dôverihodnosťou a depresívnou katarziou. 90% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (09.12.2006)

Requiem za sen je jeden z těch filmů, jejichž maximální zážitek je zaručen snad už jen díky geniální hudbě, která celý snímek ještě více umocňuje a z mnohdy až ne tolik fenomenálně zpracovaného příběhu dokáže takto vytvořit velmi silný filmový zážitek. Ze spousty takových filmů je to však právě "jen" hudba, která mi nejvíce uvízne v paměti. Requiem za sen jsem do této kategorie chtěla také zařadit. Nějak to ale nevyšlo. Především díky sugestivní kameře, "té" slavné melodii Clinta Mansella a hlavně, díky závěrečné půlhodince. Hodně drsné psycho. Naprosto mě to dostalo a zvláště osud Jareda je obzvláště krutý. Od začátku filmu se děj odvíjí spíše v jednotvárnosti a všednosti, zejména co se týče linie Jareda a Jennifer, v mnohém se nelišící od jiných filmech o drogové závislosti. Ještě více mě však začal zajímat příběh jeho matky, která začne postupně propadat jakémusi svinstvu na hubnutí, které jí naordinoval "laskavý" lékař. Jareda zbožňuju a Jennifer je kráska, ale herecky to u mě jasně vyhrála Ellen Burstyn. Její kreace je naprosto famózní a přerod její postavy "mimo" realitu je mrazivý. (01.03.2013)

No ak sa bude ešte niekto snažiť natočiť film o drogovej, ale hlavne televíznej závislosti, nech si najprv zájde za Aronofskym, alebo nech radsej kašle na to! Skvelá kamera, perfektný pohľad na svet feťákov, podobne ako v Trainspottingu, zo začiatku trefná satira a Marlon Wayans bola zaručene dobrá voľba. Rýchle, strhujúce, dychvyrážajúce, hudobne vyspelé, takisto aj záver. Nemám čo vytknúť. Snáď len to, že nechápem prečo Elen Burstyn nedostala Oscara. 100%. (04.09.2006)

Nejen s čerty nejsou žerty. (07.04.2004)

Nijaký súcit, nijaká ľútosť, nijaká pomoc... len hromada tiaže, depresie, smútku, slabosti a znovu len slabosti. More sĺz a príliv bezprostredného zúfalstva, ktorý postupne odsal život trom hlavným predstaviteľom. Jennifer Connelly tradične dokonalá, Jared Leto prekvapil a pri Ellen Burstyn som nič podobné v živote nevidela. Jej herecký prejav ma katapultoval do sedadla s vypúlenými očami, nestačila som žasnúť. Soundtrack Clinta Mansella napomáhal už aj tak k nepredstaviteľnej depresii. Žiadna melanchólia, či sebaľútosť. Iba život taký, aký naozaj je. ,,Žite, ak na to máte." Filmárska genialita. (08.01.2009)

Silný příběh, výborné herecké výkony, špičková hudba a závěr, který mě vždy naprosto vyšťavní. Jeden z nejlepších a nejdrsnějších filmů v čele s výborným režisérem Darrenem Aronofskym, který nemohu hodnotit jinak než 5 hvězdičky... (24.07.2006)

Zábery, vyvolávajúci vo mne zmiešané pocity (vľúdnosť, znechutenie, súcit, ľútosť...), k tomu výborná kamera, strih a skvelá hudba... no privítal by som pestrejší scenár s väčším dôrazom na dej ;) (30.12.2011)

Někým jsem byla před tímto filmem varována, někým mi byl doporučován ... co na to říct, no ... možná by ho měl vidět každý narkoman a v tu chvíli, kdy by dokoukával poslední minuty filmu a do uší mu zněla ta neskutečně pod kůži vtíravá a grandiózní hudba, tak v tu chvíli by típnul posledního jointa, zlomil stříkačku, vysypal a spláchl by to všechno do haj ... do záchodu... Já jsem dnes večer hlavně jen seděla a zírala na úžasně dokonalý projev Ellen Burstyn a jsem ji vděčná, že tu roli nakonec vzala, protože ten její výkon byl ... byl (teď se mi momentálně nevybavuje dostatečně silné a přesně označující superlativum) byl prostě fa-mó-zní! Čest všem, kteří se na filmu podíleli a Aronofského začínám od nynějška velebit, ámen. (05.12.2013)

Aronofského odstrašující malá noční hudba ( aka nikdy nekončící můra ). Čtyři roční období, čtyři okruhy ohraničující jeden rok, čtyři schody do pekla lidské existence. Léto ještě představuje opojnou naději a snovou lehkost nadcházejícího přízraku budoucnosti, avšak podzim utopený ve vyvržených vnitřnostech a tělních tekutinách přináší vystřízlivění, aby mohlo být konečné delirium ukončeno zimním pádem až na samotné dno. Aronofsky svým postavám sadisticky odebírá a zároveň odepírá možnost snít. Sny a představy nechává přetavovat v přízraky, sebeklamy a noční můry nepřinášející žádné vydechnutí, jen vystřízlivění. Závěrečná sebedestruktivní koláž, bez veškeré naděje je režisérovým requiemem za ztracený sen. Na konci snímku jsem to byl já, kdo chtěl křičet z plných plic: „I want to live“. (08.09.2009)

Audiovizuální nářez od režiséra Fontány a Pi, který si nebere žádné servítky. Pokud jste měli nějakou závislost, tak po tomhle filmu si uvědomíte, jaké jste třeba měli štěstí, že to s vámi neseklo. Aronofsky předčil skromným snímkem a vlastním scénářem bez problémů všechna dramatická veledíla podle bestsellerů světového kalibru za posledních X let. Po tomhle už na špeka ani nepomyslíte. (22.08.2007)

Každý máme svoj sen. Ten, ktorý sa stáva skutočnoťou, vždy keď snívame. Keď zaspávame, stáva sa realitou a my ho prežívame. Predstava, že sa jedného dňa splní je motor. Je to energia ktorá robí človeka človekom. Čo všetko je ochotný čľovek obetovať, aby sa sen stal skutočnosťou? Aby to prebudenie nebolo prebudením do dňa plného všedných vecí. Vyrvať sa z kolají monotónnosti, všedností, zástupu opalujúcich sa babičiek, mať prachy, byť v TV show? Vybrať tú správnu cestu je dôležíté, lebo každá cesta má svoje vrcholy a niektoré iba jeden. A potom následuje pád. Rekviem za sen je jeden veľký pád. Zdrcujúci, surový, rýchly s jedinou istotou. Istotou silného nárazu. Čo nám potom ostane ? Sny... (04.07.2005)

Filmy o drogách mají pro mě jeden zásadní problém. Nevím, pro koho jsou vlastně určeny a pro koho mají něco vypovídat. Jestli je tenhle film něčím výjimečný, pak především přenesením problému i na jinou než tradiční generaci a sugestivností oné stahující se smyčky (ano, i hudební minimalismus funguje tradičně spolehlivě). A snad i proto tentokrát odpadají ony otázky a zůstává především u pocitu. (13.04.2007)

Snímek dost náročný na psychiku, pokud jste obzvlášť citliví a vnímaví. Téma drog je ve filmovém světě asi nevyčerpatelné a alespoň mě nikdy neomrzí. Requiem je sám o sobě hodně depresivní a snad v každém po shlédnutí něco zanechá. Je to asi tak, že Vás to na drogy naláká, anebo konečně odradí, nic mezi tím. I když co se toho strašlivého konce týká, tak většinu (snad) znechutí. Výborné atmosférou a hereckými výkony; především dvojice Leto a Conelly mě bavila, popravdě dějová linie s Ellen Burstyn nic moc a nezlobila bych se, kdyby ji vypustili. Za zmínku však určitě stojí hudba, kterou nemohli vybrat lépe, stejnojmenná píseň je zrovna tak depresivní a silná, jako celý film.. (05.03.2011)

Skvělá režie, úchvatná kamera, herecké výkony ohromující. Těžce psychedelic věc, kterou ne každý zvládne, ale ačkoliv na první pohled velmi zmatečná obrazová expozice vypadá jako změť všeho možného, není tomu tak. (01.05.2004)

Depresivní, ponuré, psycho, ovšem velmi poučné a s určitou nadstavbou a poučením, že závislost na drogách/prášcích se může zvrtnout ve fakt příšernou situaci. Dlouho jsem se filmu a jeho kontroverzního tématu zdráhal, film však pro filmového fanouška rozhodně má smysl vidět a chtělo by se i říct, že nikomu neubliží, což je právě asi poselství Requiem for a Dream - odradit. Ne každý možná docení Aronofskyho nezaměnitelný neortodoxní styl (hlavně ona pověstná Hip Hop montáž), ovšem každý musí ocenit jeho smysl pro autenticitu a pochopit, že ten člověk má k tématu určitý vztah. Ach jo a ta melodie...70% (07.04.2014)

Závěrečné kataklyzma se nedá zapomenout... (03.03.2008)