Nepřítel před branami

Respekt před Annaudem, s jakou marnivostí nakládá s monumentálními scénami. Člověku nejde na rozum, že všechny ty velkolepé davové útoky a masivní exploze jsou jenom takovou omáčkou, v níž plavou osudy politruka, jím vytvořeného hrdiny SSSR a německého majora Wehrmachtu. Skromný sovětský klučina Vasilij je ukázkovým příkladem politické propagandy, která dokáže udělat z nadaného pěšáka symbol. Stejně tak je vztah Vasilije a politruka Danilova názornou ukázkou západního pohledu na stalinskou mašinerii, v níž oddaný komunista během pár minut může dostat rozum a prohlédnout ideologickou maškarádu. Tak trochu melodramatické sci-fi ala Hollywood. Nicméně jinak je to výborný komorní thriller se skvostnými kulisami, moc pěknou kamerou, strhujícím napětí a výbornými herci. To, že v závěru vychází sovětský hrdina stějně jako americký je asi očekávaná daň publiku. Ale všimněte si mlčenlivého distancu, jaký Jude Law zachovává tváří tvář malovanému Stalinovi... Korektní, až příliš. (27.01.2004)

Nejdražší evropský film. Film bez projevů vlastenectví poráží Hollywoodské válečné spektákly, Nepřítel Před Branami Vám ukáže vzácný pohled na druhou světovou válku, která zaplavila svět. Snímek je mrazivý, zablácený a nutící k okusování nehtů až do poslední scény a zasloží si místo jako jeden z nejvíce vizuálně majestátních válečných příběhů. Chudý farmářský chlapec z ruských hor, Vassili Zaitsev (Jude Law) byl vyslán ke Stalingradu bojovat proti nacistickým sviním, kteří se snaží převzít nadvládu nad městem. V ruinách města se setkává s důstojníkem Danilovem (Joseph Fiennes), který objevuje odstřelovačské schopnosti Vassilie, čímž nachází hrdinu, kterého jeho země dlouho hledala. Danilov Vasilie dostane mezi "superstar" ruské armády a pod palcem Khruscheva (vynikající Hoskins) se dozví, že jeho osud je přímo svázán s Vasiliem. Oba se zamilují do Tanii (Rachel Weisz), která bojuje po boku Vassilie. Brzy nacisté poílají jejich nejlepšího odstřelovače Majora Koeniga (Ed Harris), který má Vassilie zlikvidovat ve jménu cti.Co Koenig nečeká je stejně nadaný odstřelovač, který není vůbec snadná kořist. Vizuální režisér nejvyššího kalibru Jean-Jacques Annaud (Sedm Let v Tibetu) odkládá svou obvyklou barevnou paletu a u Nepřítele Před Branami si vystačil pouze s šedým a černým odstínem. Tým s Wolfem Kroegerem a kameramanem Robertem Fraissem vzal Annaud 90 miliónů dolarů a všechno beze zbytku do filmu vložil. Detaily ve filmu jsou úžasné. V čem jsem se ale s režisérem neshodl je fakt, že Annaud učinil rozhodnutí, aby všichni mluvili ve svých rodných přízvucích. Při představě mixu amerických a britských herců hrajících Rusy a Němce s anglickým přízvukem je pro každého odzbrojující. Příběh není jen o bojování a smrti, ale i o cti a manipulaci. Filmový divák je zvyklý na bitevní scény. Zachraňte Vojína Ryana nás ohromil také. Nepřítel Před Branami je hezká směs rozsáhlých válečných scén, osobní porážky, neopětotované lásky a cti. (17.09.2005)

Podle mě nejhorší Annaudův film (neviděl jsem zatím pouze Milence a Dva bratry a Hlavičku). Nejen že je to strašlivě utahaný, ale navíc ještě mi to přišlo i hloupý a ani děj není nijak zajímavej (a to i když pominu, že je to dlouhý jak nejdelší špageta na světě). Zajímalo by mě, co si to vlastně vzalo z té knížky a jak daleko je to od skutečnosti. Ještě jednu malou drobnost. Nepřijde vám to trhlý, že knížky a filmy a dokumenty o Rusech a dalších Slovanech a Němcích a o Asiatech NIKDY netočí ti, jichž se to týká, ale obvykle amíci nebo Britové? Ale o sobě to Američani a angláni točí téměř vždycky sami. Podle mě to o něčem vypovídá. Takže bych to možná ocenil trochu víc, kdyby na tom spolupracovali i Rusáci, i kdyby jen na plac dodávali vodku. A možná bych to ocenil ještě mnohem líp, kdyby to byl válečnej film celou dobu a ne jen unylá romance jak vystřižená z červené knihovny. (20.03.2006)

V tomto období sa vojnovému žánru darilo a vznikalo mnoho jeho kvalitných predstaviteľov a síce Nepriateľ pred bránami vyzerá na prvý pohľad výborne, bitka o Stalingrad a sniperská tématika ma vždy veľmi bavili, ale v tomto prevedení mi to až tak dobre nesadlo. Úvodná dvadsaťminútovka je perfektná, príchod na front a sovietsky útok, všetko to pôsobí správne beznádejne, vedenie je kruté a k tomu prvý Zajcevov hrdinský čin, ktorý ho predstaví v tom najlepšom možnom svetle, ale následne to až príliš rýchlo upadne. Zlé to určite nie je, stále si to drží tú mierne nadpriemernú úroveň a tak som sa nenudil ani na okamih, len jednoducho tématika špičkového odstreľovača v Stalingrade tu nie je vôbec využitá a až príliš rýchlo sa začne sústrediť na súboj dvoch elitných odstreľovačov, ale ten si ma moc nezískal. V celom zvyšku filmu sa už vlastne nenájde ani jedna konkrétna scéna, na ktorú by sa dalo dlhšie spomínať. A veľkým sklamaním je aj to, že film je až moc postavený na vzťahoch postáv, ktoré síce sú samy o sebe zaujímavé, ale práve tie ich vzťahy ma vôbec nezaujímali. A pritom je tu toľko dobrých hercov, Jude Law mi v hlavnej úlohe sadol až prekvapivo dobre, charizmatický Ed Harris ako jeho hlavný súper, ale aj Joseph Fiennes, Rachel Weisz a Bob Hoskins, ale romantická línia a podivné priateľstvo s politrukom ma absolútne nezaujímali a zaberajú dosť veľký priestor. Skôr si ma získal vzťah nemeckého odstreľovača a chlapca, alebo krátka časť s Ronom Perlmanom, ktorý mi v spoločnosti hlavného hrdinu ako jediný vyhovoval. Sklamaním je aj akcia, celkovo je skvelo natočená a odohráva sa vo výbornom prostredí, ale mňa bavila výhradne len tá z úvodnej dvadsaťminútovky, všetko následné je len úplne obyčajné, aj keď nejaký ten trochu napínavý moment sa predsa len nájde. Režijne je to kvalitná práca, síce ma prekvapuje, že to dostal na starosti práve Jean-Jacques Annaud, ktorý točil úplne iný typ filmu, ale zvládol to výborne, rovnako nesklame ani technická stránka a výprava. A sadla mi aj hudba. Takže celkovo som trochu sklamaný, za čo môže hlavne slabší scenár, ale inak Nepriateľ pred bránami určite nie je zlý film, kladov má dosť a raz za pár rokov dostanem chuť si ho pozrieť, aj keď hlavne kvôli tej úvodnej fáze. 66% (07.02.2012)

Rok 2001 byl rokem válečných filmů z druhé světové s milostnými trojúhelníky (TMAVOMODRÝ SVĚT, PEARL HARBOR, NEPŘÍTEL PŘED BRANAMI) a paradoxně u mě nejvíc zabodoval ten, na který jsem se těšil nejmíň a sice NEPŘÍTEL. Hned úvodní čtvrthodinka s příjezdem do Stalingradu, ve které jsme spolu s hrdinou hozeni do stalingradského mlýnku na maso, je - podobně jako u ZACHRAŇTE VOJÍNA RYANA nebo NÁVRATU DO COLD MOUNTAIN - naprosto šílená a dá vám okamžitě pocítit tu hrůzu z absolutního válečného zmaru. Následuje špičková odstřelovačská scénka v kašně, kterou odstartuje souboj sovětského a německého snipera, o kterém vypráví zbytek filmu, komplikovaný funkčním milostným trojúhelníkem mezi hrdinou, jeho holkou a kámošem, který nevyhnutelně postaví kamarády proti sobě. Jednotlivým střetům nechybí napětí, zvraty a odstřelovačské vychytávky a jsou prokládány působivými emotivními scénami jako Kulikovovo vyprávění o tom, jak přišel o zuby, vyprávění Táni o smrti jejích rodičů nebo milování Vasilije a Táni v kolektivní "ubikaci" aj., které dobře prodávají herci i parádní Hornerova hudba. Moc se mi líbila postava schopného mladého politruka (Fiennes) a celá jeho propagandistická linie. Suma sumárum, můj nejoblíbenější válečný film. (04.06.2005)