Příběhy obyčejného šílenství

"Mám prostě smůlu na divný lidi." "To není smůla. Přitahuješ takový lidi, protože jsi uvnitř takovej." Film, jehož název přesně odpovídá tomu, co uvidíte. Jeho hrdinové sice nejsou blázni uzavření v Bohnicích, ale každý má svou úchylku. Hlavní hrdina chce ostříhat svou přítelkyni, aby mohl uvařit koktejl, kterým by ji získal zpátky. Jeho otce fascinují bublinky vycházející z piva a následně chytne druhou mízu s ženou mladší o 30 let. Sousedi v podání Jiřího Bartošky a Zuzany Bydžovské si nedokáží užít sex, pokud se na ně někdo nedívá. Hrdinův nadřízený ve své pracovně obléká plastovou figurínu ženy, které už několik let kupuje oblečení. A tak dále. A tak dále. Svět je jednoduše plný bláznů a na hlavním hrdinovi je něco tak zvláštního a upřímného, že ho všichni kolem nechají do teď svých životů nahlížet. Trojan vlastně hraje jen takového pozorovatele, lehce naivního člověka, který ovlivněn lidmi okolo prochází z jedné šílené situace do druhé. A s tím přichází i můj hlavní problém s tímto filmem; postavy, které mi přijdou nejzajímavější - jako otec v podání perfektního Miroslava Krobota - jsou odstrženy na vedlejší kolej. A když o tom tak přemýšlím, nejen oni. Příběhy obyčejného šílenství totiž žádnou hlavní postavu nemají. (28.02.2009)

Dlouho jsem se spojení Zelenka+Trojan vyhýbal, protože nepatřím mezi uctívače Ivana Trojana (existují ale i filmy-výjimky) a Zelenku jsem si (vůbec ale nevím proč) zaškatulkoval mezi filmy typu Jedna ruka netleská či Samotáři. O to víc jsem si Příběhy užil. Ve filmu se neobjevil jediný slabší herecký článek, vyčnívá Krobot (který si takhle u mě už podruhé vylepšuje dojem z Na vlastní nebezpečí), s potěšením jsem přijal Karla Heřmánka (obsazujte ho povinně do všeho lepšího!), sympaticky působila Zuzana Šulajová. Jeden z lepších filmů české produkce nové doby. (07.12.2008)

Režisér a scénárista Petr Zelenka se v oceňované divadelní hře Příběhy obyčejného šílenství vrátil ke svému emblematickému tématu – příběhům malých lidských "odchylek" až úchylek. Po ohlasu v Dejvickém divadle přesunul osudy svých hrdinů i na plátna kin a nabízí se otázka, zda dobře udělal. Většina těch, kteří hru shlédli, tvrdí, že ne. Popravdě, tomuto názoru se nedivím, ač jsem zmíněný kousek neměl tu čest shlédnout. Filmová verze má velmi silnou a působivou kostru v podobě ústředních postav (výtečné herecké výkony všech zúčastněných samozřejmostí!) a několika opravdu brilantně napsaných epizod a pak poněkud přebytečnou svalovinu složenou převážně z věcí, kterou si vynutilo filmové zpracování. Přemíra obrazu na úkor pointy, zbytečná rozvleklost a ztráta koncentrace, která je pro příběh jednoho normálního blázna klíčová. Film ztrácí zejména ke konci intenzitu i bezprostřední kontakt divák–postava, který do té doby zejména výtečný Ivan Trojan dokáže udržet. Přesto je výsledek poměrně působivým spojením typického Zelenkova sarkasmu a citu pro absurdno i "všední" tragiku. Podle mého ale Příběhy obyčejného šílenství nedosahují kvalit trochu podobně laděných Knoflíkářů, kteří byli jaksi... filmovější. (25.03.2005)

Ještě přeci jen umímě dělat trochu komediální komedie. Kvalitní režie Petra Zelenky a famózní výkon Ivana Trojana je spolu s letištním nákladovým vozíkem a živou dekou po dlouhé době originálním počinem z českých luhů a hájů. Inteligentní scénář doprovází diváka (na český film) netradičními exteriéry a interiéry, zabývá se (opět na český film) netradičními tématy a produkuje (na český film) typické komediální výkony. Trojan je snad ještě lepší než v Jedna ruka netleská. Ale i zde jej překonal někdo jiný, a to Miroslav Krobot (v Jedné ruce zase Macháček). Trochu mi vadila hudební stránka a přílišná natahovanost děje ke konci. Tu však napravil samotný závěr. Takové komedie bychom měli točit častěji. (28.02.2007)

Obávam sa, že Petr Zelenka film zamýšľal ako divácky prístupnejší. A že najsympatickejšou postavou mal byť hlavný hrdina a nie jeho štrbavý otec vo vedľajšej úlohe. Ani vyváženie tragédie a humoru nie je najpresnešie a mnohé komické scénky skĺzajú do nemoty. Stále však celkom príjemná sonda do ľudskej uletenosti, pri ktorej sa nebudete nudiť a nájdete si v nej niečo svoje. (02.03.2005)