Královna Alžběta: Zlatý věk

Pokud čekáte velkolepé námořní bitvy ve stylu Pirátů z Karibiku, rovnou si nechte zajít chuť. Triky mi přišly neuvěřitelně slabé, a námořní bitvy tu spíš než dechberoucí akci připomínají jako byste s kamarádem hráli lodě na papíru. Prostě párkrát se vystřelí z děla a v podpalubí se řekne: Zásah, potopili jsme 2 lodě. A úplně nejvíc mi tu vadil Clive Owen. Ten člověk je prostě z jiné doby. Do 15. st. opravdu nezapadá, sorry. Pěkné kostýmy a skvělá Cate Blanchett. Nic víc, nic míň. A ani jako naučná lekce z dějepisu Zlatý věk neobstojí, pff (01.02.2008)

Když přeskočíme, že učebnicemi dějepisu se Shekhar Kapur příliš nezatěžuje, tak se nám rozkládá efektní podívaná, ve které se nad protestantskou Anglií neodvratitelně stahují katolická mračna. Cate Blanchett se po devíti letech vrací k roli, která jí vedle oscarové nominace nadobro přinesla i zájem producentů a věhlasných režisérů. Tentokráte ji zastihneme v dobách, kdy se ocitá v krizi středního věku. Vnímáme silnější nároky jejího srdce, sžírá jí nervozita z přibývajících vrásek i z neschopnosti najít si manžela a porodit Anglii následníka trůnu. O to víc ji raní, když charismatický dobrodruh Walter Raleigh, který se nebojí říkat pravdu, dá přednost jiné. Aby toho nebylo málo, rojí se intrikáni, kteří chtějí vidět královninu krev. Cate Blanchett mění okázalé kostýmy, paruky i šperky jako na běžícím páse, bez paruky či vrstvy pudru pak ale v útrobách její komnaty vidíme zranitelnou ženu. Právě její veřejná role versus osobní pochyby mohly být nejsilnějším článkem komorního dramatu. Ale nejsou. Vedle famózní Australanky zaujme i Clive Owen, na malém prostoru i hysterická Samantha Morton, vždy spolehlivý Geoffrey Rush nebo mladičká Abbie Cornish. Kamera je snímá z neobvyklých úhlů, hudba je impozantní, ale scénář bohužel neustále skáče z jedné polohy do druhé, neví, zda-li chce být romancí, psychologickým dramatem nebo jen další hollywoodskou podívanou. Přičemž žádná z linií nedostává prostor se náležitě rozvinout (zbytečná finální námořní bitva už jen ilustruje režisérovo tápání). Několik situací navíc zbytečně utíká kupředu, nedovolí hercům rozvést nějakou zásadní dialogovou scénu, vše zajímavé je efektně sestříháno, uspěcháno, nepřátelští katolíci jen nenávistně něco pronesou a v tu ránu jsme zase někde jinde. Jakoby šli tvůrci vědomě proti divákovi, který ani v silných momentech nemá možnost prohloubit svůj vztah k dění na plátně. Navíc příliš nechápu název, snímek nám předkládá jen krajíček z královnina života a o onom „zlatém věku“ se nám dostane jen několik dějepisných faktů – a to překvapivě až před závěrečnými titulky. 60%. (12.12.2007)

Námět filmu je velmi dobrý, ale bohužel se tříští a rozpadá a celá režie působí poněkud rozpačitě. Je tu očividná snaha nacpat toho do příběhu co nejvíc a vykreslit Alžbětin život co možná nejpodrobněji, ale zkrátka to nedrží pohromadě. Především milostná linie a Cilvem Owenem mi přišla tak nějak málo nosná a ve výsledku možná zbytečná. Asi by nebylo na škodu, kdyby se tvůrci více zaměřili na intriky a boj o trůn a tuto linii důkladněji propracovali. (29.11.2007)

Oproti syrovému a spíše komornímu prvnímu dílu jde sice o výrazně větší pastvu pro oči (ačkoliv davové scény se co do velikosti komparsu vyrovnají třeba Bathory), ale celkový dojem z filmu je zcela opačný. Zatímco první část byla úderný a nekompromisní historický skvost, tady je plochý děj obalen tunou neuvěřilně nudných patetických keců, mezi kterými se jako majestátní pamatník vynořuje Owenův pirát Raleigh se zářivě vyběleným chrupem a nekonečnou zásobou filozofických mouder. Ovšem Cate Blanchett je úžasná, ještě uhrančivější než před jedenácti lety a díky ní a všem ostatním (kromě Owena, kterého mám jinak rád) hercům je stále důvod nelitovat těch dvou hodin. (19.01.2010)

Hezké kulisy, nádherné šaty a skvělá Cate Blanchett, bohužel neudělá dobrý film. Pořád je dost zásadní scénář a pokud není na historické poměry vysloveně jednoduchej, tak je hodně zásadní vážit to, jak moc do hloubky se tvůrci v historii té doby chtějí babrat. No a babrali se tak, že emotivně jsem byl genderově totálně neutrální a jediný moment, kdy se mi trošku pohnulo víčko pravého oka byl závěr, kde Clive Owen musí rozbrečet snad i mrtvolu. Na první pohled si divák řekne, že po historické stránce tento film nemusí být špatný, ale bohužel je to jen špatně zaobalené pozlátko. (11.10.2019)