Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (222)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Technicky dokonalý televizní film s famózními hereckými výkony (Issová jasně vede) a skvělou atmosférou tehdejší doby. Spíše než stežejní milostná zápletka mě zaujala stahující se smyčka mezi odbojáři a velmi sugestivní závěr se stal vrcholem, který na televizním poli nebyl k videní pekelně dlouhou dobu! O Strachovi hold ještě hodně uslyšíme. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Výborný režijní počin Jiřího Stracha vzhledem k tomu, že jde o televizní film. Děj je poměrně strhující, na diváka dýchá atmosféra válečných Pardubic. Za zmínku jistě stojí herecké obsazení a jejich výkony, nade všemi však ční Tatiana Vilhelmová. Ve druhém díle zcela dominuje herecký výkon Kláry Issové. Děsivá atmosféra zatýkání a poprav po atentátu na Heydricha z filmu přímo čiší. Pokud jsem byl po prvním díle na vážkách zda 4* nebo 5*, pak po zhlédnutí druhé části je to jasných 5*. Víc takových filmů. Musím zde zmínit knihu Zdeňka Jelínka Silver A, která osudy parašutistů tohoto výsadku popisuje a které se autoři filmu pevně drželi, aby byl film co nejvíc historicky věrohodný. ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Tak takhle ne. Námět výborný, podání povrchní. Docela slušné herecké obsazení, dobrá Tatiana Vilhelmová jako rozmazlená panička s heslem „chci víc, nemám nic“ nebo rozkošnický seladon Jiřího Dvořáka. O to víc mě mrzí nikam nevedoucí epizodky Jany Hlaváčové a Taťány Medvecké. Ovšem pokus o zlidštění příběhu řadových občanů v těžké době mě tady nepřesvědčil (na rozdíl od Habermannova mlýnu nebo s přimhouřením oka Protektora). Nemůžu se prostě ztotožnit s tím, že parašutisti z Anglie si tady do celkem pohodového protektorátu přilítli zachlastat a zasouložit (jen s minimálním náznakem, že jsme okupovaní nebo že nedejbože někde je válka). Nemluvě o celkem volném pojetí stanného práva (v jedné scéně hysterie z nezakrytých oken, v jiné scéně pohodově hlučná manželská hádka na noční ulici). Asi by mě na kolena měl dostat emocema naflákanej závěr, ale ani to neproběhlo. Gestapácké razie a výslechy na mě působily dojmem parodie. Takže znovu a nikoli poprvé píšu, že skutečnou atmosféru a napětí mi poskytnou o půl století starší filmy Vyšší princip nebo Romeo, Julie a tma. Což možná bude tím, že to dělali lidi, co protektorát skutečně zažili. Pro mě Operace Silver A bohužel na jedno podívání. ()

Hunt 

všechny recenze uživatele

50% Moc pěkná výprava, za kterou by se nemusel stydět ani film do kin. Obsazení též velice povedené, někteří herci skutečně výborní, avšak scénář (a dramaturgie) mě zklamala. Na stopáži 150 minut se kromě finále ( do atentátu na Heydricha) řeší téměř stále jen milostný vztah k postavě Alfréda Bartoše a postavy se chovají jako by válka vůbec nebyla. Chodí si v noci venčit psa, chodí si užívat do kaváren, scházejí se v klidu, nechávají u sebe přespávat kdekoho a co chtějí dělat, v čem spočívá jejich odboj- nic se divák nedozví. Že se lidem život změnil poznáváme jen z toho, že jídlo a cigarety jsou na lístky, že není káva, limonáda z náhražek a venku jsou německé nápisy. Žádné větší obavy, že by je někdo mohl udat, že jim hrozí nějaké větší nebezpeční od němců či čechů, kteří s němci spolupracují, klidně si v Praze projíždí na loďce....pro osoby, které nemají o této době žádné či zcela mizivé povědomí film přibližuje atmosféru a skutečnosti, které se v tu dobu děly pouze minimálně a vzdáleně. Proč byl povolán Heydrich do Čech, jaké bylo jeho postavení, co bylo jeho úkolem, proč ho exilová vláda chtěla odstranit..... o tématu řešení židovské otázky se dozvíme pouze to, že jim byly zabavovány auta a kabelky.....místo toho jen řešíme postavu Alfréda, který zkouší sbalit nejdřív Hanu (K. Issová) a pak Táňu (T. Villhemová) a že i když jsou obě vdané a jedna dělá zpočátku drahoty - tak ho ve výsledku chtějí obě......přibližení této velice náročné doby (kromě pěkné výpravy a mučení ve finále) je skutečně promarněné. Bohužel. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

No úplně bez chyb to zas nebylo, co se týče některých historických faktů, kostýmů, podání a ztvárnění jednotlivých rolích (především jak už tu někdo chytře poznamenal to gestapo mi zde skutečně hrůzu nenahánělo, přišlo mi fakticky ploché), některých českých monologů, které vzápětí vystřídali ty německé a posléze i ty doprovodné titulkové a jiných možných souvislostí nad tím vším jsem tak trochu ještě přimhouřil oko. Na to si však tvůrci filmu, při konečné podobě filmu měli dát přeci jenom trochu víc pozor, a vyvarovat se tak zbytečného případného chaosu, který některý divák prostě nepobere. Co je však důležité, a co mě oslovilo a vedlo ke konečnému hodnocení..? Tak určitě zajímavý scénář, obrazová a zvuková stopa, a víceméně i ta dynamicky pohyblivá kamera bylo asi to nejlepší na celém tomto filmu který se zřejmě líbil... Herecké výkony, nijak oslnivé povětšinou standardní. Někde však výborné a překvapující jako například ten v podání Kláry Issovové, která hrála troufám si říct ve své nejlepší formě. Jinak stále stejní a určitě v dnešní době žádaní herci, některým jsem však to jejich herectví prostě nevěřil. Ještě mě překvapil většinou na dobré a slušné úrovni hrající Miroslav Táborský. Atmosféra strachu, násilí a teroru, byla zobrazována s pečlivou přesností, bohužel bylo tomu tak. Samozřejmě atmosféra tak vypilovaná téměř do toho nejmenšího možného detailu (hodně dělá třeba i černobílý podklad), třeba jako ve starých dobrých filmech jako byli Atentát, Daleká cesta, Vyšší princip nebo Romeo, Julie a tma určitě nebyla, to zas bylo především ovlivněno dobou a v té době ještě nedávnou minulostí. Nicméně na české poměry určitě velmi zručně a kvalitně natočený tv-film od čím dál tím více zrajícího režiséra Jiřího Stracha. Po delší době určitě milé překvapení, byli chvíle kdy mi zkutečně bušilo srdce naplno (zejména při závěrečné scéně, za doprovodu známé skladby Slunečnice), i když jsem čekal nebo tušil co bude dál. PS: Kláře Issové to opravdu sluší i bez těch šatů -:DDD. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (10)

  • Autoři scénáře, manželé Konášovi, pozměnili příjmení hlavních hrdinů. Manželé Kroupovi se ve skutečnosti jmenovali Krupkovi a manželé Hladíkovi Hladěnovy. (JT19)
  • Scéna, ve které Alfréd Bartoš (Jiří Dvořák), utíká před gestapem, se natáčela v Pardubicích, konkrétně kousek od zámku. (sibuk)

Reklama

Reklama