Katyň

Soráč, ale jeden z nejnudnějších předvá-vá-poválečnejch filmů, co jsem kdy viděl. Jasně, je to polská tragédie, ale nešlo to kruci natočit trochu zajímavěji? Protože tahle samotná kapitola o spojenectví Ruska a Německa a ruských sviňárnách na Polsko je málo známá a já se o tom poprvé dozvěděl z filmu. Ale hrozně zmateně. Místama jsem měl pocit, že nevím, jestli za ty popravy mohli fašisti nebo komunisti. A chtěl bych vědět, proč měl vlastně Stalin Polsko v merku a proč je nechal popravit. Měl k tomu důvod nebo se to neví? Krom toho jsem taky nevěděl, kdo je kdo a jak koho kdo zná a kdo je čí a jaká rodina. Neříkám, že to je chyba filmu, ale možná moje, protože jsem už nedával pořádně pozor, protože mě to nebavilo (a to už chyba filmu je). Samotné popravy nepříliš povedené, když uvážím, že exhumované lebky měly díru po kulce tam i ven. Postřeh po pár letech, poté, co se zřítilo letadlo s Kaczynskim a celou polskou sebrankou: ne, nedonutí mě to k tomu, abych se na to kouknul znovu. (16.01.2008)

Tu nejde o príbeh, ten by to celé iba skresľoval, ale o dopad jedného z najstrašnejších masakrov na celé generácie dejinami beztak mimoriadne týraného národa, ktorý má ale hrdosť ako máloktorý. Spočiatku mi KATYŇ nepripadala až tak úžasná, hoci rozhovory skvelých hercov sú brilantné a krásne osvetľujú zamotanú situáciu. Ale keď sa dej prehupol ďaleko za druhú svetovú vojnu a ukazoval, ako tragédia pôsobí a spôsobuje ďalšie aj celé roky po jej vykonaní, začal som si uvedomovať, že spôsob, akým Wajda po epizódach vystavuje dej, nemá ďaleko od majstrovstva filmov, vďaka ktorým sa zapísal do filmových dejín. Obrazovo to bolo iba náznakové, vysvetľujúco nie tak polopatistické, ako mohlo byť – hoci aj, kto dnes niečo vie o nejakej Katyni ? Absencia prílišného pätosu a sentimentality mi mimoriadne imponovali – skúste si predstaviť, ako by túto tému spracovali v Hollywoode. Rovnako tak hrdinstvo postáv, ktoré krutosť a beznádej zvládali s vystretou hlavou, ako nezhrbené prijímali fatalisticky osud, lebo jednoducho treba žiť, alebo ho odmietali, vediac, že im prinesie iba trápenie, žaláre, perzekúcie a smrť. KATYŇ ukazuje tak bezvýchodnú situáciu, z ktorej niet východiska, ak sa nechceme spreneveriť zásadám humanity, že netreba nijaký nadnesený pätos, aby si to vnímavý človek uvedomil. Veru, pretože Poliaci toho vytrpeli viac než ktokoľvek iný, a viac než ktokoľvek iný ( hlavne vzhľadom ku kolaborantstvu, servílnosti a alibizmu Čechov a Slovákov ) dokázali, že si slobodu zaslúžia. Myslel som si, že sa Wajda ako intelektuálsky režisér decentne vyhne zobrazeniu násilností a nechá pôsobiť len náznaky, ale keď sa potom velikánskym oblúkom priamo k masakru vrátil, a ukázal ho realisticky a civilne, tak strojovo, ako bol vykonaný, iba ho priam puristicky natočil farebnou kamerou, chcelo by sa mi zatlieskať, keby ma práve takéto spracovanie nezasiahlo o to hlbšie. Ticho a tmavé plátno na záver zapríčinilo, že sa toto silné otrasenie človeku priam vpálilo do pamäti. A aspoň raz som videl, ako ľudia odchádzajú z kina potichu. (21.09.2008)

Výborný úvod, vzbuzující očekávání a emocionálně nabitý závěr. To mezitím je pomalá skoro detektivka se spoustou zbytečných a často nedokončených odboček, který se týkají ženských hrdinek, které se místy pletou a děj skáče v čase jak splašený a rozhodně tím nepomáhá snadnému pochopení děje. Od veterána Wajdy by člověk čekal pevnější ruku. Ale rozhodně je to potřebný film odhalující důležitou událost 2. sv. války a zajímavě z pohledu rodinných příslušníků. Wajda si splnil povinnost, ale mel víc dramaturgicky zapracovat. (18.01.2009)

Pěkný film o události z 2.sv.války v Polsku. (27.04.2009)

Očista národa. Tak jako měla potřebu Austrálie předat dál svou historii v Austrálii, tak i Katyň nabízí pohled na peprné dějiny likvidovaného národa. (08.06.2012)

Hanebné zneužívání scénáristických schémat a stereotypů ve filmu, natočeném nepochybně z niterných pohnutek ale vyznívajícím jako zpracování z povinnosti. ♫ Hudba tlačí na pilu, aby snad nevznikly pochybnosti o smutném výsledku. Kvalitu drží herecké výkony ale proč vlastně. Podobný Hořící keř dopadl o chloupek lépe, prastarý Jan Roháč z Dubé však nesrovnatelně lépe. Slabé 2-3*, což je završení tragédie i ve filmovém díle, jako by nestačila havárie u Smolensku (06.09.2014)

Celý film je samozřejmě nevýslovně kvalitní a především pro Poláky neskutečně cenný. Ale stačí vidět posledních 15 minut filmu a musí být každému jasné, jaké ZLO je válka. Ten závěr je neskutečně syrový a bohužel zřejmě na 100 % pravdivý. Smutek mě bude jímat ještě dlouho z toho, jak dokáže být člověk krutý a zvrhlý. (06.09.2014)

Kruto nezvládnutá záležitosť. Príklad toho, ako sa dá pretaviť obrovský potenciál matérie do absolútne nezrozumiteľnej veci. Detaily nedotiahnuté do konca, nedostatočne vykreslené charaktery - okamžite sa im vkládajú do úst moralizmy a životné "moudra", ktoré pôsobia rozpačito až nevkusne. Nejde o "zlý" film, to určite nie, ale zaslúžil by si oveľa profesionálnejšie spracovanie. Hlavne čo sa týka jednotlivých aktérov. Hlúpe náhody a konanie postáv vyznievajúce komicky si takáto vážna téma s určitosťou nezaslúži. Chcelo by to popracovať na samotnom lajtmotíve, priblížiť nezainteresovanému divákovi pozadie problematiky v širšom zábere ako sa mu dostane v tomto filme. (07.11.2009)

Hodne spatny film, bez hlavy a paty, bez jakekoli myslenky, jen zkopirovane historicke udaje. (16.02.2008)

Polská národní tragédie a jedna z nejtemnějších kapitol druhé světové války, to je masakr v katyňském lese z roku 1940, kdy Rudá armáda popravila na 12000 polských zajatých důstojníků. V komunistickém Polsku film vzniknout logicky nemohl a až teprve teď, téměř sedmdesát let po dramatické události, nám režisér Andrzej Wajda ukazuje, jak to tehdy skutečně bylo. Takový obrovský potenciál, jaký měla mít Katyň, nedosáhne kdejaký film, proto jsem si nic jiného než jeho úspěch nepřipouštěl. Ale jak je vidět, i tak kvalitní námět se dá snadno pokazit! Tři čtvrtiny filmu se Wajda zbytečně vyhýbá danému tématu a aby raději řešil události prvního roku války, poukazuje na nudné rusko-polské vztahy a do příběhu přimíchává zbytečně moc postav. Alespoň že se mu povedlo po celý film navodit nepříjemně chmurnou atmosféru, jenž vrcholí posledními závěrečnými minutami, které bych slabým povahám ani moc nedoporučoval. Z filmu mám rozporuplné pocity a myslím si, že nominace na Oscara za cizojazyčný film je nezasloužená. Katyň pro některé Poláky možná je zadostiučiněním, mně tedy ovšem zklamala. 60% (21.02.2008)

mohl to byt velice kvalitni film, kdyby enom nebyl tak dluhy... (03.06.2008)

Katyňský les se stal hrobem pro mnoho mužů, kteří patřili k polské inteligenci. V důsledku bylo jedno, kdo za masakrem stál, když Polsko přišlo o své nejnadanější občany. Do vykopaných jam si vedle vysoce postavených vojenských činitelů po kulce do hlavy lehali lékaři, vedci a přední myslitelé, lidé, kteři se "provinili" pouze svou inteligencí. Wajda je držitel čestného oscara a Katyní opět dokazuje, že to není náhoda. (16.11.2008)

Polákům se vypořádání se svou národní tragédií příliš nepodařilo. Připadalo mi, že se film na jednu stranu snaží zachytit části životů několika postav, a na stranu druhou si od děje udržet odstup, přičemž zůstal někde napůl cesty, což je ta nejhorší možnost, protože se nedozvíte o samotných událostech v Katyni příliš podrobností, ale v podstatě jen to, co už znáte z hodin dějepisu, a také se vám lehce může stát to, co mě - že vám osudy všech postav budou tak nějak ukradené. Zobrazení samotného masakru je sice velmi mrazivé, ale výsledný dojem už příliš nezlepší. Tohohle filmu je velká škoda, protože z tak silného tématu, jakým katyňský masakr bezesporu je, se dalo určitě vytěžit víc a natočit daleko lepší film, než jen průměrné historické drama. P.S.: Vyhněte se pokud možno velkým obloukem českému dabingu. (03.09.2009)

Působivá práce z hudbou, síla okamžikou, kterou znají jen ti, kteří zažili či přežili. Na čí straně je pravda? Kdo je dost silný na to, aby za ni zemřel? Některé okamžiky jsou zbytečně doslovné, u některých stačí náznak a vše je jasné. Zhlédnu určitě ještě jednou (03.09.2009)

Nebýt toho konce, tak jdu s hodnocením mnohem níž. Poláci mají svůj film o pravdě, ale pro nezasvěcené to jsou dvě hodiny nudy. Wajda poskládal střípky z války a poválečné vyrovnávání se s tragedií. Mnoho postav se na scéně objeví, aby jsme je poznali a potom už jen sledovali jejich tragický odchod. Někoho ani poznat nestihneme, takže nám to může být často dost jedno. (10.10.2009)

O režimech, lidech a lžích i pravdách. Děkuji, pane Wajdo. (03.09.2010)

Původně jsem očekával film z pohledu obětí, ale místo toho máme film o příbuzných a o celé situaci. Nejdřív nejistota když polsko napadne nejen Německo, ale i sověti. Pak je zobrazováno nejistota příbuzných. Neví jestli jeich muži stále žijí a poté je kdokoliv příbuzný se zajatci taktéž zavřen. Když je masakr v katyňském lese odhalen nejdřív ho využívá německá strana jako propagandu proti sovětům. Když potřebují sověti pomoc od polského národa, tak zase masakru využijí ve svůj prospěch a následně je každý kdo pochybuje o vinících nebo by mohl tušit pravdu, zajmut jako vnitří nepřítel. Na závěr se nám však zatají dech, když je nám ukázáno jak to bylo. (18.03.2008)

Mrazivý Wajdův historický film o katyňském masakru, symbolické svědectví o tragické kapitole polské moderní historie. Filmu nechybí naturalistická syrovost ani poetická symboličnost (doteď, několik hodin po shlédnutí, mě mrazí v zádech ze závěrečné scény, kdy sovětští vojáci mechanicky vraždí polské důstojníky jako ovce na jatkách, a Poláci přitom odříkávají jednotlivé verše Otčenáše...). Pojetí bych nenazval konzervativním - spíš tradičním, důstojným a pietním. Je to něco jako filmová tryzna za zavražděné - z nichž jeden byl režisérův otec. Skvělé scény, dialogy, dokonale mrazivá, temná a depresivní atmosféra ve všech částech filmu, herecké výkony téměř bezchybné. Jak říkají Židé, kteří prošli Osvětimí: odpustit ale nezapomenout. (21.09.2008)

Naprosto chápu přeskakování sem a tam na časové lince. Ačkoli člověk, který o Katyni nic neví (já byl mezi nimi) z toho může mít trošku zmatek, ale předpokládám, že události po masové vraždě musely být odvyprávěny a dát je nakonec by bylo jako jíst kůrku po té, co jste jí tak pracně odkrájeli. Určitě dobře, že film vznikl, z historického hlediska - o důvod víc, proč nesnášet bolševika stejně jako nacistické Německo, i když byla rudá hvězda u těch dobrých. Přesto si umím konec představit děsivější a odpornější a film trošku kratší a dynamičtější. (06.09.2009)

Tento film se pojetím naprosto vymyká ostatním podobným snímkům. Dopředu víme jak to dopadne, ale je nám to naservírováno postupně. A když už si člověk říká, že přežil celý film a nebylo to tak hrozné, přijde strhující finále, podkreslené opravdu drsnou hudbou. Film se jinak drží velice při zemi, a popisuje události tak, jak se skutečně stali. Takto věrohodný film se dokáže natočit opravdu jen v evropě... (17.04.2010)