Noc na Karlštejně

Průměrné opěvování našeho nejslavnějšího hradu straví na velmi jednoduché zápletce plné ještě jednodušších písní. Bohužel scénář také moc dokonalosti nepobral a chudé dialogy nenahrazuje ani žertovná nadsázka s chytře zamaskovanou manželkou panovníka. Vypadá to, jakoby se tvůrci nemohli rozhodnou co vlastně chtějí natočit, proto máme jen možnost vidět tuto ne zrovna povedenou záležitost. (13.07.2006)

Tento snímek mi nikdy nepřirostl k srdci. A člověk by si při pohledu na herecké obsazení myslel, že se pobaví. Já se jenom slušně nasral... a ještě dneska, když slyším Lásko má, já stůňu... tak mě berou mory do zad. Nevím ani čím to je, že mi je Noc na Karlštejně tak nepříjemná. Třeba tím, že nemám rád písničky Helenky Vondráčkové a jiné podobné sebranky... jenda hvězda je za cyklistu na začátku filmu. Asi jediná scéna, kdy jsem se smál. A to je trošku škoda... (28.12.2007)

Tahle romantická taškařice byla napsána volně na motivy divadelní historické veselohry Jaroslava Vrchlického a byť je následné filmové zpracování ovlivněno vzmáhající se normalizační bolševickou kulturní zvůlí (mimo jiné původně byla role purkrabího určena Janu Werichovi a role paní Ofky Jiřině Jiráskové) i cenzorskými zásahy v textu, jde až překvapivě o vydařené dílko, které i po třiatřiceti letech ztratilo pramálo na svém půvabu a písně zde prezentované takřka zlidověly... Plejáda tehdejších skvělých herců a zpěváků napomohla výsledné podobě šťastného setkání režie, scénáře i hudby a přestože jde o víceméně nenáročnou :-) zábavu, poprávu patří tenhle muzikál do "zlatého fondu" české filmové zábavy. Navíc v tomhle filmu uzavřel Jaroslav Marvan v roli pana purkrabího (přes zdravotní problémy a vyčerpání) důstojně svou téměř půlstoletou hereckou dráhu. (12.07.2006)

Krásná hudba, kouzelné písně, herecký ansámbl komplet sympatický, Vlastimil Brodský se mi jako Karel IV. moc líbí, dvojice Daniela Kolářová - Jaromír Hanzlík na mě funguje spolehlivě, no a příběh je to úsměvný a milý, na hrad nesmí vstoupit žena, tedy pokud ta žena není zamilovaná a respektuje císařův zákaz.. Hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. (17.12.2023)

Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené... (28.10.2011)