Vévodkyně

Keiru můžu kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv. Navíc mám rád osmnácté století a obzvláště tu dobu v Anglii, kdy impérium ovládalo polovinu světa. Skutečnou hrdinku neznám, takže nejsem schopen posoudit jak moc si film držel historických linií a hlavně povahy a vlastností Georgiany. Pokud byla skutečně tak emancipovaná jak Keira hraje, musela v ryze mužském světě osmnáctého století a v dost konzervativním prostředí britské aristokracie působit jako blesk z čistého nebe. Na stranu druhou je to právě tato doba, kdy se leckde mění náhled na to či ono a dává se více přednost rozumu... Jak říkám, já tuhle dobu rád a mám rád i Ralpha, který zde zahrál skvěle znechuceného vévodu :-). * * * * * (30.12.2014)

Tahle vévodkyně byla jistě neuvěřitelná žena: během doby, kterou film sledoval, stačila porodit několik dětí, aniž by se zdálo přibrala jediné kilo a navíc měla naprosto úžasnou pleť a její obočí mě fascinovalo celou dobu. Ale konečné titulky o zbytku jejího života mi přišly psané, jako by na ní bylo výjimečného snad ještě něco, ale ot jsem bohužel během filmu tak nějak nestačila pobrat, protože žádná událost se mě nijak extra nedotkla, nezaujala. Navíc mi přišlo že se nic moc extra neřešilo, jen tak na půl pusy a pak najednou skok o několik měsíců (nebo se to tak v té době dělalo? Nevím). Navíc záběry na chodící Keiru mě taky nijak extra nebraly, i když si v nich kameram zřejmě vyžíval. Ale co můžu pochválit jsou kostýmy, prostředí a hudba. (06.02.2009)

Sázka na jistotu, typické kostýmní drama, které do puntíku naplnilo mé očekávání co se týče výpravy, stylu i příběhu. Pro milovníky tohoto typu filmů je to to pravé. Ačkoli příběh Georgiany nepřináší nic převratného a i když jsem o ní nikdy předtím neslyšela, jsou její útrapy docela předvídatené, funguje všechno, jak má a Keiře to v téhle době hodně sluší. (04.03.2009)

Keira v dalším kostýmním historickém spektáklu, tentokráte však s minimálním rozpočtem a herecky schopným protihráčem, který Keiru mnohdy i zastiňuje. Ralphova sterilita je pravým protikladem Keiřiny hyperaktivity i co se týče hereckého projevu, kde u mě tentokráte zvítězilo minimalistické herectví. Ralph v roce '08 potřetí a potřetí dokonale. S Keirou jsem viděl už jen jedno kostýmní představení (Pýcha a předsudek) a tady si mě získala více, její hrdinka to rozhodně neměla lehké (která žena také před dvacátým stoletím měla, že ano) a na to, co všechno ji osud nadělil to zvládla rozhodně s přehledem, ode mě tedy klobouk dolů. Zmínit bych měl i režiséra jménem Saul Dibb, kterého do budoucna určitě budu sledovat, na to, jaký měl rozpočet předvedl docela pěkné divadélko. Pochválit musím také Rachel Portmanovou za její hudební doprovod, který je v každém filmu velice příjemným pojítkem k vizuální stránce filmu. Vévodkyně se sice ze začátku zdála býti odměřenou sondou do života jedné (před zhlédnutím absolutně neznámé) postavy anglické historie, avšak už po deseti minutách jsem se do příběhu zakousl a vychutnával si toto výživné sousto po celých 110 minut. (11.02.2009)

Keira za tenhle rok natočila tři filmy (dva, ale beru i Pokání). A i když uplynul pouze rok, tak nabrala miliardu zkušeností a jakoby zestárla o několik let, protože její poslední výkon mi vyrazil dech! Ve svých třiadvaceti letech dokázala s naprostým přehledem a ladností zahrát takovouhle úlohu! . Jasně, je to mistryně dobových rolí, ale přesto si myslím, že zahrát vévodkyni z Devonshiru byla pro ní velká výzva, které se zhostila na výbornou!. Portman nebo Johansson jsou sice skvělé herečky, ale chybí jim to, co Keira rozhodně má! Nedokážu to vysvětlit, ale když srovnám The Other Boleyn Girl a to, co předvedla Knightley, je to sto a jedno. Rozhodně si myslím, že je to jedna z nejlepších hereček současnosti a z té mladé vlny nejlepší. __ The Duchess je roztahané drama, které táhne Keira sama (zvládá na výbornou) a za ní poskakuje už starý Fiennes, který mi připadá jen jako takový zpestření od Paramountů, aby v tom nebyla Keira sama. (27.12.2008)