Vévodkyně

Režisér Saul Dibb, o kterém jsem asi nejen já v životě neslyšel, zfilmoval jeden z těch zajímavých historických příběhů a to ten o vévodkyni Georgianě. Kostýmy rozkošné, lehká hudba Rachel Portman moc pěkná, ale celkově povrchní, chladné a bez citu stejně jako Ralph Fiennes, u kterého je to ale na rozdíl od filmu považováno za klad. The Duchess je sice o trochu lepší než The Other Boleyn Girl, ale film mě k sobě prostě nedokázal připoutat a to i přesto, že mám Keiru Knightley rád, ale zde se tváří jen jako porcelánová panenka než herečka. (6/10) (21.12.2008)

Potěšilo mě, že vstup do děje netrval moc dlouho, jak bývá u některých histrických filmů zbykem. Začátek má spád a určitě by se našel režisér, který by prvních dvacet minut dokázal natáhnout na celovečení film. V první polovinu bych označil za poutavý příběh - určitě znáte ten rádoby euforický stav, kdy nehybně sedíte zcela pohlceni dějem. Děj se postupně mění na více výpravný, ztrácí na tempu, ale příběh je stále zajímavý. Popravdě, čekal jsem trochu jiný vývoj (přece jen jsem dost ovlivněn filmovými neuvěřitelnostmi), když přidám živelnost Keiry Knightly v úvodu, očekával bych od její role větší průbojnost; ačkoliv nakonec jsem rád, že se režisér nenechal unést a držel se biografie, která dělá příběh skutečnějším. Nemůžu se ubránit srovnání s Other Boleyn Girl, oba filmy jsou si podobné jak tématicky, tak i bezvýchodnou situací (pro mě vítězí The Duchess právě pro větší spád děje). Těšte se na opravdovou Sofiinu volbu. *** Opravdu nemůžu nevynachválit Keiru. (05.01.2009)

Neviem objektívne posúdiť nakoľko je tento filmový príbeh historicky verný - aj keď čerpá z diela známej anglickej historičky Amandy Foreman, ale je to naozaj vystihujúci pohľad do anglickej smotánky 18 stor. Ralph Fiennes ani nemohol byť "anglickejší" (aj keby som ho najradšej zaškrtila), znovu ukázal svoje výnimočné herecké kvality. Ani Keira Knightley však nebola pozadu, zahrala to s citom a dosť presvedčivo. Predpokladám, že film viac osloví ženského diváka, pretože empatia s hlavnou hrdinkou je - prirodzene - výsadou žien, obzvlášť matiek.Obetovať svoje deti pre vlastné šťastie a lásku dokáže máloktorá matka. Radšej vydrží aj nemožné!! (16.01.2009)

Freedom is absolute....Tradičněji, vážněji a s anglickým chladem portrétovaná souputnice Marie Antoinette- bez rockových riffů, fontán šampaňského a rozevlátě opulentnímu stylu. Ale dřeň zůstává stejná- hledání svobody v okovech manželství, povinnost předat genetickou informaci mužskému potomkovi v posteli dle metody: close your eyes and think of England, manžel, který projevuje city zásadně psům a dívka, která má navzdory sešněrovaným korzetům volnou duši. Příliš volnou na pozvolna probouzející se 18. století. Nádherně oduševnělá Keira Knightley vdechla své nešťastné Georgianě veselý dívčí půvab Elizabeth Bennet i tragický osud Celie z Atonement- a desítky podob mezi nimi. Je- li tenhle zručně, ale nikterak vynalézavě natočený historický memoár čtivý a oživlý, pak především díky ní. Trvalo ještě více než sto let, než první ženy získaly volební právo. 75% (26.01.2009)

Nejdříve musím podotknout, že tenhle typ filmu je doslova moje krevní skupina, plus Keira Knightley v hlavní roli, toť nádhera. Konečně jsem si také plně uvědomila upřímnost a přirozenost, která vyznívá v jejím hlasu. O to víc mě potěšilo, s jakou silou, ale přitom lehkostí dokáže zahrát tak silnou roli. A oproti něžné vévodkyni stojí Ralph Fiennes, který hraje vyloženě chladně a i když sem pochybovala o jeho schopnostech vcítit a vyjádřit zrovna tento úkol, tak jsem ráda, že film nenarušoval a celkem svůj výkon obhájil a zhostil se toho slušně. A stále nechápu, jak je možné, že všechny ty obrovské paruky a zdobné šaty Keiře neskonale sluší a činí ji velice elegantní. A nejen to, vypadá, tak jako by do té doby patřila, což jen utvrzuje autentičnost filmu, ale ještě k tomu vypadá jako křehká a mrkací panenka, která má porcelánovou pleť a je z ní každý unešen. Pořád se musím pozastavovat nad její osobitostí. Vévoda působí stále stejným dojmem a je hrozně zkoprnělý a mrzutý, což je ale plusem z diváckého pohledu. Nesmím opomenout romantiku, která byla do děje zapletena... přesně mi vyhovovala a byla vlastně takovou oddechovou částí z více dramatiky založených scén. Dojemné chvilky a vyvrcholené momenty jen podtrhly atmosféru a mě se chvělo v břiše, kdykoli se láska ozvala. Lásky nebylo ani málo, ani moc, jen tak akorát, proto jsem spokojená, že z toho neudělali laciný romanťák, ale že tento silný příběh si stojí spíše jako drama. Jsem velice potěšená, že mě Keira nezklamala, film splnil má očekávání a nenudila jsem se ani vteřinu. Vévodkyni mohu bez váhání vřele doporučit, asi hlavně příznivcům tohoto žánru a fanouškům Keiry. Opravdu jsem byla mile a příjemně zabavena i dojata. (27.04.2009)