Pan Nikdo

Nejsem si tak úplně jistej, jak mam tohle ohodnotit. Ten film je vlastně takový hezky zabalený hovno. Snad z každýho záběru je znát, že režisér si dal opravdu záležet, aby ten obal byl perfektní a musim uznat, že se mu to povedlo. Sice toho hodně obšlehnul někde jinde, ale jako celkově po formální stránce nemam, co vytknout. Obsahová stránka je ovšem jenom taková nafouknutá bublina. Já mam docela rád tyhle teorie o mávnutí motýlího křídla a o tom, jak jedna blbost dokáže změnit celej život, takže budu hodnotit vysoko, ale celkem dokážu pochopit, že někdo dá odpad. Pro mě je to za slabší 4 hvězdy. Tady prostě forma zvítězila nad obsahem a pak byl trochu problém z toho vybruslit do nějakýho rozuzlení. Abych pravdu řek, tak bych asi víc bral konec, že se to celý zdálo psovi :-) Jinak můj oblíbenej film založenej na teorii motýlího křídla je Brouk. (24.01.2011)

PAN NIKDO je horší než důmyslněji odvyprávěný TOTO HRDINA, který po mně nechce, abych se s postavou identifikoval a dojímal se, ale lepší než OSMÝ DEN, na kterém oceňuji styl, ale jinak je hrozně kýčovitý a sentimentální (čemuž se PAN NIKDO hodně blíží). V podstatě jsem z toho během sledování byl docela nadšen, protože je to film o jiných filmech a jiných formálních (sub)systémech, takže to pro mě bylo hodně opojné, ale problém vězí v konci. Nemám ani tak problém s tím, že se to tváří kdovíjak chytře, a přitom to je hrozně tezovité, protože jsou jednotlivé myšlenky pro jistotu divákovi explicitně řečeny, ale že je to hrozný narativní konstrukt. Nevytýkal bych, že si PAN NIKDO bere hodně z jiných snímků, protože je jeho obrazoborectví a vyprávění podřízeno dětské představivosti, která je formována právě zkušeností s různými (mediálními) texty, ale musím se ptát: opravdu může být hlavní hrdina obeznámen s touto filozofickou teorií, opravdu mohl ve svém věku vidět tento film, který se právě okázale cituje, resp. se z něj přebírají konkrétní vypravěčské a stylistické postupy? Navíc svým závěrem jde proti postmodernistickým podívaným (PODIVUHODNÝ PŘÍPAD BENJAMINA BUTTONA, MALÝ VELKÝ MUŽ), které byly o konci velkého vyprávění, neumožňovaly divákovi identifikovat se s hlavním hrdinou prostřednictvím jeho nečinnosti či jeho nespolehlivostí a cynickým přístupem k věci, nechtěly po mně, abych jihnul nad divákovi předžvýkanými banalitami. Chápu, proč se to někomu může zamlouvat, ale i když je ten film pro mě stylisticky opojný, tak je to hrozný narativní konstrukt, který je ve své poučenosti filmovou historií a filmovými formami příliš otravně okázalý (na rozdíl od PODIVUHODNÉHO PŘÍPADU BENJAMINA BUTTONA) a hrozně tezovitý, takže významově nepříliš bohatý. (28.08.2010)

Velice sofistikovaný kousek, který si za pár let musím dát znova, jelikož jsem si hned napoprvé pustil Director's cut a těch vsrtev a rovin bylo tolik, že už jsem je v závěru nestihl úplně pobírat. Nu, rozhodně nejoblíbenější linkou pro mě byla ta s Juno Temple, která je naprosto úžasná a bohužel nedostane tolik prostoru jak bych chtěl, zfleku bych si dal teenagerský spin-off. Nicméně tahounem filmu je samozřejmě Jared Leto, který se vesměs věnuje své kapele a turné, takže těch rolí moc nebere, ale když už, tak už stojí za to. Kromě té alternativní reality (či co to bylo) s dlouhými vlasy se mi líbily všechny scény s ním a nejvíc mu to slušelo s Diane Kruger (Jo Němky byly vždycky pěkný, haha). Celkově se jedná o velice komplexní film, který vzešel ze zajímavých produkčních řad a sveřepá režie Jaco van Dormaela rozhodně nesedne každému (Civale, koukám na tebe ty starý brachu), ale dle mého tam ten umělecký punc je...7/10 (07.02.2017)

Mr.Nobody úvodom veľa sľubuje a vizuálne ohúri, no po dlhom čakaní neprinesie nič mimoriadne. Rozvláčnosť sa ešte viac naťahuje a myšlienka sa prevára do astrálneho nekonečna, až to miestami poriadne "zanudí". Strihači sa určite namakali, po tejto stránke je film skvelým zážitkom. Môj pocit, že podobné témy som videla v pútavejšom filmovom spracovaní hovorí hlavne za celkový dojem (Butterfly Effect, The Fountain, Requiem for a Dream...) (15.02.2011)

V mojich ociach tomuto filmu s velkymi ambiciami chyba to hlavne, co rovnako v mojich ociach mali filmy, snaziace sa o podobny zaber - chybalo tomu srdce, alebo inak povedane, nieco, co by ten myslienkovy konstrukt ozivilo do niecoho skutocnejsieho, ako len sledu peknych obrazkov. Ovsem snaha tam bola - vidno to v linii s Annou. Sama o sebe by bola ovela viac, ako v tomto spolocnom utvare. (24.07.2010)