• genetique
    *****

    Každou životnou voľbou, vedomou, či nevedomou, je náš život menený a rozdeľovaný do nekonečne spletitej pavučiny, v ktorej sú jednotlivé životné línie navzájom poprepletané. A či si vyberieme tak alebo onak, či spravíme jedno, druhé alebo x-té rozhodnutie, vždy to bude život ktorý žijeme a tak je potrebné prežiť ho naplno a nezamýšľať sa nad otázkami typu: čo by bolo keby...som sa vtedy rozhodol inak, keby som stihol ten vlak a podobne. Tieto predstavy sú predmetom nekonečného fantazírovania, ktoré sa snažil režisér zachytiť a vo svojej podstate sa mu to nádherne podarilo. Jedinečnosť príbehu a unikátnosť spracovania je tak dominantná, že kopírovanie v akomkoľvek inom filme by určite dopadlo veľkým fiaskom, pretože bolo od začiatku jasné, že Jaco van Dormael presne vie, čo chce povedať a vyjadriť. Ako už bolo spomenuté, v niektorých momentoch čriepky filmu možno pripomínajú Večný svit nepoškvrnenej mysle, či dokonca Osudový dotyk, tieto hity však vznikli päť rokov pred týmto, v ktorom má pointa úplne inú podstatu. A tak si treba vážiť ojedinelosť filmov s podobným zameraním a hlavne tvorcov s tak kreatívnym myslením a že svoje nápady dokážu dostať na kameru v takej podobe akú dostali. Čo k hercom, Jared Leto je môj posledný jednorožec, pretože filmy v ktorých sa (naozaj sporadicky) objaví nielenže dopadnú vždy na výbornú aj vďaka jeho dokonalému hereckému prejavu, ale vždy si dokáže vybrať tak atypickú postavu, že až žasnem ako to všetko popri svojej úchvatnej hudobnej kariére stíha ustáť. Spomínať absolútne dokonalý a perfektne sediaci hudobný doprovod, nápaditú kameru a ostatných hercov snáď ani nemusím, veď stačí, keď si film zapnete na päť minút. Ale pozor, vyhraďte si ďalšie dve hodiny, pretože ho už nebudete chcieť vypnúť. 95%.(28.3.2011)

  • Radek99
    *****

    Originální film...a hlavně svého druhu experimentální snímek, blízký třeba Tykwerově Lole běžící o život. Život chápaný ve své komplexnosti jako křižovatka, neustálá dualita možného, buď x anebo, mince s možností ano x ne, zhmotněná ve své teoretické podobě paralelních vesmírů. Tam, kde kupříkladu Milan Kundera ve své Nesmrtelnosti nechává z pouhého gesta vzniknout hrdinku románu, jiný umělec, známý belgický režisér Jaco van Dormael, nechává ve svém scénáři z teoretických závěrů kvantové fyziky, teorie superstrun, vícedimenzionálního vesmíru atd. vzniknout hrdinovi se signifikantním jménem Nemo Nobody. Je nikým, jelikož je výslednicí mnoha různých křižovatek, které rozhodovaly, jakým směrem se bude ubírat jeho život. Coby nomen omen prochází pan Nikdo skrze nekonečné možnosti možného a vystihuje tak ryze postmoderní fenomén - defragmentovaný, nelineární, synkretický dějový chaos, přesně podle zákona entropie. Přesto má každá nahodilost svůj řád a chaos lze zmapovat pomocí stromovitého diagramu podobně jako kolejiště velkého vlakového nádraží. Režisér Jaco van Dormael natočil skutečně vícevrstvý a v tom nejlepším slova smyslu filosofický film (jistě, jde o jakousi pop-metafyziku, v mainstreamovém filmu nelze ani nic hlubšího čekat), přesto jeho meritem zůstává především stěžejní lidský cit - láska (a to ať už v jakékoliv podobě - nemusí to být nutně vždy ta partnerská, ale i rodičovská atd.). Proto se Pan Nikdo nejvíce jeví coby ,,Věčný svit paralelní mysli", abych užil aluzi k asi nejpodobnějšímu snímku Michela Gondryho. Van Dormael se neustále vrací k variovanému detailu oka - to, co vidíme, nemusí být nutně pravda, může jít o zdání, fikci, jsme zpátky v Platonově jeskyni. Symbol smyslového vnímání je vysokou četností zařazených záběrů detailu oka zbaven své výjimečnosti a ve vyšším rámci i platnosti. Stejně tak se řetězí i jiné symboly a motivy - železnice, kolejí, vody atd. Skutečně mimořádná je naprosto dokonalá forma (klidně bych i věřil, že Jaco van Dormael tenhle film připravoval celých těch 13 let, co měl tvůrčí pauzu a netočil...ve skutečnosti to bylo jen od roku 2001), filmový tvar dovedený k výjimečnému souladu obsahu a formy, experimentální závěry teoretické fyziky zabalené do neskutečně originálního výstupu - snad každý záběr je do detailu promyšlený, často se přelévají první a další plány záběrů, pracuje se s barvami, kompozicí, zažitými stereotypy...úchvatné jsou rovněž střihové přechody, obvykle digitálně zpracované makrojízdy kamer, střih asociovaný pohybem, rozebírání věcí... Mainstreamový film pro 21. století... Každopádně za to krásné vizuálno a vysoce sofistikovanou formální stránku si vysoké hodnocení bezesporu zaslouží... Podobné filmy: Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek, Adaptace, Lola běží o život, Srdcová sedma(8.6.2010)

  • Kulmon
    ***

    Tenhle film má velké ambice, ve skutečnosti je to trestuhodné nic, které si na dobrý film jen hraje.(10.1.2011)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • - Van Dormael si na tvorbu vizuálnych efektov najal Louisa Morina, ktorý pomáhal aj pri tvorbe snímky Večný svit nepoškvrnenej mysle (2004). Vo filme ich bolo použitých 500 a sú od spoločnosti Quebec. (Greenpeacak)

  • - Film se natáčel 120 dní v Belgii, Německu a Kanadě. (Saku)

  • - Ústredným motívom filmu je pohyb v čase. Meno hlavného hrdinu Nemo (Jared Leto) napísané obrátene je "omen", čiže "osudové znamenie, veštba, schopnosť predpovedať budúcnosť". Okrem toho Nemova milovaná žena sa volá Anna (Diane Kruger) a dcéra zase Eve (Emily Tilson), čo sú palindrómy, slová čítajúce sa rovnako spredu aj zozadu. (georgieMT82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace