Mezi zdmi
-
Entre les murs
-
Medzi stenami
-
Class, The
Drama
Francie, 2008, 128 min
Režie:
Laurent CantetObsah
-
Žáci střední školy v jedné z problematických pařížských čtvrtí vedou dialogy s učitelem prosazujícím neobvyklé výchovné metody. Film byl natočen dle autobiografického románu Francoise Bégaudeaua, který si také společně se skutečnými učiteli a žáky ve filmu zahrál. (oficiální text distributora)
Žáci střední školy v jedné z problematických pařížských čtvrtí vedou dialogy s učitelem prosazujícím neobvyklé výchovné metody. Film byl natočen dle autobiografického románu Francoise Bégaudeaua, který si také společně se skutečnými učiteli a žáky ve filmu zahrál. Komentáře uživatelů k filmu (149)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film . . . . . . . . . . . Zlatá Palma(26.5.2008)
-
Renton
Scénář: François Bégaudeau, Robin Campillo, Laurent Cantet .. Středoškolský realismus.(9.12.2008)
-
Malarkey
Erasmus je výměnný pobyt mezi školami, kde pár národnostní v žádném případě, NIKDY, nemůže chybět. Jednou z těch národností jsou Francouzi, druzí pak Němci. Zatímco Němci byli skutečně Němci, Francouzi byli skutečně Francouzi sotva z poloviny. To také ukazuje, jak těžké problémy si na svá břemena Francie za posledních desítek let, volnou imigrační politikou, naložila. To ve výsledku také znázorňuje tento film. Nejenom, že jejich studijní systém je víceméně na hovno, oni se učitelé snaží ještě studentům vyhovět. Abych pravdu řekl, tohle jsem v životě v českém školním systému nezažil. Ten když mohl, tak většinou ještě přidal na obtížnosti. Francouzi si za to ale můžou sami a problémy, kterými teď trpí se musí chtě nechtě prorvat. Mezi zdmi tak ukazuje tenhle problém z té nejzákladnější podstaty, ze školy, od kolikrát sotva patnáctiletých studentů, mezi kterými se nevyjímají jak Nigerijci, Korejci tak Albánci a samozřejmě Francouzi. Ti se melou jeden přes druhýho, nikdo nedokáže být pozadu, nikdo ale také nedokáže být zticha. Mezi zdmi je tak film, který je především plný naprosto perfektních dialogů, které v sobě skrývají stovky otázek na samotnou Francii. Také ale představují Francii současnosti a Francii budoucnosti. Není lehké si to uvědomit, ale je to tak.(27.4.2011)
-
Radek99
Je skutečně velkým paradoxem, že nejrealističtější a nejlepší film o problémech současného českého školství natočí Francouzi. Nikdy by mne jako českého učitele nenapadlo, že se budu dívat na svého filmového francouzského kolegu a tak moc v něm uvidím sebe. Všichni, kdo nechápete, proč je v současnosti tak obtížné být učitelem, podívejte se na tenhle snímek. Česká realita je (samozřejmě mimo autonomní systém gymnázií) ještě o chloupek horší... (a to nemluvím o systému učňovského školství...o něm vypovídá spíše estonský Klass...) Laurentu Cantetovi se především nezvykle přesně podařilo vystihnout typologii složení průměrné třídy - nadaný a inteligentní Číňan (v české lokalizaci Vietnamec) sedící vždy vpředu, problémoví přistěhovalci z jihofrancouzských departmentů (u nás Romové) sedící naopak vždy až vzadu co nejdále od katedry, pro které je nepřekonatelným problémem již mnohdy jen přinést si pomůcky či vypracované domácí úkoly - jsou také zdrojem konfliktů; avšak agrese, alespoň tedy podle mé očité zkušenosti, je u nás spíše výsadou bílých českých dětí z rodin ze dna sociálního žebříčku. A zbytek třídy? Totální úpadek tradiční evropské vzdělanosti v kombinaci s nepřítomností elit (všechny nadané děti již dávno odešly na víceletá gymnázia a jiné výběrové školy) a s rezonancí duchovní krizí postižené materiálně kodifikované společnosti je ve výsledku hodně deprimující...a to nejenom pro učitele... Všimněte si také, že ve vzdělávacím ústavu tohoto filmu neučí žádný Afroevropan. Je to příznačné, stejně jako u nás - nikdo z elit nejproblematičtějších etnik dané společnosti (ve Francii přistěhovalci černé pleti, u nás Romové...) nedokáže dostatečně silně zvednout svou sociální kotvu a vymanit se z predestinace svého etnika - u nás je to ještě horší než ve Francii, my nemáme ani romské fotbalisty či jiné sportovce v reprezentačních výběrech... Podobné filmy: Klass, Half Nelson(7.12.2008)
-
Superpero
Opravdu hodně reálně školní. Každý v tom musí vidět kousek mládí a "poznávat" typy lidí ze základky. Ve Francii je to ovšem mnohem větší psycho kvůli etnické rozmanitosti. Ty děti kolikrát ani neumí pořádně francouzsky. Člověk musel soucítit s učitelem, kterej se všech zastával a dvě píči ho ještě před třídou potopily. Pokud to takhle ve Francii půjde dál (jestli to tam tedy opravdu vypadá takto) tak za pár desítek let dopadnou jak ve filmu Absurdistán. Bílí učitelé tam marně diskutujou a filosoficky debatujou o kárných opatřeních a děti na to serou. :) Bavilo mě to.(10.2.2012)
-
Rob Roy
90%. Ve finále to není zas tak silné, chyběla tomu nějaká tečka co by mě dorazila, ale jinak jsem tetelil a opájel autenticitou třídního prostředí. Tenhle film snad nemůže zklamat nikoho kdo někdy chodil do školy. Třeba estonský Klass (nic proti němu, taky moc dobrý film) mi ted připadá jako hodně stylizovaná pohádka.(29.11.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $3,766,810║Tržby Celosvetovo $28,866,596║(6.7.2010)
-
DaViD´82
Francouzští My všichni školou povinní. Ano, opakuji svůj komentář použitý u Truffautova Kapesného, ovšem je to dáno tím, že tyhle dva počiny toho mají společného více než by se na první pohled zdálo. Akorát Mezi zdmi razí cestu "realita nade vše" takovým způsobem, až je to naprosto nefilmové (ve smyslu děje, gradace apod.) dílo. Být to regulérní dokument, tak by mi to přišlo ještě o stupeň lepší a smysluplnější.(26.4.2009)
-
kiddo
Nejspíš to je jen důkaz geniality filmu, ale školské prostředí je tu vystiženo s takovou bravurou a podepřeno tak výbornými a přirozenými hereckými výkony, že již nejsem schopna vnímat snímek jako dílo, ale pouze se rozčilovat nad vychcanými, pohodlnými a o nic se nezajímajícími individui, od kterých jsem před lety s takovým nadšením zdrhala. Pro mě tento stroj času jednoduše není určen (a to ani jako reflexe současné národnostní situace ve Francii).(28.11.2008)
-
Bluntman
Cena z Cannes, výborné hodnocení od redaktorů prestižního francouzského filmového časopisu/revue Cahiers du Cinema... a přesto MEZI ZDMI není snobskou pseudiointelektuální nudou, která by se mohla zamlouvat jenom žabožroutům, ale velice inteligentní a citlivý film, jenž dokáže oslovit každého, kdo byl či stále je školou povinný. Nejedná se přitom o typicky "školní" film, který by měl tendenci mravokárně poučovat, přestože se staví na osvědčeném schématu inteligentního a chápajícího učitele vzdělávajícího rasově různorodou, neposlušnou třídu, a za postavami divák nevidí herce či figury, za dialogy nejsou cítit fráze a za filmem snahu vyvolat emoce osvědčenými postupy. Protože herci hrají v podstatě sebe, protože styl filmu je strohý, jak jen to jde, a vyprávění pracuje s modelovými situacemi, ale postrádá přitom dramaturgický oblouk a "pouze" s důrazem na co největší uvěřitelnost zachycuje jeden školní rok, MEZI ZDMI je tak působivé, se schopností oslovit napříč generacemi v různých zemích světa a přitom svého diváka nepodceňovat a vychovávat ho k zaujímání stanoviska vůči tíživé problematice i nechat ho si utvořit vlastní názor a pobídnout k diskuzi. Nebýt závěrečného pocitu mírné vykonstruovanosti u scény se zmínkou o Platónově Republice a nemít raději otevřeně angažovaná díla francouzské nové vlny v čele s těmi Godardovými před pozorovatelským umem Truffauta, šel bych na plné hodnocení bez rozmýšlení. 9/10(17.1.2009)
-
Kulmon
Z filmu čiší síla, která ovšem není patřičně završena. I tak jsem nadšen hereckými výkony všech neherců ... anebo to vlastně nehráli? Každopádně tahle cesta do hlubin študákovy francouzské duše ukazuje trend poslední doby ... že učit není žádný sranda a už vůbec ne ve třídě, kde je každý jiné národnosti.(25.12.2010)
-
CheGuevara
Panu učiteli s láskou pro nové tisíciletí, ve kterém se profesoři ocitají na bitevním poli vzdělávacího systému. A pak, že dramatizace ubírá filmům na autenticitě. Naopak. Život v sobě skrývá tolik osobních dramat, že ani celé dějiny kinematografie ho nedokáží vystihnout. Tvůrcům filmu Mezi zdmi se však podařilo dostat k životu setsakra blízko, aniž bych ve filmu našel byť jen náznak čehosi umělého či nepřirozeného.(25.6.2009)
-
Lynn
To snad ani nemohl být hraný film, spíš dokonalé využití principu cinema vérité. Prostě stačilo postavit kameru doprostřed třídy a nechat ji běžet... A že je o čem přemýšlet! Smečka drzých neurvalých spratků dokonale ilustruje krizi současného školství nejen ve Francii - demokracie všude a za všech okolností není a ani nemůže být všelékem, ačkoli za něj často bývá nesmyslně považována. Snímek navíc poukazuje i na problematiku přistěhovalectví a bariéru neporozumění v multikulturně složené třídě. Nezbývá než tleskat, když se za minimální peníz povede natočit natolik silné dílo s nepominutelnou výpovědní hodnotou.(23.1.2009)
-
betelgeuse
Simulátor školní reality, který je pravdivější než reality show.(22.2.2009)
-
Hellboy
Líbilo se mi to:) Nehodlám to vychvalovat do nebe a opěvovat genialitu tvůrců, ale je to skutečně dobrý film, dkyž ho rozebírám ze všech stran. Herecké výkony, režie, kamera - bezchybné. Délka nebyla na závadu, film naopak utekl docela rychle a o moc víc se to krátit ani nedalo. Scénář neměl (potřebný?) dramatický oblouk a "zápletka" se Sulejmanem se začala budovat pozdě a nenápadně, ale o tu přece nešlo. A když čtu některé komentáře tady, tak se nestačím divit vlastním očím, jak moc to někteří neprobrali.. (baruss, Premiere_*)(30.11.2008)
-
Morien
Jak pravil nejmenovaný pedagog FAMU: "Jestli takhle vypadá hodnověrný vzorek budoucí francouzské společnosti, tak je západní civilizace odsouzena k zániku." Vadilo mi dost věcí, předně to, že mě opravdu nebavilo se na film dívat. Nejspíš za to můžou moje latentní sklony k elitářství nebo co. Další věc, učitel se podle mě zachoval dost špatně, aniž by film nějak akcentoval to, že je to naschvál, že chce ukázat to, že i on je jenom člověk. Všechny ve filmu ukázané situace, které vedly k vyhrocení situace se Souleymanem například vyprovokovala Esmeralda, ale nikdo ji za to nikdy nepokáral ani jí to nedal nijak najevo. Učitel problémového studenta po celou dobu hájil, ale nakonec ho potopil proto, že se nechtěl přiznat, že přirovnal studentky k rajdám. Zkrátka všechno, co se na plátně dělo, vedlo pouze k mému rozčarování, ale ne takovému tomu zdravému rozčarování, za které bych byla ráda. Ke zcela patologickému rozčarování, které jenom posiluje můj nezájem o ghetto filmy. K čemu je mi autenticita, když film vyvolává nulový dojem.(6.6.2011)
-
Bebacek
Trochu mi to připomnělo má rebelská léta na střední škole. Ale utvrdila jsem se v tom, že JÁ jsem opravdu byla andílek. :)(11.3.2009)
-
TeeAge
|| Scenár: Francois Begaudeau, Robin Campillo, Laurent Cantet | Hudba: ? | Produkcia: Caroline Benjo, Carole Scotta | Distribúcia: Sony Pictures Classics | Rozpočet: 2,480,000 € | Tržba: 13,221,320 € ||(5.9.2011)
-
JANARYBA
Naprosto bezvýchodná situace, v duchu svobody a demokracie to vypadá tak, že učitel nemá žádnou pravomoc něco s problémovými žáky udělat a v případě, že on sám vypustí z pusy něco nepatřičného...může to mít docela zajímavé následky. Ve filmu mi chybělo cokoli, co by stávající stav nějak ovlivnilo ať už k horšímu nebo lepšímu, ale realita už je asi taková, všichni tím školním rokem musí nějak proplout...A psát cokoli o školství po Radek99 je mlácením prázdné slámy...(17.5.2009)
-
castor
Tahle třída rozjívených imigrantů, se kterými se dennodenně musí utkávat nesmírně klidný a sebeovládající se francouzštinář Marin, každého rychle zbaví iluzí o učitelském poslání. Na francouzském předměstí se mísí snad všechna etnika světa, která tepou životem a nepomáhají si tezovitými nebo emocionálními výjevy (jako třeba nedávné drama rovněž ze školních lavic Mezi řádky), jen se kouskují na malé výhry, prohry, ponaučení, posuny někam.. a mezi tyhle křehké a hravé útržky se vetřela vnímavá kamera. Ta velmi obratně snímá nepředvídatelnou skupinu školáků, která bojuje o své názory, a i když chybuje, stejně jako kantor, režisér Laurent Cantet, který získal Zlatou palmu v Cannes i nominaci na Oscara, nechává na každém, aby si udělal svůj vlastní úsudek. Snímek nemá žádné zásadní vyvrcholení nebo šokující pointu, nedisponuje nějakými novátorskými hrátky s formou, prostě je vybaven silnou autenticitou (kantora hraje autor literární předlohy) a neustále nejen studenty, ale i diváka provokuje nejrůznějšími otázkami (obdivuhodný režisér Cantet nastřádal na sto padesát hodin hrubého materiálu). Inteligentní a citlivý francouzský příspěvek, který donutí k zamyšlení.. a hlavně vychází z prosté reality.. díky za něj!!(28.8.2010)
