Slavičí klec

Příběh učitele Clémenta Mathieua, který si dokáže získat pozornost a autoritu žáků v chlapecké škole. Zatímco autoritativní vedení školy dosud ve studentech vidělo především nezvedenou chátru, Mathieu dokázal svými inovačními metodami probudit v chlapcích zájem o hudbu. Cvičení sborového zpěvu a hra na hudební nástroje mají za následek razantní proměnu žáků, Mathieu je ale nakonec ze školy propuštěn kvůli porušení směrnic školního řádu...
Film SLAVIČÍ KLEC (La cage aux rossignols) patřil k největším úspěchům francouzské kinematografie čtyřicátých let. I když dnes je ve Francii přehlížen a mimo ni jen málo znám, ve své době se jednalo o významný umělecký počin, který s důrazem na humanistické myšlenky našel širokou odezvu v době těsně po válce. Autorem námětu byl Georges Chaperot, scénář pak vypracoval René Wheeler ve spolupráci s představitelem hlavní role Noël-Noëlem. Natáčení probíhalo v ateliérech na jaře 1944, následně byly pořízeny exteriérové záběry v benediktinském klášteře Fontevraud v severní Francii. V té době ale proběhla spojenecká invaze do Francie, což na delší dobu práce na filmu přerušilo. Do kin se nakonec dostal až v září následujícího roku. Mezitím již v prosinci 1944 zemřel herec Georges Biscot, jenž hrál přítele hlavního hrdiny. V době uvedení do kin byla navíc hlavní ženská představitelka Micheline Francey postižena ročním zákazem práce u filmu kvůli své kolaboraci s Němci. Film byl v roce 1948 nominován na Oscara za nejlepší scénář, mezitím obdržel také cenu Prix Desiré, která měla být francouzskou obdobou Oscarů, konal se však jen jeden ročník. Ve Francii měl film premiéru 6. září 1945 a návštěvnost v kinech překročila hranici pěti miliónů diváků. (argenson)