Džungle před tabulí

Parádne kino. Drsnejšia verzia Pánu učiteľovi s láskou, kde bol Poitier na tej "druhej strane" . Skvelé postavy, vynikajúci herci, rýchlo odsýpajúci dej. Veľmi sa mi to páčilo. Akurát zo začiatku sa mi to zdalo prepálené, pokiaľ som si neuvedomil, že v amerike sa decká navzájom občas aj strieľajú. 9/10 (18.11.2015)

Film se poměrně věrně drží knižní předlohy - což není vůbec na škodu. Glenn Ford jakoby se pro roli na první pohled naivního učitele, který se při představě, že by podvedl svoji ženu téměř křižuje, narodil. Vic Morrow je jako hlavní "záporák" absolutně skvělý! V půlce filmu jsem ho doopravdy začala nesnášet. Jen co se týče Sidneyho Poitiera čekala jsem asi víc - jeho stále stejný upřený pohled Mirka Dušína člověka poměrně brzy omrzí. Pokud máte rádi klasicky americké filmy o tom, jak se z těch nejhorších vyvrhelů stanou hodní hoši, kteří si uvědomí, jak je vzdělání důležité - tohle je podívaná přesně pro vás! (25.04.2009)

Film jsem si pustil hned po dočtení vynikající knihy a i když je knize věrný, přišel mi rutinní a zajímavý jen použitím hudby, kdy dramatické situace doprovázejí dobové hity v čele s rokenrolovou hymnou "Rock around the clock". Mladý Sidney Poitier zaválel a později přestoupil na opačnou stranu barikády v podobném snímku PANU UČITELI S LÁSKOU. (10.08.2013)

Středoškolský učitel Richard Dadier čelí třídě nezvladatelných žáků na novém působišti i stagnujícímu systému, který ho nenaučil, jak si s nimi poradit. Upřímně, čekal jsem od filmu trochu ostřejší hrany. Román Evana Huntera se mi jeví jako mnohem zdařilejší ve snaze diagnostikovat příčiny problémovosti žáků a kromě lamentací taky naznačit možná řešení v individuálním přístupu k nim. Film si IMHO velice dobře poradil s nezbytnou redukcí situací z knihy a není její bezkrevnou ilustrací. Za to palec nahoru. Ovšem v charakterizaci postav zůstává předloze hodně dlužen - násilnická mládež působí leckdy skoro jako organizovaná homogenní skupina. To, že je každý žák pokřivený nějak jinak a z jiných důvodů, film příliš nerozvádí. Proto i Sidney Poitier v roli Millera (Dadierova hlavního protivníka) trochu splývá s davem svých spolužáků a z filmu není tak jasné, proč si právě jeho Dadier vybral jako kandidáta na možné polepšení a stržení ostatních. Glenn Ford v hlavní roli navíc budí dojem běžného, trochu tupého Američana, který poslušně roní slzy při poslechu státní hymny, protože mu řekli, že je to správné, ale jen zřídka projeví schopnost samostatného úsudku, kterou tolik vštěpuje svým svěřencům. V jedné scéně třeba postupně ukáže prstem na každého ze svých kolegů a vyčiní jim za laxní přístup k pedagogice, ale sám nenabídne žádnou účinnou alternativní cestu. Někteří z jeho žáků působí duševně zralejším dojmem než on. V těchto ohledech je kniha a zejména její hrdina přesvědčivější a film nepříjemně často stahuje k průměru právě nevhodně zvolený protagonista. Ale i když je film výsledkem kompromisů, na rok 1955 je i v této podobě značně progresivní a Džungle před tabulí zůstává v mých očích věrohodnější než třeba o 12 let mladší zromantizovaná báchorka Panu učiteli s láskou. 70% (02.12.2010)

Ve filmu Panu učiteli s láskou si Sidney Poitier střihl hlavní roli a vyzkoušel si stejný post, jaký měl v tomto snímku Glenn Ford, tedy kantora nepřizpůsobivé třídy. Džungle před tabulí je opravdu zdařilý snímek, který má atmosféru, je napínavý, má spád, dobré dílčí zápletky a nestačí tak diváka nudit. Glenn Ford a Sidney Poitier zde ztvárnili sympatickou dvojici a ačkoliv každý z nich stojí na opačné straně barikády, diváckou přízeň si získají oba. (25.12.2012)