Hitchcock

Kdo by to byl řekl, že se rozbrečím u toho, když pan Hitchcock říká své manželce u domácího bazénu, že touží po svobodě (a potom teda vodopády přišly i při premiéře koupelnové scény). Zvláště když vezmeme v potaz nepopiratelný fakt, že mě tendence filmu velmi silně rozčilovaly. Proč všechny životopisné filmy ever vytváří umělé napětí tam, kde očividně neexistovalo, a nepracují raději inovativně s informacemi, které už tam jsou. Za největší zločin tohoto filmu považuji naprostou absenci smyslu pro humor. Psycho je ve své podstatě velmi subverzivní a tomu se tvůrci tohoto biopicu nepřiblížili ani na sto honů. U scén s herečkami, a zejména u posledního setkání s Verou Miles, jsem si říkala doslova wtf, ale ne v takovém tom dobrém a obdivném slova smyslu. A jako apendix musím ještě zmínit, že James D'Arcy je velmi rozkošný a trefný Perkins. (A se vší úctou k panu Hopkinsovi - i Epic Rap Battles of History předvedli přesvědčivějšího Hitche.) (07.02.2015)

Hitche mám rád, i když raději nasedám s cizinci do vlaku nebo se vydávám na sever severozápadní linkou než bych se hrnul do motelu Batesových. Tady však jde o Psycho a tak tedy dobrá. Souboje s cenzory jsou fantastický, informace o vzniku snímku i jeho PR jsou fajn a sebestředně nafoukanej režisér je taky fajn, ale žárlící Hitch fajn není a ty pokusy vyfantazírovat z jeho života horor se u mne rovněž minuly účinkem. Navíc i nuda na mne občas spiklenecky vykoukla a s tou se velmi nerad potkávám. Tentokrát tedy uděluju přesně tři hvězdy a dva cípy, což je dohromady nebývalých 17 cípu. Gratuluju. (03.12.2013)

Film, na který si za pár měsíců už nikdo ani nevzpomene, přitom to tak dobře začalo. První půlhodina je dobrá, vlastně velmi dobrá a hlavně strašně zábavná. Úplně ve mně probudila natěšenost, myslela jsem si, že mě teď čeká příjemná filmová hodina a půl s dobrými herci. Velmi mě bavilo to pozadí vzniku filmu, od hledání inspirace, přes schůzku s cenzorem, až po samotné natáčení. Jenže krátce na to filmu začne docházet dech. Natáčení Psycha ustupuje do pozadí, Hitchcock se promění v žárlivého manžela a divák sleduje menší krizi manželského páru, kterou však Sacha Gervasi nezvládl vůbec prokreslit a jít do hloubky, takže vlastně vůbec nikoho nemůže zajímat. A dokonce dokázal ve druhé polovině z Hitchcocka udělat strašně nesympatickou postavu. Film na jedno zhlédnutí. (06.01.2013)

Kdo viděl Sašův Anvil, toho pravděpodobně nepřekvapí, že má všechny dokumentární esa v rukávu už od první minuty a nelekne se ani korpulentního Hitchcockova ega, ani potřeby načrtnout iluzi starého dobrého Hollywoodu. Obojí mu vychází tak nenuceně, že si dobrou půl hodinu odmítáte připustit, že se vlastně nic zajímavého neděje. Fanoušci Hitche, koupelen a kultovního hudebního podkresu mají samozřejmě výhodu, ale pokud vyloženě nemáte potřebu lézt Almě a Alfredovi pod peřinu, čeká vás jen oživlá Wikipedie, zpestřená přepálenými rtěnkami a třípatrovým výrony kadeřnického umu. A čím víc v Hitchcockovi vidíte, tím víc vám to přijde prázdné (jinými slovy Douglasovo hodnocení plně chápu). (12.01.2013)

Zjistíme, jak krkolomně vznikalo Psycho, že se Hitchcock věnoval víc filmům než ženě a uvidíme hezké kostými a dokonalé ztrávnění Hitche. Žádná bomba, ale rád jsem se poučil a většinu času to byla poutavá podávaná. Ale to kochání se známou vražednou scénou z Psycha je na mě moc; vždyť je neuvěřitelně trapná a nic v ní není vidět! # [viděno: monitor, 5.1, EN sub] # příběh 7 | hudba 6 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 5 (24.02.2013)