Pamětnice

Velké, velké zklamání. Svým předchozím filmem geroj režisérské stoličky Vlado Štancel ukázal, že natočit dobrý film umí, v Pamětnici vak šlo vše proti němu. Starého psa novým kouskům nenaučíš; režisér tentokrát nedostal taková herecká esa, jako je například pan Gondík, a výsledek tomu odpovídá. Velká škoda, že pan Štancel hraje jen významnou a velice vtipnou, přesto však malou roli, zatímco do popředí se dere tlustý, otylý a zpocený Magnusek, který neumí ani hrát, ani psát scénáře. To je ostatně další velká chyba filmu; smysl pro humor pana Štancela je nevyčerpatelný a pro českou kulturu nenahraditelný – naopak neochmýřený Magnusek asi neví, co to vtip je. Jedna hvězda panu Štancelovi za snahu; už se těším na Rekvalifikaci, opět plně kontrolovatelnou režisérem, scénáristou i hercem v hlavní roli Vlado Štancelem. (25.04.2011)

Realismus až do morku kostí, místy přecházející v karikaturu. Generace poválečných maturantů je skvěle vystižena, herecké výkony skvělé. (Až na Vlastu Fialovou, ale ta přehrává vždycky, všechno a všude!) Hlavní hrdinka Miluška Bínová v podání Libuše Švormové snad nemusela být až tak moc originální, moje sympatie tím sice nezískala, ale "proti gustu žádný dišputát", jak už s oblibou říkával pan mlynář v Babičce. A co se týče statečnosti a odvahy zastat se člověka, který je u vládnoucí moci v nemilosti, takového hrdinu abys hledal i v poledne s lucernou! Včera, dnes i zítra! (04.07.2017)

Klasický příklad rozpolcenosti dnešního stavu českého filmu. Když na to přijde, máme téma. Nemusíme pro ně ani chodit daleko, je odposlechnuté ze života. Máme herce v nejrůznějším věku, kteří jsou schopni a očividně stále nadšeni pracovat. Máme někoho, kdo dá celý projekt dohromady. Ale pak začíná ta část, kdy takový člověk jde s finální realizací k nízko rozpočtovému řešení, ačkoli all star movie by měl být podporován velice snadno. Ale jsme v Čechách, že. Takže převod do hraného filmu připomíná amatérské cvičení, kterému opravdový nechtěný lesk dodávají naprosto neskuteční neherci. Je mi líto, že Pamětnice je ocejchována prací Vlada Štancela a že ta celá herecká generace nenašla v mladých ani jednoho slušného protihráče. Nechme stranou, že velká část scén se tváří jako chladný slzotvorný kalkul a jiné jsou lacinější než-li gondíkovské estrády. Bohužel ale i díky nim jsme opět na hraně zrcadla české malosti, české současnosti. Takže proč to vysoké hodnocení? Protože třeba právě díky té rozpolcenosti se najde alespoň jeden mladý člověk, který pochopí, co znamenalo být v 50. letech svazačka a v 70. chartistka. (21.05.2010)

Tam, kde Alice Nellis skončila, Magnuskovy scénáře pokračují. Na Roberta Sedláčka tedy nemá ani náhodou, ale to je jiná liga. Přesto je to celé velmi lidské téma, šikovně podané, a s nástupem Libuše Švormové na scénu svěží. Nevím, jestli humorné scénky a jemné špílce jsou přímo ve scénáři, nebo je dodali herci či sám režisér, ale jen pomáhají filmu držet tempo. Chápu, že téma "gerontů", jak se dnes s oblibou říká, nikoho netáhne, máme přece kult mládí a krásy a metrosexuality... ale i z těch krásných mladých lidí budou časem geronti, pokud se nezabijí předčasně při nějaké adrenalinové jízdě. A pokud máte kladný vztah ke svým babičkám či dědečkům, film může vás i je příjemně potěšit. (01.05.2011)

Magnusek je génius, na mrňavé ploše dokáže poukázat na veškeré problémy vesmíru. Zatímco si dědové v domově důchodců vyprávějí, že měli k obědu mrkev, paní pošťačka se omlouvá za pozdní donášku, protože jedno psaní zapomněla na stole čtyři týdny, v pozadí se perou skini a nezdárný syn si půjčuje od otce tisícovku, neboť "ty ji stejně už nepotřebuješ". Myslím, že Magnusek fakt marní svůj talent, měl by se nechat zaměstnat v nakladelství, které vydává zhutněná díla klasiků. Myslím, že by celého Shakespeara dokázal vtěstnat do tří, maximálně čtyř vět a ještě by mu pár slov zbylo. Narozdíl od spousty uživatelů zde nevidím nic kladného na tom, že ve filmu účinkuje tolik hereckých "legend" pohromadě. Naopak je to hodně tristní podívaná, kterou bych si rád odpustil. Stáří je strašné, jak člověku smaže rysy, vezme energii. Vezměme si jen Švormovou, jaká to bývala kdysi kočka. Navíc tyto legendy nijak výjimečný herecký výkon nepředvádějí, i když se samozřejmě zdá, že září v porovnání s poněkud prkenným Magnuskem a zejména individui typu nevrlá sousedka, a už vůbec nemluvě o nakupující v krámě, která svou kreací téměř dosáhla dokonalosti nezapomenutelného Arnoštka z Kouře. No a ten Brabcův začátek, ten byl hodně, hodně laciný. (21.04.2013)