Predátoři

Nimród Antal aspoň sčasti vrátil pôvodnej sérii pôvodnú fazónu a ja som z kina odchádzal celkom spokojný. Realizácia zápletky mohla dopadnúť aj horšie, ale aj tak mi tá jednoduchosť príbehu počas celého diania trošku vadila. Inak bolo všetko zvládnuté slušne, dusnota džungle sálala na celú sálu, akčné scény veľmi slušné, prehľadné a rezké, ale keby nebolo oprášených hudobných kompozícií od Silvestriho, tak nadšenie vyprchá veľmi rýchlo. Ale aj herecké zloženie si celkom slušne sekundovalo, dokonca som postrehol aj pár veľmi vydarených hlášok. 75%. (20.07.2010)

Kdybych chtěl použít silné slovo, asi bych jako první vytáhnul ‚zklamání‘, ale ‚mrhání potenciálem‘ se s denním odstupem jeví jako příhodnější. Antal je talent, popřít to nelze, neboť jsem měl dvě hodiny pocit, že se sleduju nefalšovanou ‚osmdesátkovou‘ řežbu. Napomáhá tomu dobrá kamera, potažmo geniální Debneyho soundtrack (ty domorodé bubínky prostě fungují i po třiadvaceti letech). Horší je to s přítomnou partičkou. Pravda, nemůžu čekat psychologické drobnokresby, ale… sakra, to se to nemohlo natáhnout o pár minut navrch a dozvědět se o nich něco víc? Dá se to omluvit všelijak, třeba tím, že v době vzniku prvního dílu se akční filmy netočili jinak, jenže jak se vypořádat s jedním náhodným přeživším a magorem se skalpelem? A co si víc, těžko přijmout za srdcovku film, u něhož se musím hodně tlouct do hlavy, abych z ní vykřesal vzpomínku na nějakou výraznější akci. V tomhle ohledu budu netrpělivě očekávat Director’s cut na DVD. Do té doby váhavých 3 a ½. PS: První půlka za plnou palbu. (09.07.2010)

Kdo má nakoukanou jedničku a odjakživa sní o tom, že někomu v baru řekne "You're one ugly motherfucker", nemůže opouštět kino bez širokého úsměvu na tváři. Antal a Rodriguez trefili přesně ten správný poměr poct a přehledné (!) drsné akce, v jaký se u současných 80's-like akčňáků doufá. A skoro nikdo ho nedokáže namíchat. Soundtrack šikovně variující původního Predátora, obsazení plné adekvátních borců a magorů, kteří přesně plní svoje úlohy, finále podle old-schoolových očekávání... nádhera. Jen ten Fishburne je těžce mimo, ale to je asi daň za to, že se povedlo všechno ostatní. Škoda, že odteď regulérní Predátoří dvojka nezávítá do Varů. Tam by mohla zbořit Velký sál. (02.07.2010)

Rozzuřený Pianista pod taktovkou ugrofinského Revizora rozehrávají Chopinovu sonátu "demol", kterou ovšem kompletně vykradli z Brahmse a to včetně nejslavnějších partů! Panu Brodymu se celý film podlamují jeho rachitické ručičky pod tíhou emšestnáctky a vypadá, že se na roli připravoval spíš v osvětimském wellnesu než v posilovně. Nešťastný casting podtrhují i ostatní "asociální" členové komanda, které místy připomíná homoguerrilu tanečníků samby na útěku před nespokojeným publikem De Janeirského karnevalu. Nezbývá tedy, než nostalgicky zamáčknout slzu a zavzpomínat na staré dobré časy, kdy ty ohyzdné matkojeby ještě proháněl kalifornský guvernér v čele týpku tak hustých, že by jste jim dceru na doprovod z tanečních určitě nesvěřili. (27.09.2010)

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)