Predátoři

Ľahko zabudnuteľné béčko na jedno použitie. Málo hlášok, málo krvi, málo nostalgických narážok a hlavne málo bad-ass feelingu (Brodymu som to neveril ani náhodou). Keby tam nabehol Riddick, urobil by z nich všetkých (koristi, lovcov i "psov") za 10 minút tatarák. Nie je to vyložene nuda, ale hodinu po filme si nespomeniem na jedinú naozaj cool scénu. (08.07.2010)

Slušná pocta k předchozím Predátorům, sice se jim kvalitně ani nepřibližuje, ale i tak je to místy zábavná podívaná. První polovina filmu bez problémů, ale ve druhé části už mám několik menších připomínek. První menší nedostatek jsem měl k postavám, které dostali možná málo prostoru, jelikož jsem si k nim nevytvořil žádný vztah a bylo mě jedno, jaký budou mít osud (Adrianu Brodymu jsem roli drsňáka nevěřil). Další problém jsem měl při soubojích, které nebyly vůbec divácky atraktivní a nemám potřebu je zhlédnout znova, což je škoda. A napětí, nebo závěrečný drive zde taky není v takové míře jak v předchozích dílech (nepočítám AvP). I přes chyby u mě převládla nostalgie a příjemný pocit po zhlédnutí, i když mám pocit, že parádní hudba zde udělala mnohé... Mé hodnocení 3 hvězdičky... (13.07.2010)

Predátoři by se chtěli tvářit jako obohacující pocta originálu, ale je z nich nakonec takový slabší a podivnější remake. Bohužel to, co fungovalo před dvaceti lety jako nekompromisní nářez, působí dnes v psychologičtějším (?) pojetí občas úsměvně a občas unaveně. Zklamání je o to větší, že úvod plný zmatených drsňáků a napětí sliboval opravdu hodně. Když se ale ve finále scénář rozhodne zapojit strategickou stránku věci a začne nešikovně přidávat komplikace a zvraty u samotných lidí, jde dolů i úplně všechno. A nezachrání to ani fajn herecká dvojice Brody-Grace. 50% (08.01.2011)

„Možno ide o výkupné. My v Tijuane to tak robíme bežne.“ Som fanúšik jednotky aj dvojky, takže som situáciu okolo Predátorov až nezdravo pozorne sledoval od leta 2009, kedy padla na Havaji prvá klapka. Detailne som študoval najrozmazanejšie fotky z natáčania špekulujúc, aký význam budú mať v hotovom filme. Takisto som držal palce Brodymu; dvojmetroví svalnáči sú vo filmoch, v realite uprednostňujem šľachovité a teda realistickejšie typy. Skrátka, Predátori boli mojím najočakávanejším filmom roka. Výsledok? Skôr palec hore, ako dole. Povedzme 3,5*. Ale po výbornej prvej polovici sa nemôžem ubrániť sklamaniu v podobe druhej (otrasná postava Laurencea Fishburnea, fakt si neviem predstaviť, že táto rola pôvodne mala byť Dutch a mal ho hrať Schwarzenegger) a nemastné neslané finále (až na pôsobivý posledný záber na oblohu). Vizuálna stránka občas šliape vedľa, viď. extra nevydarená CGI scéna so "psami". Nevraviac o výprave, ktorá je občas skvelá a reálna a hneď nato jej štúdiovodé interiéry bijú do očí. Potešia kvalitné a riadne drsné postavy stvárnené typovo perfektne zvolenými hercami vrátane Tophera Gracea, ktorý na konci "milo" prekvapí každého, kto nechápal, čo tu robí niekto ako on. Drobná nadväznosť na predchádzajúce diely poteší. Cením si, že Nimród s Rodriguezom stavili radšej na atmosféru, než na vytrhnuté chrbtice, hoc pochopiteľne dostavia sa aj tie. Ako u McTiernana, ani teraz Predátora poriadne neuvidíme a krik umierajúcich sa desivo halí do dusnej džungle, čo je pôsobivé, mrazivé, nepríjemné a intenzívne. Ale ako vravím, s pribúdajúcimi minútami sa dostavujú ako mínusy, tak čudné rozhodnutia, ktoré padli zrejme za účelom ušetrenia rozpočtu (nemalá časť deja sa odohráva v noci, takže nie je nič vidieť). Snímka si s tržbami neviedla zle (rozpočet 4O, celosvetový zárobok 127), ale v porovnaní s legendárnou jednotkou (15 vs. 98) tomu predsa len čo-to chýbalo. (26.07.2010)

Kdo jiný by měl točit Rodriguezovo vysněné pokračování předchozích dvou Predátorů (tragické profanace AvP nemohu počítat), než režisér s křestním jménem Nimród.. Přiznávám, těšil jsem se moc, nyní však docela zklamán musím konstatovat:„Antale, Roberte, you ugly motherfuckers!“ Postupně umírající atmosféra, přiblblé hlášky, nucený humor, Fishburne dávající si už desátou sezónu pravidelně na snídani hromadu koblih z planetárního Donut Landu a vrcholem budiž odbytý finální souboj žoldáckého pianisty a vesmírného lovce (cha, že prý údajně vyššího levelu!) ve stylu Posledního mohykána (Spoiler: Broďák Čingačgúk, Predoš Magua). Zřejmě se v průběhu filmu zapomněli autoři zmínit o tom, že se jedná o revír pro nevidomé, neslyšící a intelektu prosté Predátory a já se musím přiřadit k zástupu těch, kteří si myslí, že by si Dutch kvůli nim ani neobtěžoval vyndat z huby doutník. Nicméně abych jenom nekštil síru, oprášení fenomenální Silvestriho hudby byl nápad skvělý, pomrkávající odkazy také (song u závěrečných titulků, příprava Hanza k souboji ve stylu Billyho z jedničky), ale to všechno bylo jen kopírování originálu, takže nakonec musím dát Antalovu filmu největší kredit za připomenutí toho, jak výjimečný McTiernanův snímek z roku 1987(!) vlastně je. Apropo, hned druhý den jsem se podíval do skříně s DVD a řekl si, že je čas vyndat nedostižnou.. (19.07.2010)