Predátoři

Hodně velké překvapení, které se minimálně u mě svezlo na silné nostalgické vlně, ale nejen to. PREDATORS je bezpochyb kvalitní a dobře zvládnutá záležitost, mám za to, že sám Roberto Rodriguez by to takhle dobře nedal a je jen dobře, že z producentské sesle předal režii Antalovi, který natočil hodně svižnou a profesiální akci, která původní film nestahuje do nechutného paskvilu (Av.P), ale naopak s respektem cituje klasiku. Rozšíření původního mýtu bylo samozřejmě nezbytné, ale dojem nekazí, zjevení Laurence Fishburna a pár logických děr se pak snažím přehlížet, třeba i na úkor dobře vybranému teamu, který vede precizní (a hodně hodně překvapivý) Adrien Brody, kterého jsem si v témhle roli nedokázal překvapit, ale klobouk dolů. Minimálně jednu hvězdičku si pak zaslouží hudba Johna Debney, která se nesnaží být inovativní, ale přesně a účinně používá legendární Silvestriho motivy, které už v prvním dílu tvořily polovinu filmu. 80% !!! (06.12.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

Zkrátit o 15 minut expozici (107 minut je strašně moc) a bylo by to na úrovni jedničky. Antalovi totiž neschází absolutně nic. Před kamerou má partičku sympatických drsňáků (Brody by byl s Arniem nejlepší kámoš), ve scénáři dostatek hlášek i příležitostí pro obrovské bouchačky (nasazení Bezbolestné po 3 minutách je jako sen) a sám moc dobře ví, že ukázat Predátory po pěti minutách je cesta do pekel. Od začátku se tedy stupňuje napětí z neznámého, poté dojde i na lekačku a nakonec na ultimátní "ejtýs" masakr, jenž McTiernanovu klasiku variuje a zároveň jí skládá obrovský hold. Obzvlášť si cením přístupu, kdy se střídají kontaktní souboje na pěsti a meče s lovením na dálku, přičemž je vše old-schoolově přehledné způsobem, vedle kterého budou i Expendables působit moderně. Jen obtloustlá "mentoska" Fishburne je tu trochu do počtu... 7/10... a Debneyho soundtrack je "classy". (02.07.2010)

Príjemná pocta klasike a ak rátam aj Alien vs Predator, po dlhšej dobe prírastok do série, za ktorý si všetci zúčastnení zaslúžia aspoň akú-takú pochvalu. Slabšie miesta sú prítomné a mrzia aj výpadky tempa, hlavne v polovici filmu ale aspoň je celý čas cítiť, že tvorcovia obdivujú originál. Či už ide o uvedomelé pohrávanie sa s motívmi prvého dielu s dôrazom na typologickú rôznorodosť postáv, nenápadné odkazy vrátane hudobného podfarbenia a záverečného songu, a poteší aj nenásilné a prirodzené rozšírenie predátorskej mytológie. Nimrod Antal sa každopádne neukázal ako zlá voľba a Brodymu som netypickú rolu bez problémov veril. Snáď táto séria nepovedala posledné slovo, potenciál ktorý skrýva môže neskôr vyústiť ešte v niečo zaujímvejšie. 70% (16.09.2010)

Kdybych chtěl použít silné slovo, asi bych jako první vytáhnul ‚zklamání‘, ale ‚mrhání potenciálem‘ se s denním odstupem jeví jako příhodnější. Antal je talent, popřít to nelze, neboť jsem měl dvě hodiny pocit, že se sleduju nefalšovanou ‚osmdesátkovou‘ řežbu. Napomáhá tomu dobrá kamera, potažmo geniální Debneyho soundtrack (ty domorodé bubínky prostě fungují i po třiadvaceti letech). Horší je to s přítomnou partičkou. Pravda, nemůžu čekat psychologické drobnokresby, ale… sakra, to se to nemohlo natáhnout o pár minut navrch a dozvědět se o nich něco víc? Dá se to omluvit všelijak, třeba tím, že v době vzniku prvního dílu se akční filmy netočili jinak, jenže jak se vypořádat s jedním náhodným přeživším a magorem se skalpelem? A co si víc, těžko přijmout za srdcovku film, u něhož se musím hodně tlouct do hlavy, abych z ní vykřesal vzpomínku na nějakou výraznější akci. V tomhle ohledu budu netrpělivě očekávat Director’s cut na DVD. Do té doby váhavých 3 a ½. PS: První půlka za plnou palbu. (09.07.2010)